Macocha v Moravském krasu nepůsobí jenom jako geologický úkaz. Když stojíte na vyhlídce a díváte se dolů do tmy, máte pocit, že propast dýchá. Místní říkají, že tady země „pamatuje víc, než by měla“. A právě proto se z ní stal symbol tajemství, strachu i fascinace, místo, kde se realita mísí s legendami. Propast Macocha se otevírá jako obrovská kamenná trhlina, hluboká přes 138 metrů, a působí,

V mlze Krušných hor, nad tichou obcí Mikulov, se otevírá nenápadný vstup do temnoty. Štola Lehnschafter není jen starý důl, je to podzemní svět, kde se šeptá o zmizelých lidech, podivných světlech i hlasech, které nikdo nedokáže vysvětlit. „Slyšíš to?“ šeptá průvodce, když se skupina noří do chladného nitra štoly. Kapky vody padají do ticha a každý krok se rozléhá jako ozvěna minulosti. Štola L

Česká krajina je doslova posetá místy, ke kterým se váže nějaký prastarý tajemný příběh či legenda. Mnoho takových pak souvisí s náboženskými zázraky – ať už jsou to mariánská zjevení nebo třeba zázračná uzdravení. Vydejte se spolu s námi za tajemstvím českých poutních míst. Co se na nich odehrálo? A lze se na nich i dnes dočkat něčeho tajuplného? [gallery ids="167708,167709,167710,167712,16771

České hrady nejsou jenom romantické kulisy historie. Na některých místech se podle pověstí a svědectví návštěvníků dodnes ozývají kroky v prázdných sálech, zhasínají svíce bez větru a ve sklepeních se objevují postavy, které tam rozhodně nemají co dělat. Mnohé příběhy strašidel vznikají jako paměť traumatu, když se v daném objektu stala nějaká dramatická událost, třeba někdo tragicky zemřel. Jd

Na první pohled to zní jako morbidní legenda. Jenže archeologové to dnes potvrzují: v některých kulturách se opravdu ukládaly ostatky dětí do základů domů nebo přímo do zdí. Nešlo ale vždy o vraždy, spíš o víru, strach a snahu ovládnout neviditelné síly. „Musíme dům ochránit,“ šeptá stavitel a sleduje, jak se do výkopu ukládá malé tělo. Nejde o scénu z hororu, ale o realitu doloženou archeologi

Polednice patří k nejznámějším bytostem českého folkloru, ale její původ není jenom pohádkový. Rodí se z lidových představ o poledním čase jako nebezpečném momentu dne, z výchovných strašáků i z literární geniality Karla Jaromíra Erbena. A právě Erben jí dává tvář, která nás děsí dodnes. V české tradici má polednice mnohem starší kořeny, než by se zdálo z Erbenovy slavné balady. Ve slovanském f

Kopce s tajemnou nebo rovnou strašidelnou pověstí jsou pro českou, moravskou a slezskou krajinu naprosto typické. Jen málo míst v naší zemi však nabízí tolik záhad, jako mýty a pověstmi opředený vrch Chotuc ve Středočeském kraji. Je na čase zjistit na vlastní kůži, jak to s tím jeho tajemstvím vlastně je. Skutečně ho obestírá až nadpřirozená aura? [gallery ids="165911,165913,165915,165916,16591

Na první pohled jen rozpadající se kostel na zapomenutém kopci. Uvnitř ale někdo sedí. Desítky postav v tichu hledí k oltáři, nehnutě, bez tváře. A právě tady začíná příběh, který balancuje mezi uměním, historií a něčím, co si lidé vysvětlují jen velmi těžko. Kostel sv. Jiří stojí v malé vesnici Luková, která je částí města Manětín, zhruba 30 km severně od Plzně v Plzeňském kraji. Vcházíte dovn

Tajemné vibrace energií, ponurá či naopak šťastná historie, nebo pozůstatky dávných rituálů. Co na mnoha místech na světě působí tak mocně, že dokáže uzdravit nejrůznější nemoci? A kam se za takovými silami vypravit?

Značnou část českého území kdysi pokrývaly hluboké lesy. Číhala v nich četná nebezpečí. Neopatrný poutník snadno mohl skončit jako potrava divé zvěře, padnout do léčky lapků nebo navždy zabloudit. A jako by to nestačilo, v lesích prý řádily i nadpřirozené bytosti!   Mezi stromy se rozléhal děsuplný křik hejkala, zákeřné víly lákaly pout