Zatímco v Evropě duchové a strašidla nejčastěji obchází hrady či zámky, Amerika i zbytek světa se ráda bojí v potemnělých kinosálech! Kde se tedy musíte mít na pozoru před přízračnými zjeveními?

Sterling Opera House v americkém Connecticutu je budova otevřená už roku 1889. Snoubí v sobě architektonické styly renesanční Itálie a viktoriánské Anglie.

Údajně tu má být v kinosále uvězněný duch chlapečka jménem Andy, s nímž se v letech 2013 a 2014 snaží komunikovat americká záhadoložka Joni Mayhan. Při první návštěvě přináší tenisák a doufá, že si s ním Andy bude chtít hrát.

Nevěřícně pak sleduje, jak se míček dává sám od sebe do pohybu. Při druhém zkoumání místa ji zas šokuje bílá mlhovitá hmota vznášející se nad její hlavou.

Opera House má pohnutý osud, po 2. světové válce se zavírá a mění na věznici, přičemž se věří, že ztracené duše zločinců tu bloumají dál. Aktuálně prostor prochází nákladnou rekonstrukcí poté, co byl více než 50 let zcela uzavřen pro všechny návštěvníky. Tedy minimálně pro ty živé…

Strach na Novém Zélandě

I novozélandský Wellington má své strašidelné kino. St. James Theatre vzniká v roce 1913 a původně je určeno jen pro němé filmy. Postupem času tu přibývá i jiný zábavný program, ovšem diváky přechází smích v situacích, kdy se setkávají s paranormálními jevy!

V budově nevysvětlitelně zhasínají světla, což má mít na svědomí dávno mrtvý ruský akrobat jménem Jurij, který se tu zabil při vystoupení.

Dalším zdejším duchem je bědující žena, údajně herečka, o níž se traduje, že spáchala sebevraždu poté, co byla vypískána publikem. Její pláč bývá slyšet na chodbách a prý stojí i za různými nehodami, které tu potkávají současné herečky.

Za 2. světové války měl také v St. James Theatre zpívat chlapecký sbor, který hned nato zahynul při lodním neštěstí. Jejich přízračný zpěv rezonuje mezi stěnami sálu dodnes…