27. května 1963: Britský letec a novinář sir Peter Masefield se setkává se slavným duchem letiště Montrose.
Domů     Záhady historie
Lebka z Wardley Hall: I lupiči ji raději přinesli zpět
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 14.3.2022
2.7tis
Tajemnou lebku provází řada nadpřirozených jevů, foto Pixabay
304
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

Wardley Hall je raně středověké panské sídlo a památkově chráněná budova v britském Velkém Manchesteru. V dlouhé historii sídla lze narazit také na legendu děsivé křičící lebce, která dokáže spustit hotovou pohromu, je-li ze sídla odebrána. Své o tom vědí o zloději, kteří se ji jednou pokusili ukrást.

Tajemnou lebku provází řada nadpřirozených jevů, foto Pixabay Panské sídlo Wardley Hall, foto Keith Williamson / Creative Commons / CC BY-SA 2.0 Lebka prý patřila popravenému mnichovi, foto Pixabay

„To, co se našlo ve zdi starodávného panského domu v 18. století, děsilo celé generace rodin žijících v kamenných prostorách Wardley Hall,” začíná své vyprávění o jedné z mnoha křičících lebek britského folkloru americká spisovatelka Stacey Graham.

„Když se zeď začala drolit, vypadla z ní na zem krabice, v níž spočívala strašidelná lebka. Sluha ji v domnění, že jde o zvířecí lebku, odhodil do vodního příkopu, Tu noc nad Wardley Hall zuřila bouře a majitel toho velkého domu věřil, že lebka křičela, aby byla zase navrácena do bezpečí tamních zdí.” Muž, možná již obeznámen s legendou o ostatních křičících lebek, nechá další den příkop prohledat a přinést lebku zpět do domu, čímž zřejmě zajistí, aby další noc na panství byla už zase klidná.

Mohla bouři skutečně rozpoutat temná moc lebky? Podle pověsti, která se k ní váže, toho lebka z Wardley Hall umí mnohem víc.

KRUTÝ OSUD KNĚZE

Legenda o křičící lebce ze středověkého panského sídla v metropolitním hrabství Velký Manchester, začíná v okamžiku, kdy je benediktinskému mnichovi, otci Edwardu Ambrose Barlowovi, na jehož ramenou zmiňovaná lebka sedí, umožněno tajně kázat ve zdejší kapli.

K tomu mu pomáhá Roger Downes, tehdejší majitel sídla, který ve Wardley Hall žije se svou rodinou a během občanské války jako zbožný katolík stojí na straně kavalírů. Což je v přímém rozporu s přesvědčením vítězných kulatohlavců, kteří jsou většinou puritány a presbyteriány.

Kněz se úspěšně vyhýbá náboženskému pronásledování po více než dvě desetiletí, ale v roce 1671 je odhalen přímo během mše, zatčen a za svou víru následně oběšen. Poté je jeho useknutá hlava naražena na kůl a vystavena buď v Manchesterském kostele, nebo v Lancasterském zámku jako varování každému, kdo by se chtěl vítězné straně postavit na odpor.

Je právě násilná a náhlá smrt důvodem, proč se mnich nedokáže od panství, kde za života kázal, odpoutat?

Panské sídlo Wardley Hall, foto Keith Williamson / Creative Commons / CC BY-SA 2.0

NA PANSTVÍ JE V BEZPEČÍ

Věří se, že kdosi z rodiny Downesových nakonec z úcty k Edwardu Barlowovi hlavu tajně sundá a přenese zpět do svého sídla. Následně ji uloží do dřevěné truhly a důkladně ukryjí ve zdi. Tam, kde se kněz cítil v bezpečí za svého života, nachází bezpečný úkryt i po své smrti.

Ne každý má ale pro pohnutky Downesových pochopení. Pozdější majitelé sídla se prý lebky snaží opakovaně zbavit. Jejich snahy se ale setkávají s neblahými následky. Pokaždé, kdy je lebka vynesena z domu, panství prožívá děsuplnou noc.

Nad střechou burácí silná bouře a budovou se rozléhá mrazivý křik. Dává popravený kněz najevo, že nehodlá opustit svůj bezpečný úkryt?

NOČNÍ MŮRA ZLODĚJŮ

O lebce se tvrdí, že je nezničitelná. V minulosti prý byla pohřbena, spálena i rozbita na kusy, aby byla hned dalšího dne nalezena u domu, jak opět celá s věčným úšklebkem čeká, až bude navrácena zpět. Jiná pověst vypráví, že v roce 1930 do panství vniknou zloději, kteří se z neznámých důvodů rozhodnou lebku ukrást.

Následně jsou ale stíháni hrozivými nočními můrami a v noční můru se prý změní i jejich bdělý život, že se Wardley Hall vloupají ještě jednou, jen aby mohli lebku vrátit tam, odkud ji sebrali. Kolik je na těchto příbězích pravdy?

O tom se zřejmě lze jen dohadovat. Nejméně do okamžiku, než se něčí nenechavé prsty opět pokusí některou z lebek odnést z místa, kde je jim nejlépe.

Lebka prý patřila popravenému mnichovi, foto Pixabay
Foto: Pixabay, Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 26.5.2022 363
V rámci řady pozorování UFO byl hlášený výskyt záhadných struktur, které později dostaly pojmenování „andělské vlasy“. Tento fenomén byl součástí i známého nebeského jevu nad Norimberkem v roce 1561. Pokud netrpíte arachnofobií, čtěte dál a zkuste s námi hledat vysvětlení tohoto jevu. Obecně rozšířenou teorií je hypotéza, že andělské vlasy jsou vytvořené z ionizovaného vzduchu, který […]
od Mirek Brát 25.5.2022 2.0tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 2.4tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.7tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.6tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]