Hustá džungle se rozestoupí a za mýtinou se objeví vchod do nevábně vypadající sluje. Že právě zde dochází k zázračným uzdravením, by hádal málokdo.

U vchodu do jeskyně totiž nejsou žádné rituální sošky, vycpané mrtvoly zvířat, vybělené kosti ani hrůzu nahánějící fetiše. Přesto jde o nejmystičtější místo na celém Fidži.

Kde jinde, než v ráji, by se měli těžce nemocní zničehonic vyléčit a opět zvesela křepčit. Ostrov Fidži takovým bájným edenem alespoň na první pohled určitě je.

Průzračné moře, vždy zelené tropické lesy plné kokosových palem a obloha posetá pestrobarevnými papoušky. Prostě idyla! Na ostrově je možné narazit i na velkou řádku slují. Největší zájem mají ale lidé o jednu z těch vizuálně nejfádnějších.

Jde o jeskyni Velkého soudce. „Na Fidži se nachází několik posvátných jeskyní, ale až na tuto jedinou neslouží žádná z nich k uzdravování nemocných,“ dočítáme se v knize Záhady Tichomoří. Je to dáno specifickým místem?

Tají její umístění

„Zemřete, pokud on bude chtít, a zůstanete naživu, dovolí-li to jeho laskavost,“ říká domorodec od řeky Sigatoky. Právě někde nedaleko ní se jeskyně nachází. Kde přesně, to není jasné. Domorodci totiž její přesné umístění tají.

Skrz džungli se k ní zatím podařilo dostat jen hrstce západních dobrodruhů. Jinak do sluje míří jen na smrt nemocní lidé. Před nimi se mezi palmami nejdříve vynoří drobná mýtina a za ní pak cíl jejich cesty.

„U vchodu do sluje není nic, co by alespoň trochu naznačovalo, že se jedná o posvátné místo,“ přibližuje záhadolog Arnošt Vašíček (*1953). Teprve, až když člověk stane před zdejším šamanem, uvědomí si, kde vlastně je.

Muž je totiž od pasu nahoru nahý, má výrazně pomalovaný obličej a na hlavě korunu z peří.  

Prazvláštní lastura

Šaman dořekne poslední věty zaříkávadla a pak probodne svýma pichlavýma očima nemocného. „Svlaž ruce v této vodě,“ vyzve ho. V jeskyni totiž ze stropu kape voda, která je zachytávaná do prazvláštní lastury.

V té si nemocný nejprve umyje ruce a pak se z ní napije. Do několika dní se pak zpravidla úplně uzdraví. A to byl před příchodem do Velkého soudce na umření! Podle domorodců může za zázračná vyléčení kouzelník a jeho magický rituál.

Koneckonců ho za to zahrnují dary. Moc pravděpodobné to ale není.  

Z bájné Atlantidy?

Podle evropských cestovatelů zaujmou návštěvníka jeskyně hned na první pohled dvě věci. Na prvním místě je to záhadná lastura. „Rozhodně nejde o přírodní výtvor, ani o něco, co mohli vytvořit domorodci.

Předmět je totiž zhotoven z hmoty připomínající kov,“ píše profesor Ioannis Syrigos. Druhým objektem, který lze nedaleko šamana těžko přehlédnout, jsou kosterní ostatky.

Patřit mají Velkému soudci, po němž je jeskyně pojmenovaná. Ten podle zdejších mýtů přišel zpoza oceánu a ovládal řadu kouzel.

Záhadologové se domnívají, že by mohlo jít o příslušníka nějaké vyspělé civilizace – třeba bájné Atlantidy, nebo dokonce o návštěvníka z vesmíru.

Lastura by pak mohla být sofistikovaným lékařským nástrojem, který bez ohledu na šamanem pronesená slova, uzdravuje. Zdejší výjimečná „zmrtvýchvstání“ mohou mít ovšem prozaičtější vysvětlení – pramen, který v jeskyni prýští, je léčivý.