Výjimečná budova, kterou má každý tuzemský zájemce o záhady na dosah ruky, to je kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou. Jaká tajemná magie se skrývá v jeho zdech? A proč tu číslo pět hraje tak velkou roli?
Dílo českého architekta s italskými kořeny Jana Blažeje Santiniho-Aichela (1677–1723) vznikalo v letech 1720–1722 a patří k nejvýraznějším zástupcům stylu barokní gotika, jejž schopný tvůrce sám vymyslel.
Kostel je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému (†1393) a symbolika spojená s tímto mučedníkem prostupuje celou stavbu.
Jan Nepomucký byl mučen, odmítl totiž vyzradit zpovědní tajemství královny Žofie Bavorské (1376–1428) mužům, kteří ho vyslýchali na popud jejího manžela českého krále Václava IV. (1361–1419).
Za tuto zpupnost mu vyřízli jazyk a již mrtvého ho z dnešního Karlova mostu hodili do Vltavy. Legenda říká, že se pak nad řekou objevilo pět hvězd. V tomto momentě se dává do pohybu celá tajemná symbolika.
Mlčel jsem
Číslo pět vládne kostelu na mnoho způsobů. Latina byla oficiální řečí církve a latinské slovo „tacui“, vzhledem k Nepomuckého skonu příhodně znamenající „mlčel jsem“, má pět písmen.
Spolu s počtem hvězd nad řekou tak mohlo být inspirací pro zvolený tvar půdorysu, kterým se stala pěticípá hvězda. Ta je mimochodem také symbolem pěti ran Kristových.
Kostel má dále pět vchodů, pět oltářních výklenků, dvě pětice kaplí okolo centrálního prostoru, pět andělů na hlavním oltáři. Tři z nich nesou zeměkouli zdobenou pěti hvězdami symbolizujícími pět kontinentů, na kterých se tehdy šířilo křesťanství.
A pětici hvězd nacházíme i přímo ve svatozáři sochy Jana Nepomuckého. Podle legendy zde má být ukryt také světcův jazyk, jehož symbol můžeme vidět nad kazatelnou. Připomínají ho i zvláštní tvary oken v kapli.
Na druhou stranu, pěticípá hvězda neboli pentagram je známým symbolem středověké magie a v alchymii značí pátý živel, tajemnou látku, která má být nositelkou životní síly. Víme tedy o místě opravdu vše, nebo nám něco zůstává zatajeno?
