Pod českými hrady se podle starých pověstí otevírají chodby, o jejichž konci nikdo nic jistého neví. Některé měly sloužit jako tajné únikové cesty, jiné jako skrýše pokladů a další možná existují jen v lidské fantazii. Jenže právě tam, kde se legenda potkává se skutečným podzemím, začíná být příběh opravdu znepokojivý. Když se řekne tajné podzemí, většině lidí okamžitě naskočí Trosky. Jenže nej

Červená koule, trojúhelník světel i objekt, za kterým startuje vojenský vrtulník. Česká obloha má vlastní sbírku příběhů, při nichž svědkům tuhne úsměv na rtech. Neznamená to ale automaticky návštěvu z vesmíru, UFO je především označení pro něco, co se v danou chvíli nepodařilo identifikovat. Jeden z nejstarších pozorovaných případů se spojuje se Slatinami na Jičínsku a rokem 1938. Tehdy deseti

Ne všechny středověké vraždy se odehrávají na hradech a netýkají se králů. Některé se odehrávají na cestách, u městských bran nebo na odlehlých panstvích. O jejich obětech často víme jen díky několika řádkům v popravčích knihách. Ty přitom dokážou být překvapivě konkrétní: Prozrazují jména zavražděných, místa přepadení i jména mužů, kteří se k činům přiznávají. Nechybí nádech tajemna. Jeden z n

Šumava umí být krásná až k neuvěření. Jenže stačí, aby se setmělo, zvedla se mlha a mezi stromy se ozval neznámý zvuk, a stejný les najednou působí úplně jinak. Po generace se tu vyprávějí příběhy o divokých lovcích, bytostech ukrytých v korunách stromů, bludičkách i jezerech, která prý dokážou pohltit člověka. Které šumavské pověsti nahánějí největší hrůzu? Představte si, že kráčíte Šumavou kr

Zhasnout lampu, sednout si kolem stolu, položit ruce na desku a čekat. Možná přijde duch zemřelého příbuzného, možná zpráva z onoho světa a možná se jen pohne nábytek. Vyvolávání duchů se v 19. století mění v pozoruhodný společenský fenomén. Do českých zemí přichází moderní spiritismus později než do západní Evropy, ale když dorazí, dokáže pořádně rozvířit poklidné večery. Je polovina 19. stole

Mnozí ho považují za nejtajuplnější stavbu na českém území. S hradem Houska je spjato velké množství záhad. Asi nejvíc otázek vzbuzuje legenda, podle které se pod ním nachází průrva vedoucí až do samotného pekla. Kolik je na ní pravdy? Hrad Houska stojí na pískovcové skále v Dubské pahorkatině, poblíž Máchova jezera. A přímo pod ním se údajně nachází samo

Zlato, drahé kameny, relikvie, zbraně i předměty, které mají připomínat nejstarší české panovníky. Poklad spojený se svatým Václavem a přemyslovskou dynastií po staletí dráždí lidskou fantazii. Některé cennosti se dochovaly dodnes, jiné zmizely v bouřlivých dějinách. Pátrání po těch ztracených připomíná dobrodružný román. Když se řekne poklad svatého Václava, člověk si snadno představí tajnou k

Nejsou tak slavné jako Kamenný pastýř u Klobuk a turisté kolem nich často projdou bez povšimnutí. Přesto právě tyhle kameny mohou být mnohem tajemnější. Některé vypadají jako lidé, jiné jako bytosti zkamenělé v okamžiku prokletí. U několika dodnes není jasné, kdy je člověk vztyčil, proč si vybral právě dané místo a co pro něj kámen znamenal. V samém srdci Družce na Kladensku stojí kámen, který

Přezdívá se jim příhodně „český Carnac“, to podle proslulé bretoňské megalitické lokality s řadami tisíců menhirů táhnoucími se až do kilometrové dálky. Kounovské řady nejsou tak monstrózní, ovšem přes všechny výzkumy zůstávají záhadnější…   Jakoby nic se rozkládají na ploše 11 hektarů v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nad Kounove

V přítmí lezavých štol se zakousne do krajíce chleba. Před chvílí ho ukradl horníkům. I jejich trpělivost je ale u konce. Až chodby rozduní kroky páchnoucí odvetou, pokusí se bránit. Hozený granát ale jen způsobí sesuv – a uvězní ho…   Jeho jméno zní Hans Hagen, a podle nejčastější verze legendy jde o příslušníka Wehrmachtu, který se chce namísto