Když sonda Rosetta po 10 letech, v roce 2014, konečně dolétne k cílené kometě, na kterou dosedne její vypuštěný modul, slaví se po celé Zemi. Data z povrchu komety prýmohou zodpovědět spoustu otázek ohledně vzniku sluneční soustavy.

Postupně se však množí teorie, že cílem mise je úplně něco jiného – prozkoumat mimozemskou sondu, kterou kometa ve skutečnosti je.

Kometa, která nese označení 67P/Čurjumov-Gerasimenko, je objevena v roce 1969. Její odhadované stáří je 4 miliardy let s předpokladem, že od doby, kdy vznikla, nedospěl její povrch ani nitro k žádné změně.

V 90. letech 20. století tak začnou vědci z Evropské vesmírné agentury ESA uvažovat o tom, zda by nebylo možné vyslat k ní sondu, která by na ní následně vypustila modul.

Ten by byl schopný z vnějšku a vnitřku komety získat vzorky a údaje o nich odeslat na Zemi.

Získaná data by pak prý po pečlivé analýze vědců pomohla zodpovědět obrovské množství klíčových otázek, týkajících se vzniku sluneční soustavy, možná i celého vesmíru a života na naší planetě.

S tímto cílem je k této kometě 12. března 2004 z kosmodromu v jihoamerické Francouzské Guyaně vyslána sonda Rosetta, jejíž modul po 10 letech cesty na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko skutečně přistane.

Těsně po přistání však začnou na povrch vyplouvat zcela nové překvapivé informace – že tato kometa ve skutečnosti žádnou kometou není…

Co modul umlčelo?

Sonda Rosetta svou cestu završí vypuštěním modulu Philae. Poté pošle z komety ke středisku na Zemi během prvních tří dní množství cenných informací, které nyní vědci vyhodnocují.

Nadšení však brzy opadne, jelikož se modul dostane do spánkového režimu, ve kterém již není schopen dalších akcí. Údajným důvodem je jeho špatná pozice vůči Slunci čili nedostatek slunečního záření.

Tomu však nevěří mnoho ufologů, kteří tvrdí, že než se modul Philae vybil, narazil na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko na mimozemskou techniku. „Je možné, že za vypnutím modulu nějakým způsobem stojí mimozemské zařízení na kometě,“ tvrdí ufologové.

Spekulace o mimozemském zařízení na kometě údajně vyvolal přímo jeden ze zaměstnanců Evropské vesmírné agentury. Ten prý prohlásil, že z komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko vědci v 90. letech zaznamenali inteligentní mimozemský signál.

Rosetta s modulem Philae tak prý byla ke kometě vyslána pouze z jednoho důvodu – aby původ tohoto mimozemského signálu prověřila.

„Podle zpráv, které máme k dispozici, byl signál, vycházející z komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, tak silný, že samotný objekt může být maskovanou mimozemskou sondou,“ uvádějí ufologové. Jakou povahu tento signál má?

Mimozemská průzkumná družice?

Ufolog Scott Waring, žijící na Tchaj-wanu, věří, že signál vysílaný z komety je něco jako přátelský pozdrav pro nás, lidstvo.

„Kdyby tomu bylo naopak a signál byl spíše varováním, nedovolila by tato mimozemská sonda modulu Philae přistát,“ říká. I když výše zmíněné tvrzení může znít mnoha lidem neuvěřitelně, ufologové v nich jdou ještě dál.

Když modul Philae na kometě přistával, bylo prý poblíž zaznamenáno UFO. Na závěr pak dodávají, že vědci z ESA použili při průzkumu komety speciální vrtné zařízení MUPUS, které bylo vyvinuto k průniku do tvrdého povrchu. Tento vrták se však zlomil.

Narazil totiž prý na něco mnohem tvrdšího, než je povrch komety. To je údajně další jasný důkaz toho, že se uvnitř komety nachází nějaké cizí mimozemské zařízení. Pokud tomu tak je, skutečně vysílá přátelský signál? Nemůže to být spíše varování?