reklama
3. července 1969: V 27 letech umírá za nevyjasněných okolností Brian Jones, zakládající člen kapely Rolling Stones.
Domů     Záhady historie
Kolikrát vyhořela Alexandrijská knihovna?
Mirek Brát
od Mirek Brát 22.11.2021
2.4tis
Požár Alexandrie byl vždy oblíbeným námětem výtvarného umění. Zdroj obrázku: Hermann Göll, Public domain, via Wikimedia Commons
256
SDÍLENÍ
2.4tis
ZOBRAZENÍ

Byla to největší a nejznámější antická knihovna. Nacházela se na pobřeží Středozemního moře v egyptské Alexandrii, městě založeném Alexandrem Makedonským během výbojů jeho armád do Severní Afriky.

Požár této knihovny se dostal do učebnic. Méně je známé, že Alexandrijská knihovna vyhořela opakovaně. Kolikrát?

Interiéry knihovny otevřené v roce 2002. Azniv Stepanian, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Novodobá Alexandrijská knihovna. Zdroj foto: Shivani Singh04, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Požár Alexandrie byl vždy oblíbeným námětem výtvarného umění. Zdroj obrázku: Hermann Göll, Public domain, via Wikimedia Commons

Alexandrijská knihovna byla jedním z nejvýznamnějších center vzdělanosti starověkého světa. Zdroj obrázku: O. Von Corven, Public domain, via Wikimedia Commons Caesar sice Alexandrijskou knihovnu zapálil, ale nezničil. Vezměme ho, konečně, v kontextu „osudového“ požáru knihovny, na milost. Zdroj foto:  Museum of antiquities, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

Helénistický vládce Egypta Ptolemaios I. Soter velmi podporoval vědy a vzdělanost. Aby přilákal do Alexandrie učence z celého Středomoří, vytvořil pro ně koncept honosné knihovny fungující jako vědecké centrum.

Psal se rok 283 před naším letopočtem. Police knihovny se začaly plnit vzácnými svitky. Státní pokladna knihovnu velkoryse podporovala. Bohužel, na požární předpisy se tehdy příliš nedbalo…

Caesar „žhářem“?

Podle rozšířeného a trvale živeného mýtu Alexandrijská knihovna lehla popelem během útoku vojska Julia Caesara na město ve čtvrtém desetiletí našeho letopočtu. Cílem útoku byla podpora mocenských ambicí královny Kleopatry.

Pravda však je, že velkých požárů bylo v historii Alexandrijské knihovny více. Ten, který je přičítán na vrub Caesarovi, nebyl pro knihovnu fatální katastrofou.

Caesar sice Alexandrijskou knihovnu zapálil, ale nezničil. Vezměme ho, konečně, v kontextu „osudového“ požáru knihovny, na milost. Zdroj foto: Museum of antiquities, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

I když pravděpodobně během tohoto požáru byly zničeny desítky tisíc spisů, nebylo to celková devastace knihovnického fondu, která v této době čítal okolo 700 000 tisíc pergamenových svitků shrnujících lidské vědění z historie, lékařství, astronomie, matematiky či fyziky.

Alexandrijská knihovna byla jedním z nejvýznamnějších center vzdělanosti starověkého světa. Zdroj obrázku: O. Von Corven, Public domain, via Wikimedia Commons

Kvetl zde úspěšně i obchod s informacemi, protože kvalifikovaní opisovači v knihovně svitky kopírovali za účelem dalšího prodeje. V knihovně studovali největší filozofové a učenci antiky, mezi nimi i Archimedes či Erastotenes.

Omezení dotací

Prameny hovoří o požáru knihovny také v roce 272 našeho letopočtu, o plenění knihovny v letech 391 a 415 našeho letopočtu. Knihovna byla samozřejmě těmito událostmi postižena, její objekty poškozeny a sbírky poničeny.

Navzdory tomu knihovna pokračovala v další činnosti. Alexandrijskou knihovnu nezničil požár, nebyla místem smeteným z povrchu žhavým kataklyzmatem. Její úpadek byl dlouhodobý a méně romantický. Jak již bylo řečeno, její činnost byla dotována ze státního rozpočtu.

V době vlády římského císaře Marka Aurelia Antonia došlo ke zrušení plateb stipendií a k celkovému drastickému omezení podpory knihovny. Středomoří této doby také již nebylo tím mnohovrstevnatým, ale pevným celkem ovládaným legiemi z Věčného města Říma.

Války, náboženské třenice, lokální zájmy – to všechno ničilo smysl a poslání knihovny. I zde totiž platilo okřídlené rčení o tom, že když mluví zbraně, mlčí múzy.

Interiéry knihovny otevřené v roce 2002. Azniv Stepanian, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Spalte ty knihy!

Závěrečné zprávy o Alexandrijské knihovně pocházejí z roku 639 našeho letopočtu. Tehdy arabské vojsko vedené chalífem Omarem dobylo Alexandrii. Jemu je připisován nelichotivý imperativ: “Spalte ty knihy. Buď obsahují totéž co Korán, pak jsou zbytečné nebo obsahují něco jiného a pak jsou škodlivé.

Tradovalo se, že v 7. století používali Arabové svitky z knihovny jako palivo při vytápění lázní.

Nová knihovna

Bibliotheca Alexandrina – Alexandrijská knihovna byla nově otevřena až v roce 2002. Jednalo se o projekt egyptské vlády s podporou organizace UNESCO. Našlo v ní domov 8 milionů knih. Novodobá knihovna usiluje o kompletní digitalizaci egyptských a jiných arabských knih a periodik. Zajímavostí je, že její budovu navrhl český architekt Martin Roubík.

Novodobá Alexandrijská knihovna. Zdroj foto: Shivani Singh04, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Stavba na nábřeží Středozemního moře připomíná obrovský disk. Bibliotheca Alexandrina odkazuje na svůj slavné antický předobraz a je největší podobnou institucí na Blízkém východě. Knihovna je financovaná ze státního rozpočtu, tam spadají i platy zaměstnanců.

Doufejme, že toky ze státního rozpočtu pro knihovnu nevyschnou. Jak svědčí příklad její starověké předchůdkyně, bylo by to pro její osud větší riziko, než požár. Ostatně, jeden požár postihl novodobou Alexandrijskou knihovnu jen několik měsíců po jejím otevření.

Foto: 1 - Shivani Singh04, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 2 - Azniv Stepanian, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 3 - O. Von Corven, Public domain, via Wikimedia Commons, 4 - Museum of antiquities, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons, 5- Hermann Göll, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 30.6.2022 1.5tis
Být považovaný za čaroděje, neznamená rezignovat na klasickou vědu. Příkladem je John Napier z Merchistonu (1550-1617). Co všechno Napier objevil a pomohly mu k tomu i nějaké ty „čáry máry“? John Napier se zapsal do historie jako matematik, fyzik a astronom. Známý je jako objevitel logaritmů i primitivních počítačích „strojů“. Angažoval se i ve zbrojařských vizích. Je […]
od Mirek Brát 30.6.2022 1.3tis
Skoro to vypadá, že v dávné mytologii už skoro nebylo pro samé ptáky fénixe (či jejich bratránky), kam šlápnout. Samozřejmě, ten nejznámější bude pták fénix z antických příběhů. Byl pták fénix pouze bájný tvor, nebo opravdu takový opeřenec někdy žil? Od dob, kdy Heinrich Schliemann se svazkem Homéra v ruce celkem úspěšně pátral po rozvalinách […]
od Mirek Brát 29.6.2022 2.7tis
Jako Avalon je označován mýtický ostrov známý z artušovských legend. Poprvé je Avalon zmiňován v díle Historia Regum Britanniae. To, že se od té doby stal Avalon symbolem artušovské mytologie, nijak neřeší základní otázku… Kde se vlastně ostrov Avalon nacházel? Avalon bývá obvykle spojován s lokalitou Glastonbury, konkrétně pak s horou Glastonbury Tor v jihozápadní […]
od Dalibor Vrána 29.6.2022 3.1tis
V Egyptském městečku Dendera se nachází tisíce let starý chrámový komplex. Jedna ze zdejších staveb je zasvěcena bohyni Hathor a právě tam archeologové objeví nástěnný motiv, před nímž zůstanou v úžasu stát. Výjev zobrazuje několik postav držících cosi, co na první pohled připomíná klasickou žárovku, jen v mnohem větším provedení! Z jejího konce navíc jako […]
od Dalibor Vrána 28.6.2022 2.6tis
V roce 2016 vzbudí pozdvižení nález starověkých egyptských mincí. Dojde k němu během rekonstrukce jednoho domu na jihu Egypta, jak informuje web zaměřený na konspirační teorie mysteriousearth.net. Mince zachycují výjevy, které jako kdyby vůbec nebyly z našeho světa! Na rubu vidíme hlavu a ramena stvoření, které zcela odpovídá současným představám o vzhledu mimozemšťanů. Snad jediné […]