Pokud vám jméno trestně stíhaného a nakonec i odsouzeného jakéhosi „Václava“ z obce Pokratice nic neříká, můžeme zkusit i jeho pravé jméno. Ať už ale myslíme Vencu z Pokratic nebo Václava Babinského, otázka v titulku platí.
Kam ukryl svůj poklad? Do trezoru švýcarské banky to asi nebylo…
Václav Babinský alias Venca z Pokratic (1796-1879) byl legendární český kriminální živel. Již jako „třicátník“ provozoval loupežnickou bandu, která se specializovala na přepadání pocestných i násilná vniknutí do obytných domů.
V roce 1840 byl odsouzen na dvacet let těžkého žaláře. „Seděl“ na brněnském Špilberku i ve východočeských Valdicích.
Poklad u Krušovic
Babinský se stal populárním již ve své době. Není tedy divu, že se hodně hovořilo i o tom, kam si uložil uloupené peníze a cennosti. Babinskému tak bývá připisován například poklad, který byl v roce 1830 nalezen v lese u středočeských Krušovic.
Jednalo se o nádobu, která obsahovala bezmála sedm set historických zlatých a stříbrných mincí. Protože se v té době Babinský opravdu na Rakovnicku pohyboval, byl jako vlastník tajného depotu označen právě on.
„Zlatá horečka“
Nález mincí inicioval v okolí Krušovic úplnou „zlatou horečku“. Lidé se dali do hledání dalších pokladů ukrytých v lesích. Nejvíce se zaměřili na velký balvan, který byl několikrát podkopán. Dodnes se mu prý říká Babinského kámen.
Nalezený Babinského poklad se nám nedochoval. V současnosti se soudí, že se jednalo o mince z mnohem starší doby, které nějak souvisely s osídlením tamního vrchu Louštín. Hovoří se i o možnosti, že se jednalo o keltské mince.
Samotný „Babinského poklad“ ale skutečně existoval. Fürstenberský správce v Krušovicích obsah keramické nádoby spočítal a vyšlo mu přesně 694 mincí.
Babinského šifra
S legendou o pokladu slavného loupežníka je spjatá i lokalita Prachovských skal. Do jedné ze skalních stěn jdou zde vytesané záhadné značky, které jsou interpretovány i jako Babinského šifra. Značkami si měl Babinský označit cestu k ukrytému pokladu.
I když jsou odborníci k Babinského šifře skeptičtí, nevylučují, že by značky mohly opravdu ukazovat cestu k pokladu.
Ten by však byl tvořen ložiskem železivců, které zde v 17. století zkoumali italští prospektoři. Pokud by vytesané značky byla ovšem takzvaná vlašská znamení, která známe například i z jiných oblastí včetně Krkonoš.
