Existovala vůbec koruna Velké Moravy, nebo jde jen o romantický mýtus, a pokud ano, kam zmizela během apokalyptického pádu říše? Hledání fyzických stop po nejstarším slovanském státním útvaru připomíná detektivní hru bez přímých důkazů. Přestože archeologové dosud žádný zlatý klenot neobjevili, historické indicie, papežské dokumenty a osudové nájezdy Maďarů roztáčejí fascinující kolotoč teorií.

Záhadná Sázava ukrývá jedno z největších tajemství naší historie. Mniši zde před husity ukryli pohádkové klášterní cennosti. Zdivo opředené legendami a neprobádané podzemí střeží cenné relikvie a zlato, které dodnes nikdo nenašel. Kam se poděl bájný poklad? Když se nad Sázavou stahují husitská mračna, zdejší benediktini propadají panice. Děsuplné zvěsti o plundrování je nutí jednat. Podle starý

Mohutné zdi Karlštejna ukrývají množství chodeb, sklepů a prostor, do nichž běžní návštěvníci nikdy nevstoupí. Není proto divu, že už po staletí kolují pověsti o zazděných místnostech, tajných komnatách i ztracených pokladech Karla IV. Opravdu se někde za kamennými zdmi skrývají dosud neobjevené prostory, nebo jde jen o legendy, které živí tajemná atmosféra nejslavnějšího českého hradu? Karlšte

Po smrti Petra Voka z Rožmberka se již více než čtyři století šíří pověsti o ztraceném pokladu, který měl být ukryt kdesi v jižních Čechách. Zlaté mince, šperky, vzácné listiny i rodové klenoty údajně zmizely beze stopy dříve, než slavný rod vymřel po meči. Hledači pokladů dodnes pročesávají okolí Třeboně, Českého Krumlova i Vyššího Brodu. Existoval však skutečně nějaký bájný poklad, nebo jde jen

Nad stověžatou Prahu stoupá zlověstný dým. Ulice Starého Města totiž stravují plameny. „Dobrotivý Bože!“ křižují se lidé a snaží se uhasit, co se dá. 21. června 1689 zažívá naše metropole jedny z nejhorších chvil v dějinách. Řada obyvatel Prahy si navíc myslí, že požár nevypukl nešťastnou náhodou, ale někdo ho úmyslně založil. Mají pravdu? Z

Oheň, voda, obětní figuríny i tajemné věštby. Staří Slované věří, že existují okamžiky, kdy se svět lidí a nadpřirozených bytostí prolíná. Právě tehdy vykonávají rituály, které mají přivolat úrodu, ochránit rodinu nebo navázat spojení s předky. Jsou to jen dávné pověry, nebo v sobě tyto obřady skutečně ukrývají sílu, kterou moderní člověk už nedokáže pochopit? Krajinu zahaluje soumrak a na návr

Drobné venkovské stavení s číslem 11 byste v Otíně na Jihlavsku lehce přehlédli. Jde totiž o vůbec nejmenší dům v obci. Ačkoli vypadá nenápadně, přitahuje stavení mimořádnou pozornost. Během uplynulých desetiletí v něm totiž zemřeli už tři lidé násilnou smrtí. Prsty v tom údajně měl duch někdejšího majitele, který byl zavražděn při odsunu.  Místní dod

Když se řekne Karlovarský kraj, každému přijdou na mysl Karlovy Vary. Není se co divit. Ale tento kraj skýtá celou řadu záhadných zastavení – o některých z nich jste možná ani neslyšeli! Co třeba Komorní hůrka? Jde o jednu z nejmladších čtvrtohorních sopek na území České republiky. Samozřejmě neaktivní. Miloval to tady Goethe a právě on prosadil průzkumn

Vrásčitá stařena z pohanských pověstí už dlouhá staletí chodívá po šumavských horách. Bývá oděná do vlčí kůže a na hlavě nosí jelení parohy a setkání s ní nevěští nic dobrého. Co je ale vlastně zač? Podle některých teorií je to démonická bytost, jiní v ní spatřují vzpomínku na pohanské šamanky. V počtu strašidel, přízraků a nadpřirozených bytostí mezi če

Na českém území najdeme tři rozhledny, které spojuje společný záměr a jež daleko přesahují rozměr turistické zajímavosti. V Chebu, v Aši a na vrchu Tanečnice v Českosaském Švýcarsku. Jde jenom o pouhé rozhledny, nebo tyto stavby mají i nějaké temné mystické pozadí? Jaký byl jejich účel? Vytvářejí snad nějakou geomantickou síť? A kdo je vlastně postavil? Pátrání v historii těchto kamenných věží při