Zpravidla každou první středu v měsíci, ve 12:00 hodin, můžeme slyšet takzvaný „zkušební tón“. Tento signál provází pravidelnou akustickou zkoušku sirén v rámci systému varování obyvatelstva. Není to zvuk nijak příjemný. Život však neohrožuje. V antických legendách tomu ovšem bylo jinak!

Sirény byly ve starověké mytologii velmi obávány. Strach z nich měli zejména námořníci. Už legendární řecký hrdina Odysseus se nechal připoutat ke stěžni, aby nepodlehl jejich mámivému zpěvu. Svým mužům pak preventivně nařídil zalít si uši voskem.

Sirény v zoologii

Renesanční génius Leonardo da Vinci si o Sirénách poznamenal, že zpívají tak sladce, až námořníky ukolébají ke spánku. Pak se ovšem zmocní jejich plavidla a zahubí vše živé.

Máme tedy sirény ve smyslu výstražných akustických zařízení, historie k nám na vlnách času dotlačila Sirény coby legendární stvoření nebezpečné námořní dopravě. Najdeme ještě někde nějaké „sirény“? Ano, v zoologii.

Jako sirény jsou označováni býložraví savci pobřežních vod příbuzní chobotnatcům. Sirény, nazývané také ochechule či mořské krávy, se výborně adaptovaly pro život ve vodě.

Když vědci kdysi zkoumali tyto živočichy, vzpomněli si na starověké legendy i námořnické bajky.

Neuvěřitelná inspirace

Podle odborných dobrozdání, byla právě tato skupina vodních savců předobrazem legend o Sirénách. Zdá se to neuvěřitelné, protože mezi tělem krásné Sirény na mistrovském malířském díle a takovým dugongem indickým či kapustňákem existují zřetelné rozdíly.

Děsivé sirény, kterých se obával chrabrý rek Odysseus, tak patrně existují i v naší současnosti. Námořníci si však kvůli nim už nemusí nechávat zalít uši voskem.

Snad jen, pokud by se objevily u lodního boku první středu v měsíci, přesně ve dvanáct hodin, co říkáte?!