Během období omezeného pohybu se lidé už často nemohou dočkat, až budou moct trávit čas s někým jiným než se svým spolubydlícím nebo rodinou. Ještě hroší to ale mají lidé, které koronavirus uvěznil doma s duchy obětí brutální vraždy.

Takový je ve zkratce příběh Kurta Schleichera z americké Floridy, který je v karanténě v domě, který kdysi patřil rodině Licatových.

Pět členů této rodiny zabitých sekerou našli policisté v domě v roce 1933. Jediný, kdo přežil, byl mladý muž Victor, který se stal ihned hlavním podezřelým.

Kvůli tomu, že Victor užíval marihuanu, se ihned stal šíleným a nebezpečným symbolem odporu vůči této lehké droze.

ZAPOMENUTÉ OBĚTI

V panice, která po činu následovala, se na oběti masakru docela zapomnělo. Média se soustředila hlavně na Victora, domnělého pachatele, který měl chatrné duševní zdraví a nakonec spáchal sebevraždu. Kurt Schleicher však na oběti zapomenout nemůže.

Jejich podivnou přítomnost prý nyní cítí v domě v podstatě neustále, zatímco slýchá podivné klepání a prochází závany chladného vzduchu, který jako kdyby neměl žádný zdroj.

Dům se přestal líbit také jeho psovi, který je často nervózní a z nevysvětlitelných důvodů uvnitř zuřivě štěká. Curt, který v karanténě nemá nic na práci, navíc při detailní prohlídce domů narazil na několik škrábanců od sekery, což mu na klidu nepřidalo.

Stojí také za zmínku, že definitivní důkaz o Victorově vině nikdy nebyl nalezen. A tak měl nakonec masakr v rodině Licatových možná spíše šest nevinných obětí.