Domů     Záhady historie
Kolikrát vyhořela Alexandrijská knihovna?
Mirek Brát
od Mirek Brát 22.11.2021
2.4tis
Požár Alexandrie byl vždy oblíbeným námětem výtvarného umění. Zdroj obrázku: Hermann Göll, Public domain, via Wikimedia Commons
256
SDÍLENÍ
2.4tis
ZOBRAZENÍ

Byla to největší a nejznámější antická knihovna. Nacházela se na pobřeží Středozemního moře v egyptské Alexandrii, městě založeném Alexandrem Makedonským během výbojů jeho armád do Severní Afriky.

Požár této knihovny se dostal do učebnic. Méně je známé, že Alexandrijská knihovna vyhořela opakovaně. Kolikrát?

Interiéry knihovny otevřené v roce 2002. Azniv Stepanian, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Novodobá Alexandrijská knihovna. Zdroj foto: Shivani Singh04, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Požár Alexandrie byl vždy oblíbeným námětem výtvarného umění. Zdroj obrázku: Hermann Göll, Public domain, via Wikimedia Commons

Alexandrijská knihovna byla jedním z nejvýznamnějších center vzdělanosti starověkého světa. Zdroj obrázku: O. Von Corven, Public domain, via Wikimedia Commons Caesar sice Alexandrijskou knihovnu zapálil, ale nezničil. Vezměme ho, konečně, v kontextu „osudového“ požáru knihovny, na milost. Zdroj foto:  Museum of antiquities, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

Helénistický vládce Egypta Ptolemaios I. Soter velmi podporoval vědy a vzdělanost. Aby přilákal do Alexandrie učence z celého Středomoří, vytvořil pro ně koncept honosné knihovny fungující jako vědecké centrum.

Psal se rok 283 před naším letopočtem. Police knihovny se začaly plnit vzácnými svitky. Státní pokladna knihovnu velkoryse podporovala. Bohužel, na požární předpisy se tehdy příliš nedbalo…

Caesar „žhářem“?

Podle rozšířeného a trvale živeného mýtu Alexandrijská knihovna lehla popelem během útoku vojska Julia Caesara na město ve čtvrtém desetiletí našeho letopočtu. Cílem útoku byla podpora mocenských ambicí královny Kleopatry.

Pravda však je, že velkých požárů bylo v historii Alexandrijské knihovny více. Ten, který je přičítán na vrub Caesarovi, nebyl pro knihovnu fatální katastrofou.

Caesar sice Alexandrijskou knihovnu zapálil, ale nezničil. Vezměme ho, konečně, v kontextu „osudového“ požáru knihovny, na milost. Zdroj foto: Museum of antiquities, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

I když pravděpodobně během tohoto požáru byly zničeny desítky tisíc spisů, nebylo to celková devastace knihovnického fondu, která v této době čítal okolo 700 000 tisíc pergamenových svitků shrnujících lidské vědění z historie, lékařství, astronomie, matematiky či fyziky.

Alexandrijská knihovna byla jedním z nejvýznamnějších center vzdělanosti starověkého světa. Zdroj obrázku: O. Von Corven, Public domain, via Wikimedia Commons

Kvetl zde úspěšně i obchod s informacemi, protože kvalifikovaní opisovači v knihovně svitky kopírovali za účelem dalšího prodeje. V knihovně studovali největší filozofové a učenci antiky, mezi nimi i Archimedes či Erastotenes.

Omezení dotací

Prameny hovoří o požáru knihovny také v roce 272 našeho letopočtu, o plenění knihovny v letech 391 a 415 našeho letopočtu. Knihovna byla samozřejmě těmito událostmi postižena, její objekty poškozeny a sbírky poničeny.

Navzdory tomu knihovna pokračovala v další činnosti. Alexandrijskou knihovnu nezničil požár, nebyla místem smeteným z povrchu žhavým kataklyzmatem. Její úpadek byl dlouhodobý a méně romantický. Jak již bylo řečeno, její činnost byla dotována ze státního rozpočtu.

V době vlády římského císaře Marka Aurelia Antonia došlo ke zrušení plateb stipendií a k celkovému drastickému omezení podpory knihovny. Středomoří této doby také již nebylo tím mnohovrstevnatým, ale pevným celkem ovládaným legiemi z Věčného města Říma.

Války, náboženské třenice, lokální zájmy – to všechno ničilo smysl a poslání knihovny. I zde totiž platilo okřídlené rčení o tom, že když mluví zbraně, mlčí múzy.

Interiéry knihovny otevřené v roce 2002. Azniv Stepanian, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Spalte ty knihy!

Závěrečné zprávy o Alexandrijské knihovně pocházejí z roku 639 našeho letopočtu. Tehdy arabské vojsko vedené chalífem Omarem dobylo Alexandrii. Jemu je připisován nelichotivý imperativ: “Spalte ty knihy. Buď obsahují totéž co Korán, pak jsou zbytečné nebo obsahují něco jiného a pak jsou škodlivé.

Tradovalo se, že v 7. století používali Arabové svitky z knihovny jako palivo při vytápění lázní.

Nová knihovna

Bibliotheca Alexandrina – Alexandrijská knihovna byla nově otevřena až v roce 2002. Jednalo se o projekt egyptské vlády s podporou organizace UNESCO. Našlo v ní domov 8 milionů knih. Novodobá knihovna usiluje o kompletní digitalizaci egyptských a jiných arabských knih a periodik. Zajímavostí je, že její budovu navrhl český architekt Martin Roubík.

Novodobá Alexandrijská knihovna. Zdroj foto: Shivani Singh04, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Stavba na nábřeží Středozemního moře připomíná obrovský disk. Bibliotheca Alexandrina odkazuje na svůj slavné antický předobraz a je největší podobnou institucí na Blízkém východě. Knihovna je financovaná ze státního rozpočtu, tam spadají i platy zaměstnanců.

Doufejme, že toky ze státního rozpočtu pro knihovnu nevyschnou. Jak svědčí příklad její starověké předchůdkyně, bylo by to pro její osud větší riziko, než požár. Ostatně, jeden požár postihl novodobou Alexandrijskou knihovnu jen několik měsíců po jejím otevření.

Foto: 1 - Shivani Singh04, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 2 - Azniv Stepanian, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 3 - O. Von Corven, Public domain, via Wikimedia Commons, 4 - Museum of antiquities, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons, 5- Hermann Göll, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.1tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.4tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.5tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.8tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]
od Pavel Polcar 29.11.2021 1.9tis
Ani vyspělé civilizace nejsou schopné se bránit krutým rozmarům přírody. Lidí díky prosperitě rapidně přibude, a to je ten zásadní problém. Mocné říše už nejsou schopné své lidi uživit, to byl případ i legendární Mayské říše. Mayská říše se rozprostírala na území celého poloostrova Yucatán a protilehlého území až po Tichý oceán, konkrétně v dnešní […]