26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Neobjasněné události
Skryté taje kabaly: Zasvěcení prý oživí i golema!
Jiří Nechanický
od Jiří Nechanický 18.3.2022
1.6tis
Creative Commons – Public domain – neznámý autor
165
SDÍLENÍ
1.6tis
ZOBRAZENÍ

„Podívejte, tam nahoře!“ vřeští děti pobíhající mezi stany. Z vrcholku hory Sinaj zahaleného v oblacích sestupuje mužská postava. Její tvář halí šátek – to proto, že září! V rukách třímá desky se zákonem. To ale není vše, co prý Mojžíš svému lidu přinese…

Slůvko kabala se odvozuje ze „kibel“, což v překladu znamená „přijmout“. Například v 10. století, kdy již kabala existuje, byste se ale s jejími učenci nedomluvili. Slůvku kabala jako takové totiž s tímto mystickým židovským učením splyne až o dvě století později.

V kterém časovém úseku lidské historie máme tedy hledat kořeny této nauky? Podle některých verzí tradičního výkladu až u biblického praotce izraelského národa Abrahama nebo dokonce u praotce lidstva, z ráje vyhnaného Adama!

Sefirotický strom života na obálce překladu kabalistického díla Brány světla od Josefa Gikatilii - CC - Public domain Creative Commons - Public domain - neznámý autor Strom života - CC BY-SA 4.0 - LgLou CC - Public domain - neznámý autor Nachmanides - CC - Chesdovi - CC BY-SA 3.0

Vyškolil Mojžíš Ramesse?

Většina pramenů se ale shoduje, že kabalu předá lidstvu slavný Mojžíš, který se v Bibli krom jiného proslaví vyvedením utlačovaných židů z Egypta. Pokud ho budeme vnímat jako skutečnou historickou postavu, žije někdy v časovém rozmezí mezi lety 1648 až 1208 před naším letopočtem.

Mohl by snad být „vyškoleným“ faraonem slavný Ramesse II. z 19. dynastie, který vládl zřejmě v letech 1279–1213 př. n. l.?

Učení ze Sinaje. Ale kde to je?

Příběh, ve kterém se měla prvně lidstvu představit i kabala, zní jednoduše a jasně. Dataci již přibližně máme, místo známe. Z Bible dobře známá hora Sinaj. Většina z nás její jméno alespoň někdy zaslechla.

Víte ale, kde leží? Na území dnešního Izraele, kdesi na Arabském poloostrově, nebo někde úplně jinde? Ač se to na první pohled nezdá, jistá není ani geografická poloha!

Sefirotický strom života na obálce překladu kabalistického díla Brány světla od Josefa Gikatilii – CC – Public domain

V poušti nepřežijí. Prý…

Vedle Mojžíše nesmíme zapomenout na ještě jedno jméno – Šim‘on bar Jochaj.

Slavný rabín se nebojí ostře kritizovat římskou nadvládu. Brzy se k jeho dveřím vypraví skupina římských ozbrojenců. Rabiho dům je ale prázdný, není v něm ani on, ani jeho syn. Pronásledování uprchlíků skončí až na kraji nehostinné pouště.

Hlídka nad dvojicí jen mávne rukou. V kraji bez vody nemají podle nich šanci na přežití… To se ale Římané mýlí.

13 let o svatojánském chlebu

Rabín i se synkem v poušti přežijí úctyhodných 13 let! Podle legendy nechá židovský učenec vedle jejich jeskyně vytrysknout pramen a vyrůst svatojánský chléb neboli rohovník. Zbožný rabín s dospívajícím potomkem tráví většinu dnů v rozjímání nad Tórou, tedy prvními pěti knihami hebrejské Bible – Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium.

Křesťané jim jednoduše říkají Pět knih Mojžíšových. Za několik let se jejich oblečení rozpadne v prach a před paprsky neúprosného slunce se přes den chrání zahrabáváním do písku.

Strom života – CC BY-SA 4.0 – LgLou

Naučíte se aramejsky?

Právě během dlouhých dní plných filozofických debat a přemýšlení, které oba muži tráví zahrabaní v písku, se postupně zrodí nejvýznamnější z kabalistických spisů – Zohar, v překladu Záře.

Říká se, že překladem většina mystických textů ztratí část původní myšlenky. V tomto případě se tedy musíte naučit starodávnou aramejštinu, kterou mluvil i Ježíš Kristus.

Další nejistota na seznamu

Slavný Zohar ale má také nejedno tajemství. To nejpragmatičtější se týká jeho autora. Co když jím není Šim‘on bar Jochaj, ale někdo, kdo se za něj jen vydával, aby spisu dodal větší punc mystiky a důvěryhodnosti?

Takovým mužem je podle mnohých badatelů španělský rabín a kabalista Moše z Leonu (1250–1305). Ten napíše 13 knih a Zohar by mohl být 14. titulem. Sám se pak Španěl označí jen za editora.

Kniha skrytého

I pokud bychom na tuto tezi přistoupili, proslulosti a mystičnosti Zoharu to nikterak neubírá. Co se v knize vlastně dozvíme? Jde o komentář Tóry, který nás provede legendami, rozpravami rabína Šim‘ona bar Jochaja a jeho žáků i tajuplnými spisy, po jejichž přečtení zbývají plejády otázek a velmi málo odpovědí.

Chcete-li se napít z jeho mystiky plným douškem, sežeňte si část s Sifra di-cni’uta, v překladu Knihou skrytého. Praktičtěji uvažujícím pak doporučujeme například Raza de-razin, česky Taje všech tajů, kde se dočtete například o chiromantii, tedy hádání z ruky, o kterém si můžete přečíst i v tomto čísle na straně 34.

CC – Public domain – neznámý autor

Na pomezí legend

Pod „dovednosti“ kabalisty ale nemusí spadat jen poměrně jednoduchá chiromantie. Kdo by někdy neslyšel o Golemovi, kterého ovládá legendární šém? Nemotorný golem připomínající pec na chleba je až jeho novodobou podobou.

Jeho jméno znamená v překladu z hebrejštiny „neúplný“. Ten legendární, původní, je o něco lidštější. Co však nepatří jen do světa legend, je údajný tvůrce jednoho z golemů, rabín Jehuda Liva ben Becalel (asi 1520–1609) alias rabi Löw. Pravdivé jsou i jeho čilé kontakty s císařem Rudolfem II. (1552–1612).

Za kabalou do Egypta

Golem rabiho Löwa neměl být podle všeho jediným kusem. V židovské mystice se píše hned o několika golemech stvořených i mnohem hlouběji v minulosti. Jejich kořeny začínají prý až v šestém století před naším letopočtem v Egyptě!

S tím souhlasí i francouzský okultista Gérard Encausse (1865–1916) přezdívaný Papus: „Kabala v podstatě představuje sloučení egyptských mystérií.“ Jméno tohoto muže se do historie kabaly zapíše zlatým písmem. Krom jiného je autorem knihy Kabala, která prvně vychází v Paříži roku 1891.

Boží jméno oživuje

Tradiční židovská kabala je mystikou, která chce své „studenty“ přiblížit studiu Tóry i samému Bohu. Správný kabalista tedy musí být věřící. Ti, kteří dosáhnou na nejvyšší stupeň, jsou schopni (samozřejmě ne tak dokonale) napodobit boží dílo.

Tedy stvoření. Do téhle kategorie spadá i golem. Jen nemá vlastní vůli a oživit jej umí jen magický šém, obvykle s božím jménem. Na magickém papírku by měla stát čtyři hebrejská písmena: JHVH neboli tetragram.

Nachmanides – CC – Chesdovi – CC BY-SA 3.0

Zatracené samohlásky

Základem kabaly jsou čísla. Největší moc mají ta, která se odrážejí v božím jménu, výše zmíněném tetragramu. Stará hebrejština totiž postrádá samohlásky a každé písmeno má zároveň svůj číselný smysl.

Absence samohlásek je pro dnešní zasvěcence zakopaným psem. Schválně je zkuste vynechat z češtiny. Kolik slov může mít hned několik, často zcela jiných významů? S hebrejštinou to není jiné. Druhým hřebíčkem do rakve studentů kabaly jsou překlady.

Síla hebrejštiny je v hlasitém čtení. Pokud ji přeložíte, ztratíte další kus původnosti.

Dostaveníčko se Stvořitelem

Nadšení adepti kabalistického studia mají dva cíle – „ma‘ase berešit“, v překladu dílo stvoření a „ma’ase merkava“, česky dílo vozu. K prvnímu jmenovanému můžete za maturitní zkoušku považovat stvoření golema, u druhého vede cesta skrze usilovné modlitby a meditaci.

Během ní se permutuje boží jméno do všech jeho variant za účelem „sestoupení“. Co vás v případě úspěchu čeká, se dočtete například v Zoharu. Duchovní místa zvaná paláce či chrámy, ve kterých můžete poznat Stvořitele!

Slepá víra v Bagdádu

Pokud se hodláte vydat na kabalistickou cestu poznání, doplňte si knihovnu i o některé další důležité svazky. Chybět mezi nimi nesmí Sefer Jecira, tedy Kniha stvoření. Podle tradičního výkladu je jejím autorem biblický praotec Izraele, Abrahám.

Na tuto tezi ostatně nedá dopustit ani dodnes uznávaný bagdádský filozof Sa‘adja Ga‘on (882–942). Pravdou však je, že Kniha stvoření – ačkoliv vychází ze starších zdrojů – vznikla pravděpodobně nejdříve ve druhém století našeho letopočtu, tedy dávno po Abrahámovi.

Desítka pračísel sefír

Nahlédněte s námi do stránek Knihy stvoření. Zabývá se pojetím Boha, ale i sefírami. Oč jde? Většina z vás si vzpomene na obrázek stromu života, tedy schematicky znázorněný systematický propletenec o 10, respektive 11 bodech.

Právě ty tvoří sefíry, tedy deset cest v roli základu všeho existujícího. Každá sefíra je navíc odrazem některého z božích přívlastků. Stejně tak se o nich říká, že jsou desítkou pračísel, ve kterých se dají číst všechny budoucí věci.

K čemu je strom života?

Co si ze složitě vysvětlitelného systému stromu života máme vzít my, obyčejní smrtelníci, kteří se k dílu stvoření pravděpodobně nikdy nepropracujeme? „Strom života je obrazem stvoření, zrcadlí zákony, které ovládají univerzum.

Tvar stromu s paralelními kmeny ukazuje sílu proudící z božského k nejnižšímu světu a zase zpět,“ vysvětluje zakladatel Kabalistické společnosti a autor 18 knih o tomto tajném učení, Angličan Z‘ev ben Shimon Halevi (*1933), občanským jménem Warren Kenton.

Hádanka k přečtení

Kabala nejraději ze všeho koketuje s tetragramem. Jenže jak, když bez samohlásek nevíme, jak má vlastně správně boží jméno znít? Rady si neví ani snad nejslavnější badatel kabaly a profesor hebrejské univerzity v Jeruzalémě zkoumající tuto nauku z vědeckého hlediska, Gershom Scholem (1897–1982).

Židé používají tvar Jahve, svědci Jehovovi zase Jehova. Správná výslovnost ale již zapadala prachem času.

Nedosažitelný cíl?

Čtyři písmenka – JHVH – si je můžeme přečíst v Tóře, konkrétně v Exodu, ale i Žalmech. Aby nebylo zmatku málo, zůstává někde boží jméno jen JHV či minimalistickém JH. Mnoho kabalistických spisů sice říká, že k „dílu“ stačí jen čtyři znaky, ale když nikdo neví, jak je správně přečíst?

Bez správného čtení totiž nelze dosáhnout ma‘ase berešit, díla stvoření.

Pokud se chcete pustit do hlubokého studia kabaly, nejlépe uděláte, když se naučíte hebrejsky a aramejsky. Ovšem ani tak nebudete mít vyhráno. Ti, kteří chtějí dosáhnout nejvyššího zasvěcení, musí být předurčeni krví.

Tou židovskou. Ta se navíc dědí hlavně po matce, takže není-li vaše matka židovka, k nejvyššímu zasvěcení se zřejmě stejně nemáte šanci dostat.

Foto: PX FUEL
reklama
Související články
od Eva Soukupová 26.5.2022 774
Mořští lidé mají na jižním a jihozápadním pobřeží Kaspického moře dlouhou tradici. Pozorování jakéhosi mořského muže se začínají hojně objevovat hlavně na začátku tohoto tisíciletí. Jde o pouhou pověst, nebo skutečného tvora z masa a kostí?     Popis tvora, se kterým svědkové přicházejí, je vždy téměř shodný. Jde o stvoření podobné nepříliš vzrostlému člověku. […]
od Mirek Brát 25.5.2022 1.3tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 1.7tis
Padouch Joker patří k těm vůbec nejznámějším a zřejmě i nejoblíbenějším záporným postavám. Psychopatický klaun je někdy jen ztřeštěný a rozverný, jindy ale brutální, nemilosrdný a smrtící. A to možná i pro své představitele… Jokerova minulost je zahalena tajemstvím a jde o natolik složitou a rozporuplnou osobnost, že představuje obrovskou výzvu pro každého herce, který […]
od Dalibor Vrána 24.5.2022 2.1tis
Americký stát Arkansas je proslulý nádhernou přírodou. Majestátní hory, stříbřité řeky, hluboké jeskyně, horké gejzíry, to vše tu můžete najít. Lidé se zde rádi jen tak toulají a čekají, co je překvapí. Někdy to však může být i nadpřirozeno… Také dva chlapci z jihu Arkansasu, Paddjo a jeho mladší bratr, se rádi toulají přírodou. Vyrazí […]
od Jan Šedivý 22.5.2022 1.7tis
Nový zákon je z velké části postaven na myšlence, že se Spasitel opět vrátí. Druhý příchod bude znamenat celospolečenskou obrodu. Není tak překvapující, že se najde mnoho lidí, kteří sami sebe za Ježíše či Mesiáše považují. Krišna Venta Narozený jako Francis Herman Pencovic (1911–1958), se proslavuje v 40. až 50. letech minulého století. Na veřejnosti nosí jen róby, […]