24. září 1952: Z torontského letiště je ukradeno šest boxů plných zlatých cihel, které už se nikdy nenajdou.
Domů     Neobjasněné události
Existuje život před i po životě?
Jiří Nechanický
od Jiří Nechanický 3.4.2022
1.9tis
Raymond Moody
164
SDÍLENÍ
1.9tis
ZOBRAZENÍ

Světlo na konci tunelu, příjemné pocity a andělské postavy jako průvodci duší. Tyto obrazy prý vidí většina lidí během klinické smrti. Nebýt psychologa Raymonda Moodyho, možná by se nad prožitky řady umírajících lidí jen mávlo rukou.

Dokud nevydá americký psycholog, lékař a nakonec i spisovatel Raymond A. Moody mladší (*1944) svůj bestseller Život po životě, nejsou zážitky klinické smrti nijak ožehavým tématem. Moody ale dokáže natolik strhnout pozornost na téma umírání a vracení se zpět do života, že je od vydání knihy roku 1975 považován za největšího odborníka v oblasti. A právem.

Raymond Moody

Osudová přednáška

„Bylo mi dovoleno vrátit se zpět do života, abych se mohl lépe poučit o lidství a pak sloužit bohu,“ line se po přednáškovém sále. Profesor psychiatrie na virginské univerzitě doktor George Ritchie vypráví o svém zážitku blízké smrti během příprav k nasazení do druhé světové války.

V řadách studentů sedí v polovině 60. let minulého století i mladý Raymond Moody, který je přednáškou doslova fascinován. V tu chvíli se už možná rozhoduje, že tomuto tématu zasvětí svůj život.

Ojedinělý výzkum

Když se Moody zapisuje roku 1972 na studia medicíny, už se o příběhy lidí, kteří prožijí vlastní smrt, zajímá naplno. Motivací k úspěšnému studiu mu je i vidina vlastního výzkumu v oblasti, která zůstává tou dobou dosud přehlížená.

Jako lékař nasbírá na 200 autentických výpovědí. Přestože sám jako vědec ví, že v oblasti vědy je brán v potaz jen takový výzkum, který může své výsledky opakovat v laboratorních podmínkách, vyprávění lidí mu otevírá oči.

Vybere nakonec 15 společných prvků, které svou podobností ve svěřených zkušenostech až bijí do očí.

Chceme se vůbec vrátit?

Nevyjádřitelnost, zvukové vjemy včetně zprávy o vlastní smrti z úst lékaře, povznášející pocity, opouštění těla, setkávání s bytostmi nebo rozhodnutí o návratu do života. To jsou některé z typických rysů, které se v různé intenzitě projevují u většiny účastníků výzkumu.

Přitom návrat považují téměř všichni za nejtěžší část svého prožitku. Matky se vrací jen kvůli svým dětem, manželé zase kvůli svým protějškům. Nakonec se však všichni z pacientů navrátí snad také proto, aby mohli pomoci zkoumat tento fenomén.

Radikální změna života

Ovšem i samotný návrat zpět mezi živé je pro lidi s touto neobvyklou zkušeností poměrně velký oříšek. Moody ve svých zkoumáních nezanedbává ani tyto okamžiky. Určí čtyři stádia, která nevyhnutelně následují po návratu do fyzického těla:

sdělení zážitku svému okolí, jeho potvrzení, radikální obrat v životě a změna názoru na smrt. „Život je ještě něco víc, než páteční kino a fotbalový zápas… Potom jsem začal přemýšlet, jaké jsou vlastně hranice člověka a myšlení. Všechno mě to otevřelo docela novému světu,“ shrnuje své prozření jeden muž.

Dvě strany mince

Život po životě je vůbec první a dosud nejdůležitější vědeckou publikací o zážitcích mezi životem a smrtí, která spatří světlo světa. Od té doby se laická a odborná veřejnost rozděluje na dva tábory.

Jedněm přijdou Moodyho závěry jako bláboly a nepodložené konstrukce, druhým zase dokáží změnit život k lepšímu, pomoci vyrovnat se se smrtí a dokonce i urychlit uzdravení. Proč by však Raymond Moody, doktor medicíny, současně doktor filozofie a zkušený psychiatr, marnil čas na nesmyslné povídačky?

Raymond Moody

Existuje cestování v čase

Budoucnost po našem životě ale není jediné, co přitahuje Moodyho pozornost. Lékař si začíná v 80. letech klást i otázky týkající se naší dávné minulosti. Když podle stovek vyprávění existuje jiný život po tom našem pozemském, může mu také nějaký předcházet?

Je možné, že život, který zrovna prožíváme, tvoří jen malý kousek z celé mozaiky našeho přebývání na Zemi? Moody zprvu sám coby lékař na cestování v čase nevěří, to se má ale brzy změnit.

Nejsou to jen zbožná přání

Zatímco blízkost smrti zkoumá jen z četných vyprávění, na další výzkum jej přivádí vlastní zkušenosti. „Měl jsem zážitky, které neměly nic společného s přáním splněných snů. Cožpak bych si kdy mohl přát bojovat s huňatým mamutem nebo být sežrán lvem pro uspokojení davu?“ vzpomíná Moody na okamžiky, kdy padají díky regresivní terapii veškeré jeho stereotypy ohledně cestování v čase a převtělování. Návraty do minulých životů si v roce 1986 vyzkouší na vlastní kůži během hypnózy.

Špinavý pračlověk i aristokrat v Římě

Moody si znovu prožije okamžiky z devíti ze svých minulých životů. Pračlověk v džungli, 12letý Afričánek nebo aristokrat ve starověkém Římě. Všechny tyto polohy si může během terapie vyzkoušet.

Tyto zážitky mají podle Moodyho jednu pozoruhodnou vlastnost – může je prý sledovat z pozice diváka i přímého účastníka zároveň. A stejně jako blízkost smrti vykazují i návraty do minulosti několik společných znaků, které shrnuje v knize Život před životem z roku 1990.

Jde o pouhé vzpomínky?

I tato publikace je pozoruhodným dílem, které v leckom zboří stará přesvědčení. Víra, že vše je zkrátka jen takové, jaké to vidíme, upadá po přečtení knihy u řady Moodyho kolegů po celém světě.

Také Moody poté, co se otevře novým možnostem, začíná využívat regresi u svých pacientů a knihu Život před životem postaví na vlastních i jejich zkušenostech. Přestože se najdou případy, které lze vysvětlit zasunutými vzpomínkami z dětství kdesi hluboko v podvědomí, většina vyprávění pacientů tak snadno vysvětlit nelze.

Jak se pozná minulý život?

Co mají prožitky minulých životů podle Moodyho společné? V lecčems připomínají sny. Jsou to barevné plastické obrazy žijící si vlastním životem, které jsou emočně prožívané, a často jsou odrazem současné situace člověka.

Na druhou stranu tyto prožitky vyvolávají dojem důvěrné známosti a vždy se v nich regresovaná osoba pozná. Navíc je obvyklé, že vnitřní katarze a uvolnění dlouho potlačovaných pocitů, k nimž při prožitku minulého života dochází, zlepší psychický i zdravotní stav.

Cesta k uzdravení

Podle Moodyho zkušeností se pacienti po regresivní terapii náhle zbavují vysokého krevního tlaku, fobií, psychosomatických obtíží, depresí a dokonce i závislosti na tabáku. Jak je možné, že zkušený lékař zcela mění závěry, k nimž se učil docházet během studií medicíny?

Jako psychiatr totiž také ví, že na vznik i průběh nemocí má obrovský vliv lidská mysl. Posunuje k lepšímu stav pacienta to, že si dokáže odžít znovu svá traumata v minulých životech a lépe se tak s nimi vyrovnat v životě současném?

Více otázek než odpovědí

Raymond Moody se snaží dopátrat příčin a vysvětlení pro tyto neobvyklé a těžko vysvětlitelné zážitky a zkušenosti u tolika lidí. Na jedné straně připouští, že může jít pouze o jiný stav vědomí v hypnóze, na straně druhé uznává, že učení o reinkarnaci je nejstarší a nejrozšířenější duchovní tradice po celém světě a nemůže být tedy přehlížená.

I největší odborník na zážitky blízké smrti a cestování v čase přiznává, že ještě dlouho bude viset ve vzduchu více otázek, než odpovědí.

S Moodym jsou jedna ruka

Vedle Raymonda Moodyho platí za kapacitu v oblasti prožitků blízké smrti i návratů do minulých životů americký autor Paul Perry, s nímž Moody spolupracuje na šesti svých bestsellerech, včetně Života před životem.

Kromě knih Perry produkuje i řadu dokumentů, mimo jiné i Afterlife (Posmrtný život).

Ten se zabývá posmrtnými zkušenostmi, obsahuje řadu vyprávění autentických příběhů i názory odborníků, kteří zasvětili svůj život hledání důkazů o posmrtné existenci duše.

Foto: PX FUEL
reklama
Související články
od Mirek Brát 23.9.2022 1.2tis
Rok 1948 byl nervózní dobou nejen v našich zeměpisných šířkách, ale i ve Spojených státech. Rozbíhala se epocha studené války, a tak klidu nepřidalo, když se u přísně střežených laboratoří v Los Alamos objevily záhadné světelné úkazy. Přiletěli jimi na exkurzi sovětští špióni, nebo se pod prsty tamních vědců chtěli podívat jejich mimozemští kolegové? Podivná létající zelená […]
od Eva Soukupová 23.9.2022 2.0tis
Podívanou, kterou nabízí 12 kilometrů dlouhé údolí Hessdalen v Norsku, nelze najít snad nikde jinde na světě. Nejenže se tu světla objevují s železnou pravidelnosti, ale dokonce hned v několika různých formách, a jejich pozorování občas trvá neuvěřitelně dlouho! Kvůli záhadným světlům byla v údolí dokonce vybudována stanice pro jejich pozorování.     První zmínky […]
od Adriana Vojtíšková 22.9.2022 2.2tis
Už jste slyšeli o Stanfordském experimentu, kdy se hra na vězně a dozorce změní v sadistickou podívanou? EnigmaPlus.cz vám představí nejslavnější psychologické pokusy, které ukážou naše nejtemnější stránky.      CO ROZKÁŽOU, TO JE SVATÉ Milgramův experiment (r. 1963)   Pokus amerického sociálního psychologa Stanleyho Milgrama šokujícím způsobem odhalil, jakou moc nad námi mají uznávané […]
od Adriana Vojtíšková 22.9.2022 2.4tis
Mezi nejpodivnější svědectví o neidentifikovatelných létajících objektech patří případ takzvaných světel z Phoenixu. Událost z roku 1997 sledovalo nespočet svědků a zůstává jednou z největších záhad spojených s fenoménem návštěvníků z vesmíru.     Jeden z nejslavnějších případů pozorování UFO se odehrává 13. března 1997 v americkém městě Phoenix ve státě Arizona. Na obloze nad […]
od Mirek Brát 21.9.2022 2.4tis
Herrington Lake v Kentucky ve Spojených státech amerických je takzvané antropogenní jezero vzniklé činností člověka. Jezero bylo vytvořeno přehrazením několika řek již v roce 1925. Jeho hluboké vody jsou domovinou mnoha druhů ryb a také neznámého jezerního monstra! Jezero Herrington má maximální hloubku okolo sedmdesáti šesti metrů. Je tak nejhlubším jezerem v celém Kentucky. I to znesnadňuje […]