27. května 1963: Britský letec a novinář sir Peter Masefield se setkává se slavným duchem letiště Montrose.
Domů     Záhady historie
Krakonoš versus Trautenberk: Záhada zrozená z Večerníčku
Mirek Brát
od Mirek Brát 18.3.2022
2.5tis
Krakonoš je běžným námětem sochařských skulptur. Jeho sochu najdeme například i v Janských Lázních. Dočkáme se jednou i sochy Trautenberka? Foto autor
242
SDÍLENÍ
2.5tis
ZOBRAZENÍ

Oblíbený Večerníček vytvořil dnes již legendární soupeření dvou hlavních postav. Samozřejmě, jde o Krakonoše a Trautenberka. Krakonoš je pohádková bytost. Záhadný je ovšem i jeho rival. Žil někdy v Krkonoších nějaký reálný Trautenberk?

V minulosti jste mohli v Krkonoších opravdu narazit na příslušníka šlechtického rodu Trauttenbergů. Zdroj obrázku: Caspar David Friedrich, Public domain, via Wikimedia Commons Ze všech postav legendárního večerníčku má jasný předobraz snad jen postava sojky. Jedná se o pěvce sojku obecnou (Garrulus glandarius). Zdroj foto: Luc Viatour, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons V současné Jilemnici by se Trautenberkovi příliš nelíbilo. Již od 20. století zde existuje tradice sochy Krakonoše vytvořené z „přírodního zimního materiálu“. Zdroj foto:  Jiří Erben, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Šlechtic Trauttenberg se objevuje i v trutnovských pověstech.   Do Krkonoš už je to jen kousek…Zdroj foto:  Stanislav Dusík, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Krakonoš je běžným námětem sochařských skulptur. Jeho sochu najdeme například i v Janských Lázních. Dočkáme se jednou i sochy Trautenberka?  Foto autor

Zatímco o bájném vládci Krkonoš dohledáte odborné i kratochvilné čtení, o Trautenberkovi se obecně ví jen o málo víc, než že se mu občas zdálo kyselo moc kyselý… a ten bramborák moc bramborovej. Samozřejmě, fabulace této postavy se zrodila v hlavě scenáristky Večerníčku. Pojďme se ale pokusit o nemožné a najít alespoň pomyslný Trautenberkův rodný list!

V současné Jilemnici by se Trautenberkovi příliš nelíbilo. Již od 20. století zde existuje tradice sochy Krakonoše vytvořené z „přírodního zimního materiálu“. Zdroj foto: Jiří Erben, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Trauttenbergové z Trauttenbergu

I pohádkový Trautenberk vykazoval jisté náznaky, které jej měli řadit mezi nižší šlechtu. Jeho legendární hláška „Himmel Hergot Donner Wetter Kruncajs Element“ obsahuje explicitní germanismy. Pátráme tedy po případném německém šlechtickém rodu.

V minulosti jste mohli v Krkonoších opravdu narazit na příslušníka šlechtického rodu Trauttenbergů. Zdroj obrázku: Caspar David Friedrich, Public domain, via Wikimedia Commons

Heuréka! Existovali jistí Trauttenbergové z Trauttenbergu. Byl to (a stále je) starobylý německý rytířský rod z Horní Falce, který již od třináctého století sídlil na hradě Trauttenbergu. První zmínka o rodu Trauttenbergů pochází dokonce již z desátého století.

Trauttenbergové drželi i nějaké statky na území Čech. Jednalo se například o městečko a zámek Skalná.

Ze všech postav legendárního Večerníčku má jasný předobraz snad jen postava sojky. Jedná se o pěvce sojku obecnou (Garrulus glandarius). Zdroj foto: Luc Viatour, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

„Náš Trautenberk“

Přiblížili se někdy Trauttenbergové lokalitě Krkonoš? Ano. Odborná literatura klade jejich vliv a majetkové zájmy až do Podkrkonoší. V pověstech o vzniku Trutnova objevíme i opakovanou zmínku o jistém Albrechtovi z Trauttenbergu.

Jméno Trautenberk je nyní v Čechách hodně populární. Svědčí o tom i skutečnosti, že pod tímto jménem funguje nejen pivovar, ale i tanz metalová hudební skupina. Šlechtický rod Trauttenbergů existuje, byť v zahraničí, doposud.

Šlechtic Trauttenberg se objevuje i v trutnovských pověstech. Do Krkonoš už je to jen kousek… Zdroj foto: Stanislav Dusík, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

To, že se k osobě Trautenberka z populárního Večerníčku šlechtický rod nehlásí, může být způsobeno tím, že Trautenberk měl zámek podobný spíše větší chalupě a celkem nepočetné služebnické trio ve složení Kuba, Anče, hajnej.

Byl by to pro ně pořád jen chudý příbuzný, byť energie a podnikavost všeho druhu se mu upřít nemohla. Tenhle večerníčkovský Trautenberk je už po generace pouze náš.

Foto: 1 - Luc Viatour, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 2 - Jiří Erben, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 3 - Stanislav Dusík, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 4 - Caspar David Friedrich, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - autor
reklama
Související články
od Mirek Brát 26.5.2022 363
V rámci řady pozorování UFO byl hlášený výskyt záhadných struktur, které později dostaly pojmenování „andělské vlasy“. Tento fenomén byl součástí i známého nebeského jevu nad Norimberkem v roce 1561. Pokud netrpíte arachnofobií, čtěte dál a zkuste s námi hledat vysvětlení tohoto jevu. Obecně rozšířenou teorií je hypotéza, že andělské vlasy jsou vytvořené z ionizovaného vzduchu, který […]
od Mirek Brát 25.5.2022 2.0tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 2.4tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.7tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.6tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]