Při vyslovení jména Gunung Padang naběhne mnoha renomovaným archeologům a historikům husí kůže. Tento pojem odkazuje na jedno velmi kontroverzní archeologické naleziště, nacházející se na ostrově Jáva hluboko v indonéské džungli.
Místní výzkumníci zde totiž nalezli něco, co by svým významem mohlo přepsat dějiny lidstva…
Samotné naleziště se nachází asi 4 hodiny jízdy autem od hlavního města Indonésie. Na vrcholu 885 metrů vysoké hory nalezl již roku 1914 jeden holandský průzkumník mnoho roztroušených kamenů, které vypadaly, že byly kdysi vyskládané do pravidelných útvarů.
Svůj objev si zaznamenal do deníku, na jehož základě byly na konci 40. a 70. let minulého století vyslány dvě archeologické výpravy.
Ty potvrdily zprávu z roku 1914, že se na vrcholu kopce skutečně kdysi nacházela neznámá megalitická stavba. Její stáří odhadli asi na 2500 let. Nález vyvolal v archeologické komunitě mnoho otázek a rozpoutala se čilá diskuze o tom, kdo mohl tento komplex postavit.
Tím ale veškerá výzkumná činnost utichla.

NEČEKANÝ OBJEV
Archeologové se na místo vrátili až roku 2010, a to přímo z pověření indonéské vlády, aby provedli důkladnější výzkum a pokusili se nalézt odpovědi na některé nejpalčivější otázky. Když ale v roce 2012 zveřejnili výsledky své práce, způsobil jejich objev nečekané zemětřesení v celé archeologické komunitě.
Zjistili totiž, že zmiňované zbytky megalitické stavby na vrcholu kopce jsou jen zakončením obrovského pyramidového komplexu, který se táhne hluboko do nitra celé hory. Materiálem na stavbu se staly mohutné kameny obdélníkového tvaru a vulkanického původu, které byly poskládány tak, aby vytvořily zdi a přirozené stupně na pyramidě.
Podobnou strukturu můžeme nalézt u sídlištních komplexů jihoamerických indiánských kultur jako bylo například Machu Picchu. Na základě speciální radarové technologie bylo zjištěno, že se uvnitř pyramidy nachází podzemní chodby, síně, schodiště a komory.
Velkou neznámou je také účel celého komplexu.

NEZNÁMÁ VYSPĚLÁ CIVILIZACE Z DOBY LEDOVÉ?
Zajímavé je také stáří komplexu. Při použití radiokarbonové metody datování bylo zjištěno, že se pyramida skládá z různě starých vrstev. Artefakty na povrchu byly datovány do doby asi 2800 let př. n. l.
V hloubce 3-4 metry bylo stáří stavby určeno na téměř 5 tisíc let př. n. l. a v 10 metrech dokonce až na 10 500 let př. n. l. Největší překvapení však nastalo, když se vědci rozhodli proniknout sondou do jedné z menších komor uvnitř pyramidy.
Odebrali vzorky a ty znovu podrobili datování. Výsledek zněl nekompromisně – komora měla být údajně postavena před více než 20 000 lety!

Vedoucí archeologického týmu doktor Danny Hilman Natawidjaja k tomuto nálezu prohlásil: „Geofyziklání důkaz je jednoznačný. Gunung Padang není přirozeným kopcem, ale lidmi vytvořenou pyramidou a kořeny celé stavby sahají dlouho před konec poslední doby ledové.
Vzhledem k tomu, že práce jsou důkladné i na nejhlubších úrovních a svědčí o druhu sofistikovaných stavebních dovedností, které byly pravděpodobně rozvinuty při stavbě pyramid v Egyptě nebo u největších megalitických lokalit v Evropě, mohu jen dospět k názoru, že se díváme na dílo poměrně pokročilé ztracené civilizace.“

REVOLUČNÍ TEORIE
Mnoho renomovaných historiků i archeologů závěry tohoto výzkumu jednoznačně odmítlo. Dle jejich argumentace nemůže být celý komplex starší více než 4000 let a zpochybňují metody, kterými byla datace stavby zařazena do poslední doby ledové, ve které se dle široce přijímaných historických tvrzení měli lidé věnovat jen sběru plodin a lovu.
Jediné stavby, které měli v této době budovat, byly pouze dočasné stany z větví a kůží při migraci za zvěří. Sami výzkumníci z Gunung Padang však odkazují na prestižní americké laboratoře, kde byla datace vzorků prováděna.
Je skutečně možné, aby byla pyramida z Gunung Padang tak stará? A pokud ano, jaká kultura je zodpovědná za její výstavbu? Neznámá vyspělá lidská civilizace v době ledové? Všechny tyto závěry jsou natolik revoluční, že nehledě na průkaznost předložených důkazů budou vždy dělit odbornou komunitu na jejich příznivce a odpůrce.
Otázkou proto zůstává, jestli se pravdu vůbec kdy dozvíme…