20. října 2011 jsou v parku v obci Žampach na Ústeckoorlicku instalovány tři vztyčené kameny. Byly nalezeny při rekonstrukci opěrné zdi spojující Žampach s obcí Písečná. Jaká tajemství skrývají?

Podle pověsti to jsou pilíře mostu, který měl kdysi spojit hrady Žampach a Lanšperk. Aby mohla monstrózní stavba vzniknout, upíše prý lanšperský pána svou duši peklu. Čerti se s chutí pustí do práce, ale jsou vyrušeni kokrhajícím kohoutem.

Proto most zůstane nedokončen a zklamaného lanšperského pána si odnáší lucifer. Pověst připomíná řadu jiných, připisujících vznik nevídaného díla čertům. Je pravdou, že pasou-li pekelníci opravdu po hříšných duších, musí se jim na Žampachu dařit.

Původně královský hrad totiž záhy obsadí loupežníci sužující jako okolí. Jak vše dopadlo?

JDE O POHANSKÉ MENHIRY?

Asi nejhorším z nich je Jan Pancíř ze Smojna, proti němuž musí s trestnou výpravou vytáhnout sám Karel IV. (1316 – 1378). Roku 1356 český král hrad dobude a loupeživého Pancíře nechá oběsit.

S tím ale budou mohutné, opracované kameny jen těžko souviset! Spíš než ďábly a jim propadlé osoby bychom tak za jejich vznikem měli hledat lidi, možná dávné pohanské obyvatele těchto končin.

Koneckonců kameny si nechal vytvořit nikoliv žampašský, nýbrž lanšperský pán. A o Lanšperku se vypravuje hodně zvláštní pověst. Podle ní přebývá v jeho podzemí Stromouch, jakýsi „ent“ (stromu podobné stvoření – pozn. redakce), který celou horu chrání.

Je snad povídání o něm vzpomínkou na dávné rituály, při nichž byly vzývány stromy? A jsou Čertovy kameny menhiry, možná dokonce zbytky jakéhosi henge? Čert ví…