Skip to content

Krvelační vlkodlaci: Možná žijí mezi námi!

Už v dávných dobách si lidé šuškali o neznámých stvořeních, která jim připomínala křížence vlka a člověka. Podobná vyprávění známe i z doby dnešní. Jsou snad založena na pozorování skutečných vlkodlaků?

Představa nestvůr vlčí podoby, jak si je představujeme i dnes, se totiž formuje až ve středověku. Ve folklórních vyprávěních různých národů se objevuje představa lidí, kteří se ve vlkodlaky mění, nebo se tak již narodili.

Verzí existuje mnoho a stejně tak i podob nestvůry. Pro současnou představu jsou stejně důležitá germánská vyprávění, jako ta slovanská. Vznikají přitom nezávisle na sobě! V některých pověstech jsou vlkodlaci krvelačnými bestiemi, zatímco v jiných patří mezi postavy kladné.

Pokud znáte některý z moderních příběhů o rivalitě mezi upíry a vlkodlaky, budete možná překvapeni, že leckteré historické pověsti tyto dvě bytosti ztotožňují. Jako jeden druh jsou dříve vlkodlak a upír pojímáni na území Bulharska, Srbska a Slovinska.

Lidé věří ve tvora, který za nocí vysává lidem, narozeným za úplňku, krev, aby si uchoval zdraví a sílu. Za dne se mění zpět v člověka. V davu ho prý poznáte lehce – jde o jedince s prázdným pohledem, bledými a propadlými tvářemi, oteklými rty a ochablými pažemi.

Další spojitost vlkodlaků a upírů je udržována v 19. století zejména v Řecku. Když prý je zabit vlkodlak a jeho tělo není dostatečně zničeno, vrátí se mezi živé v podobě upíra. U jiných národů, například Francouzů nebo Poláků, se zase rozšířila víra, že jako vlkodlak se na zemi po své smrti vrátí ten, kdo smrtelně zhřešil.

Jeho životní náplní se pak stane sání krve.

Vlkodlaci nebo upíři? Zpočátku to není velký rozdíl… FOTO: Pixabay

CHCETE SE PŘEMĚNIT?

Legendy vypráví, že pokud se člověk vlkodlakem přímo nenarodí, může se v nestvůru proměnit v průběhu svého života. Když ho například prokleje čaroděj, nestane se z něj prý vlkodlak zlý, ale takový, který bude dokonce pomáhat lidem!

Další varianta přeměny je kontakt s touto nestvůrou. Probíhá to podobně jako u upírů – změnit vás má pouhé kousnutí. Rovněž prý funguje napít se vlkodlakovy moči. V minulosti existuje řada „kouzel“, která mají transformaci vyvolat.

Může to být pomazání těla speciální mastí, nebo pití dešťové vody ze stopy zvířete. V některých pramenech se uvádí, že dokonce stačí i pokud přespíte pod širým nebem za úplňku. Častější je prý přeměna mužů ve vlkodlaky, neznamená to však, že by se jimi nemohly stát i ženy.

V moderní době se sice ustálí představa, že vlkodlaky mohou zabít stříbrné kulky, ovšem ještě před 19. stoletím taková opatření známa nejsou. Pokud nejde vlkodlaka zabít, možná ho lze z jeho prokletí vyléčit.

Alespoň v to věří staří Řekové a Římané. Jejich metoda je naprosté fyzické vyčerpání postiženého.

Podle starších představ na to, aby se z vás stal vlkodlak, stačí přespat v noci za úplňku venku. FOTO: Pixabay

LZE SE UZDRAVIT?

V existenci hrozivých nestvůr věří lidstvo napříč historií. V mnoha případech se mohlo jednat o mýlky, nebo o pronásledování jedinců psychicky nemocných. Jsou však známá i hlášení případů, kdy lidé spatřili cosi, co nedokázali vysvětlit: Bytost vypadající jako z jiného světa či útoky, které působily jako od skutečného vlkodlaka, jakého popisují děsivé mýty.

V 16. století probíhá řada soudních tribunálů vedených proti domnělým vlkodlakům. Hlavní roli v nich hrají bestiální vrazi, kteří jsou považováni za mýtické šelmy. Odstrašující případy výslechů, mučení a poprav domnělých vlkodlaků jsou naštěstí záležitostí dob středověkých.

Jenže pozorování podivných nestvůr nikoliv. I v relativně nedávné době kolují zprávy o děsivých šelmách, které jejich pozorovatelé za bájné vlkodlaky považují. Z 50. a 60. let 20. století jsou dva takové případy známy ze Skotska.

Popisuje je amatérský badatel v oblasti ufologie a kryptozoologie Nick Redfern (*1964). První událost pochází od ženy, která měla spatřit „muže se srstí a hlavou vlka” u jezera Loch Morar na západním pobřeží Skotska.

„Chodilo to po dvou nohách, ale běželo po všech čtyřech. Zíralo to na mě hrozivým způsobem,“ popisuje žena. Podobná příhoda se odehraje o něco později, v roce 1967. U skotského města Oban spatří jistý listonoš vysokého muže s „vlčími prvky“, který se pohybuje proti němu ve vysoké rychlosti a údajně si ho ani nevšimne.

Podle některých badatelů jsou vlkodlaci ve skutečnosti jen kojoti či zdivočelí nebo nemocní psi. FOTO: Pixabay

AMERICKÁ VLKODLAČÍ ŠELMA

Nejslavnější případ z moderní doby spadá do amerického města Elkhorn ve státě Wisconsin. Zde se udržuje legenda o „bestii z Bray Road“. Více než třicet let si lidé vyprávějí o monstru, které je napůl člověk a napůl vlk a brázdí okolní lesy.

O případ se zajímá novinářka a spisovatelka Linda Godfrey, jež se prý o podivných událostech poprvé doslechla na počátku 90. let minulého století: „Kreatura, která byla podobná vlkovi a běhala po dvou nohách, byla vídána okolo oblasti Bray Road, jak krade kuřata a požírá mrtvá zvířata…,“ uvádí Godfrey. Zanedlouho zjistí, že místní důstojník Joe Fredrickson vlastní složky s názvem „Vlkodlak“, které obsahují podrobný popis asi šesti děsivých pozorování. Stvoření má spatřit spousta lidí, podle Godfrey se jedná o čestné občany, žádné pomatence.

Svůj střet s údajným vlkodlakem popisuje pro Lindu Godfrey jedna z obyvatelek Elkhornu, Barbara: „Jednou v noci jsem jela domů po Bray Road a na straně silnice jsem viděla tu věc. Když jsem se s autem přiblížila, bylo to ke mně zády, takže jsem viděla, že to má uši a zakusuje se to.

Klečelo to na zemi.“ vypráví vyděšená žena. Zrůda prý měla obrovské pařáty a požírala mrtvé zvíře. Záhada Bray Road je dosud nevyřešena. Policisté se domnívají, že se v okolí pohybuje kojot nebo vlk.

Občané se však obávají vlkodlaka…

Autorka: Michaela Šedivá

Foto: Pixabay (vč. úvodní fotografie)
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články