25. května 1973: Nad bermudským trojúhelníkem mizí letoun Navion A16 se dvěma muži na palubě.
Domů     Záhady historie
Kdo vyhloubil záhadné jeskyně na Islandu?
Mirek Brát
od Mirek Brát 10.1.2022
1.6tis
Island považuje umělé jeskyně za součást svého historického dědictví. Zdroj foto: Kenneth Muir, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons
175
SDÍLENÍ
1.6tis
ZOBRAZENÍ

V jižní části Islandu se nachází systém starodávných jeskyní, které byly zdejšími farmáři dlouhá staletí používány i jako chlévy a skladiště. Nikdo však přesně neví, kdo tyto prostory vytvořil. Podezření však často padá na vikingy či příslušníky irských mnišských řádů. Co o těchto záhadných jeskyních vlastně víme?

Island považuje umělé jeskyně za součást svého historického dědictví. Zdroj foto:  Kenneth Muir, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons Vikingové jako budovatelé islandských jeskyní? Zdroj foto:  Ardfern, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Některé jeskyně jsou přístupné veřejnosti. Zdroj foto:  Alfrunperla, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

V prostorách jeskyní se našly i řezby na stěnách a kamenná sedadla. Zdroj foto:   Alfrunperla, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Vchod do jedné z jeskyní. Zdroj foto:   Alfrunperla, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Sloužily prostory islandských jeskyní ke křesťanské meditaci? Zdroj obrázku:  Fra Angelico, Public domain, via Wikimedia Commons

První informační zdroje o jeskyních u islandské vesnice Hella pocházejí již z 12. století. V centru pozornosti záznamu však nejsou ani tak jeskyně, jako domácí zvířata, na které se tehdy zřítila část stropu jedné z jeskyní.

To napovídá, že lidé jeskyně dobře znali. Větší pozornost pak věnovali jejich praktickému využití, než údivu nad jejich existencí.

Vchod do jedné z jeskyní. Zdroj foto: Alfrunperla, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Místo křesťanského rozjímání?

Stále platí, že jeskyně u vesnice Hella byly pravděpodobně nejstaršími „obytnými prostorami“ na ostrově. Jeskyně jsou nyní chráněny jako národní kulturní dědictví. Za jejich vyhloubením mohou být vikingové a mniši z Irska. Druhou možnost podporuje i vyobrazení kříže, které se nachází na zdi jedné z jeskyní.

Sloužily prostory islandských jeskyní ke křesťanské meditaci? Zdroj obrázku: Fra Angelico, Public domain, via Wikimedia Commons

Teorii „křesťanských inženýrů v mnišských kutnách“ velmi podporoval například islandský básník Einar Benediktsoon. Podpůrným argumentem je i jazykověda, protože se zde najde i jeskyně od pradávna označovaná jako kostel.

V prostorách jeskyní se našly i řezby na stěnách a kamenná sedadla. Zdroj foto: Alfrunperla, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Čekání na archeologický nález

Jeskyně v této části Islandu nejsou konstantní historickou památkou. V roce 2017 se například podařilo objevit novou jeskyni o délce dvacet pět metrů. Možná, že v nějaké další neobjevené jeskyni čeká na průzkumníky i signifikantní archeologický nález, který by umožnil nejen přesnou dataci, ale ukázal i na ty, kteří jeskyni vybudovali.

Vikingové jako budovatelé islandských jeskyní? Zdroj foto: Ardfern, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Nemusí to být zrovna prastarý stavební deník. Úplně by stačila mince, část zbroje či předmět každodenního využití.

Epilog

Kromě mnichů hledajících duchovní izolaci, nebo praktických vikingů, se spekuluje i o tom, že by jeskyně byly dílem Norů, kteří dorazili na ostrov ještě před přistáním prvního známého osadníka Ingolfra Arnarsona, aniž by o svojí islandské misi zanechali v historii byť jen drobný záznam.

Některé jeskyně jsou přístupné veřejnosti. Zdroj foto: Alfrunperla, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Někteří badatelé rovněž soudí, že jeskyně vyhloubili otroci hledající v 9. století azyl na tomto izolovaném ostrově. Jeskyně jsou nyní vyhledávanou turistickou atrakcí. Dostat se k nim autem z hlavního města Reykjavíku trvá přibližně hodinu.

Foto: 1,2,3 - Alfrunperla, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 4 - Fra Angelico, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - Ardfern, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 6 - Kenneth Muir, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 517
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 900
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 809
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 1.7tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.2tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]