Kontroverzní techniku nazvanou holotropní dýchání vytváří v polovině 60. let 20. století americký psychiatr českého původu Stanislav Grof (*1931). Metoda má řadu stoupenců, ale také mnoho odpůrců z řad odborníků.
Některým se může zdát zcela unikátní a přelomová, na jiné působí bláznivě, možná až nebezpečně. Terapie holotropním dýcháním probíhají ve skupinách. Účastníci se rozdělí do dvojic, přičemž jeden z nich dýchá a druhý na něj dohlíží, případně mu asistuje.
Pod taktovkou terapeuta a za doprovodu hudby provádějí pacienti vleže kontrolované dýchání – hluboké, intenzivní, či zrychlující se. Anebo dech naopak zadržují. Jak to může být prospěšné pro jejich zdraví?
NEUVĚŘITELNÉ ZÁŽITKY
Podle Grofovy teorie si pacienti takovýmto postupem navodí změněný stav vědomí, ve kterém mohou dosáhnout sebeuvědomění, sebepoznání a získat transpersonální zážitky (zážitky mimo vlastní fyzické tělo).
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
