Srdce je silný sval velký asi jako pěst, který v těle plní funkci pumpy. Svojí nepřetržitou činností zajišťuje, aby se krev vždy dostala ke všem buňkám v těle. Krev zároveň zabezpečuje i odvod odpadních látek a oxidu uhličitého z nich. Srdce člověka se nachází ve středohrudí a tvoří jej dvě síně a dvě komory.

Neokysličenou krev přivádí do pravé srdeční síně dvě duté žíly. Pravá síň je od pravé komory oddělena trojcípou chlopní, která brání zpětnému proudění krve. Z komory krev proudí přes plicní chlopeň do plicnice a do plic.

Z plic pak přitéká okysličená krev plicními žilami do levé síně. Jde o tzv. plicní oběh. Přes dvoucípou (mitrální) chlopeň se krev dostane do levé komory.

Jejím stahem je krev následně vypuzována přes aortální chlopeň do aorty a tou pak systémem tepen a vlásečnic do celého těla, jedná se o tzv. velký krevní oběh.

Srdce pracuje nonstop, do jisté míry autonomně. Podněty k jeho kontrakci vznikají přímo v jeho vlastní svalovině. Srdce dokáže zásobování buněk kyslíkem upravit dle jejich aktuální potřeby, při námaze zvýší výdej krve až pětinásobně.

Srdce potřebuje kyslík a živiny, ale nemůže je přijímat z krve, která jím protéká. Rychlost toku i vnitřní tlak jsou příliš vysoké a mohly by potrhat jemnou síť kapilár.

Srdce je vyživováno zvenčí. Z aorty vystupují dvě věnčité (koronární) tepny. Ty vytvářejí krajkovou síť kolem srdce, která připomíná věnec, a zásobují srdce kyslíkem a živinami.

Když nefungují, srdce onemocní, protože nejsou nijak propojeny s dalšími tepnami v těle. Při jejich ucpání srdeční tkáň v daném místě nedostává kyslík a odumře.

Vrozené vady

V ČR se ročně narodí asi 500 dětí s vrozenou vadou srdce, které většinou postihují srdeční přepážky, chlopně, tepny i žíly a mění normální průtok krve srdcem.

Některé mohou zůstat léta bez povšimnutí, jiné se projeví hned po narození zrychleným dýcháním, cyanózou a poruchou krevního oběhu. Zatímco některé vady se mohou spontánně vyhojit, jiné je třeba řešit chirurgicky.

Naši lékaři patří ke špičce dětské kardiochirurgie a úspěšně navrací malé pacienty do běžného života.

Chlopně plní funkci přečerpávacích ventilů. Při jejich postižení se sníží čerpací funkce srdce. Každá chlopeň může být postižena buď nedomykavostí, nebo zúžením. Věkem se chlopně degenerativně opotřebovávají.

Nejčastější vadou je zúžení aortální chlopně, která propouští okysličenou krev ze srdce do těla. Aortální stenóza postihuje asi 2 % dospělých.

Podobně častá je nedomykavost aortální chlopně a stejně postižena může být i mitrální chlopeň mezi levou komorou a síní. V méně závažných případech se podávají léky, jinak je voperována umělá chlopeň.

Průměrně srdce zvládne cca 100 000 úderů/den (70/min.). Ženské srdce bije rychleji, protože je menší. Platí i u zvířat – čím menší tvor, tím rychlejší srdeční tep. Při každém stahu srdce přejde do oběhu asi 60–80 ml krve (v klidu, při námaze víc).

Za minutu srdce přečerpá 5 litrů krve, jen mozkem jí projde každou minutu asi 750 ml.