Kamenní obři chrání Velikonoční ostrov vzdálený tisíce kilometrů od nejbližší civilizace. Proč byly sochy moai vystavěny, je dodnes záhadou.

Domorodci sestupují do kráteru sopky Maunga Terevaka s těžkými kamennými palicemi. Vyberou největší skálu, která je přes 22 m vysoká, 7 m široká a váží 270 tun.

Měsíce tvrdé dřiny, než se z ní zrodí další moai – kamenný obr bez nohou s naznačeným tělem a propracovanou hlavou, kterou zdobí oči z korálů a sopečné horniny, a někdy i červený „klobouk“ pukao.

Hladomor střídá kanibalismus

Hladomor, válka, kanibalismus – takový konec civilizace viděly sochy moai. Jsou opuštěné, 394 jich zůstalo v kráteru, jiné v půli cesty, jako by lidé zmizeli ze dne na den. „Tehdy bylo také veškeré vědění, včetně toho o sochách, zapomenuto.

Co bylo na sochách tak důležitého, že jejich stavba a vztyčování byla pro domorodce významnější než obživa? V roce 1877 měl ostrov už jen 100 lidí, ostatní zemřeli na tuberkulózu, neštovice, ve válkách nebo byli odvlečeni otrokáři.

Smrtí posledních náčelníků klanů zanikl dosud nerozluštěný obřadní jazyk rongo-rongo a možná navždy jsme přišli také o odpověď na tajemné otázky,“ shodují se vědci.

Koho chrání obři?

Měly sochy představovat zemřelé předky, bohy, neboj je střežili ostrov? Moai stojí po jeho obvodu na kamenných plošinách ahu. V některých se navíc našly otvory pro pochodně. Že by moai hlídaly pobřeží i v noci? Skutečně měl ostrov uprostřed oceánu nepřátele přicházející zvenčí?

Jasno má záhadolog Erich von Däniken. Tvrdí, že na ostrově nebylo dost lidí pro stavbu soch, sotva uživil asi 2000 obyvatel. Před tisíci lety tu podle něj ztroskotali mimozemšťané:

„Malá skupina inteligentních bytostí byla uvězněna na Velikonočním ostrově vlivem technických problémů. Mimozemšťané doufali, že je najdou a zachrání jejich vlastní kolegové.

Nejbližší pevnina je však asi 3000 kilometrů daleko.  Možná aby zanechali trvalou vzpomínku na svůj pobyt, možná také jako znamení přátelům, kteří je hledají, mimozemšťané vytvořili kolosální sochu z vulkanického kamene.

Pak udělali další kamenné obry, které umístili na kamenné podstavce podél pobřeží tak, aby byly viditelné z velké dálky.“

 Tajemné nápisy na těle

Americká archeoložka Jo Anne Van Tilburgová popsala všechny sochy na ostrově a všimla si zajímavé věci: „Některé sochy mají těla zahrabaná hluboko v zemi, z ní pak ční jen hlava s rameny.“ A tím to nekončí.

Ve spodních částech soch byly odhaleny vytesané glyfy – čáry a ornamenty, jejichž význam zůstává nejasný. Šlo o podpisy dávných sochařů nebo o označení majitelů soch? Rozluštit se podařilo jen některé.

Podobné symboly jsou vytesány také do zad některých soch. Ty původně měly kolem krku také malé dřevěné tabulky. „Motivy na nich vyryté vykazují určité shodné znaky s písmem Mohendžodára.

Tato kultura však existovala o 2000 let dříve, než byl osídlen Velikonoční ostrov,“ tvrdí Däniken. Německý archeolog Kurt Horedt našel souvislost s germánskými runami. Přistáli na ostrově před 1500 lety Germáni ze severního Německa? „Rysy obličejů soch by tomu nasvědčovaly,“ říká Horedt.