13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Kde se vzaly na Kostarice dokonalé kamenné koule?
Kde se vzaly na Kostarice dokonalé kamenné koule?
od 26.2.2024
3.2tis
Kamenné koule v prostorách Kostarického národního muzea.
341
SDÍLENÍ
3.2tis
ZOBRAZENÍ

Obří kamenné koule ve středoamerickém státu Kostarika i dnes vzrušují archeology, milovníky záhad a širokou veřejnost. Způsob jejich vzniku totiž obestírá řada tajemství.

Nad deštným pralesem v deltě Diquís stoupá k nebi hustý černý dým. Dělníci ze společnosti United Fruit Company se plahočí těžko prostupnou džunglí a pracovní košile se jim ve vlhkém dusnu lepí na záda.

Společnost plánuje proměnit džungli na rozlehlé banánové plantáže. Dělníci svádí boj s divokou přírodou, kácí stromy a vypalují prales.

Naleziště Kamenné koule v prostorách Kostarického národního muzea. Koule v Parque de las Esferas. Samuel Lothrop

Nečekaný objev

Bagrista zaryje lžíci bagru do země, když narazí na překážku. Zdá se být příliš velká, než aby ji mohl jednoduše vyhrabat. Začíná odstraňovat zeminu a odkrývá obří kámen. Překvapeně zírá na obrovskou kouli stále ještě napůl vězící v zemi.

Ví, že učinil unikátní objev. Nemá ani tušení, že dělníci najdou podobných kamenů ještě desítky. Všechny ve tvaru dokonalé koule.

Honba za pokladem

Místní obyvatelé se domnívají, že kamenné koule jsou pozůstatkem starobylé civilizace, která v nich ukrývala zlato. Region Las Bolas zachvátí šílenství.

Lidé vyrážejí na honbu za pokladem, zuřivě roztloukají jednu kamennou kouli za druhou, ale žádné zlato nenajdou. Doris Stoneová, americká archeoložka a dcera majitele ovocnářské společnosti, se snaží zabránit ničení záhadných kamenných koulí.

Ví, že potřebuje pomoc, a tak se obrací na amerického kolegu Samuela Lothropa z Harvardovy univerzity.

Samuel Lothrop
Samuel Lothrop

To byl fantastický pohled

Samuel Lothrop s radostí přijíždí do Kostariky. Na kamenné koule naráží hned při projížďce městem. „To je fantastický pohled,“ říká nadšeně, když vidí koule, které zdobí veřejné parky i soukromé zahrady.

Jako každý archeolog, který má možnost prozkoumat dosud neznámý artefakt, doufá v odhalení jeho tajemství. Vzápětí se ukáže, že je to nemožné. Řada koulí se totiž nenachází na svém původním místě.

Buď je přemístili lidé, nebo byly zničeny při vypalování pralesa či hledání pokladů. Samuel Lothrop zmapuje desítky koulí, z nichž některé měří jen několik centimetrů, ty největší ale dosahují v průměru až 2,4 metru.

Také si uvědomí, že koule tvoří spojnice z rovných i zakřivených čar, trojúhelníků a rovnoběžníků.

Koule v Parque de las Esferas.
Koule v Parque de las Esferas.

Dílo člověka, nebo sopky?

Kamenné koule jsou vytvořeny z žuly, která se ale nikde poblíž nenachází. Lothrop proto dojde k názoru, že koule musí být dílem lidí. Okamžitě se rozhoří zuřivá debata.

Vědci si totiž stojí za názorem, že koule vznikly přírodním procesem, kdy se pevná kamenná jádra kutálela po svazích sopek a nabalovala na sebe lávu.

Obří kuličky na hraní

Vyrojí se řada spekulací a teorií. Domorodci jsou přesvědčeni, že spadly z nebe, proto je nazývají „nebeské koule“. Jiné pověsti tvrdí, že sloužily jako kuličky na hraní obrům nebo že se jedná o semena obřích pravěkých rostlin či o zkamenělá vejce dinosaurů.

Někteří archeologové zastávají názor, že je vytvořili předkolumbovští obyvatelé pomocí tajemné substance, co dokáže rozpustit kámen.

Zpráva od cizí civilizace

Podle záhadologů se jedná o pozůstatky mimozemských civilizací, které nám je zanechaly jako galaktické mapy, které ukazují cestu k jejich domovu. Podle jiných se zase v seskupení kamenných koulí ukrývá mapa do bájné Atlantidy. Jeden archeolog to trefně shrne:

„Pokud by o kamenných koulích měl někdo něco vědět, měli bychom to být my – a my nevíme vůbec nic.“

Kamenné koule na Novém Zélandu
Kamenné koule na Novém Zélandu

Kamenné koule na Novém Zélandu

Kostarika není jediným místem na světě, kde se našly obří kamenné koule. Můžeme je spatřit i na východním pobřeží Jižního ostrova Nového Zélandu.

Stejně jako u kostarických koulí se jedná o podivuhodně pravidelné útvary, z nichž největší měří v průměru 2,2 metru. Jak a kdy vznikly? Na tuto otázku dodnes neexistuje uspokojivá odpověď.

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Související články
od 12.11.2026 1.4tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 1.6tis
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
od 11.11.2026 2.5tis
Americký senzibil a amatérský vědec Edgar Cayce se celý svůj život zabývá výzkumem zážitků blízké smrti. Zajímá ho zejména to, co se s člověkem děje poté, co zemře. Jeho teorii o oblastech posmrtného života a znovuzrození nyní po letech znovu rozebírají vědci. Jak podle Cayce vypadá posmrtný život? Může být na jeho teorii něco pravdy? Sp
od 11.11.2026 2.6tis
Zvoní. Příliš dlouhá hodina na jedné z amerických základních škol na Long Islandu právě skončila. Za bouřlivého jekotu svých spolužáků ze třídy vychází také zhruba osmiletý chlapec jménem Antonio.  „Jdeme si hrát na hřiště. Půjdeš s námi?“ zeptá se ho jeden z jeho kamarádů. „Hned jsem u vás,“ odvětí Antonio, ale místo toho se vydá na toaletu. Tam se posta
od 10.11.2026 3.2tis
Co když je možné přimět oblohu, aby pršelo přesně tehdy, kdy člověk potřebuje? Na počátku 20. století se taková představa nezdá být úplným šílenstvím. V době nadšení z technických vynálezů se objevují samozvaní meteorologové, kteří slibují ovládat počasí pomocí chemických směsí, dýmu a tajemných přístrojů. Charles Mallory Hatfield (1875–1958) není žádný univerzitní profesor ani uznávaný meteoro
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tuzemská věda ocenila další České hlavy
21stoleti.cz
Tuzemská věda ocenila další České hlavy
Česká hlava by se mohla nazývat „domácí nobelovkou“ – jde o největší ocenění, které tuzemský vědec může získat. Už od roku 2002 jsou ceny udělovány pro nejlepší české patenty, objevy a vynálezy Na
Patent tiskařce udělil sám císař
epochalnisvet.cz
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména
Vzbouřil se Řím po Synodě mrtvých?
historyplus.cz
Vzbouřil se Řím po Synodě mrtvých?
Církevní shromáždění nejvýznamnějších biskupů vyslýchá papeže, obviněného z mnoha zločinů. Obžalovaný je sice v síni přítomen, ale nemůže se bránit. Je totiž už devět měsíců mrtvý. Svatý otec má být nestranný a nade všemi. Papež Formosus (asi 816–896), zvolený 6. října 891, má ale o pontifikátu jiné představy. Komu posadí na hlavu korunu Svaté říše římské? O
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
epochaplus.cz
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz