Mnozí ho považují za nejtajuplnější stavbu na českém území. S hradem Houska je spjato velké množství záhad. Asi nejvíc otázek vzbuzuje legenda, podle které se pod ním nachází průrva vedoucí až do samotného pekla. Kolik je na ní pravdy? Hrad Houska stojí na pískovcové skále v Dubské pahorkatině, poblíž Máchova jezera. A přímo pod ním se údajně nachází samo

Zlato, drahé kameny, relikvie, zbraně i předměty, které mají připomínat nejstarší české panovníky. Poklad spojený se svatým Václavem a přemyslovskou dynastií po staletí dráždí lidskou fantazii. Některé cennosti se dochovaly dodnes, jiné zmizely v bouřlivých dějinách. Pátrání po těch ztracených připomíná dobrodružný román. Když se řekne poklad svatého Václava, člověk si snadno představí tajnou k

Nejsou tak slavné jako Kamenný pastýř u Klobuk a turisté kolem nich často projdou bez povšimnutí. Přesto právě tyhle kameny mohou být mnohem tajemnější. Některé vypadají jako lidé, jiné jako bytosti zkamenělé v okamžiku prokletí. U několika dodnes není jasné, kdy je člověk vztyčil, proč si vybral právě dané místo a co pro něj kámen znamenal. V samém srdci Družce na Kladensku stojí kámen, který

Přezdívá se jim příhodně „český Carnac“, to podle proslulé bretoňské megalitické lokality s řadami tisíců menhirů táhnoucími se až do kilometrové dálky. Kounovské řady nejsou tak monstrózní, ovšem přes všechny výzkumy zůstávají záhadnější…   Jakoby nic se rozkládají na ploše 11 hektarů v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nad Kounove

V přítmí lezavých štol se zakousne do krajíce chleba. Před chvílí ho ukradl horníkům. I jejich trpělivost je ale u konce. Až chodby rozduní kroky páchnoucí odvetou, pokusí se bránit. Hozený granát ale jen způsobí sesuv – a uvězní ho…   Jeho jméno zní Hans Hagen, a podle nejčastější verze legendy jde o příslušníka Wehrmachtu, který se chce namísto

V temném nitru Moravského krasu se před více než 2500 lety odehrává událost, jejíž přesný příběh stále uniká. Býčí skála ukrývá lidské ostatky, zvířecí kosti, zbraně, šperky, nádoby i neobyčejné předměty z různých částí Evropy. Nejnovější výzkum ale přináší důležitý střípek do skládačky: odborníci nově zkoumají samotné konstrukce, v nichž se pravěké ostatky a předměty nacházely. Příběh začíná v

Z Chotouně nedaleko Českého Brodu až k řece Sázavě se měla táhnout přes dvacet kilometrů dlouhá brázda. Podle pověsti ji vyoral svatý Prokop s čertem zapřaženým do pluhu. Tajemný útvar téměř zmizel pod poli a silnicemi, staré mapy a moderní měření však naznačují, že alespoň jeho část skutečně vytvořili lidé. K čemu měla tato podivuhodná linie sloužit? Na

Ráno je pole ještě obyčejné. O několik hodin později se ale v obilí objevuje dokonalý kruh, několik propojených prstenců nebo geometrický obrazec, který je ze země téměř nemožné přečíst. Zpráva se šíří rychle a spolu s ní přichází otázka, která fascinuje záhadology už desítky let: Kdo obrazec vytvořil? Člověk s prknem a provazem, přírodní síly, nebo něco, co zatím neumíme vysvětlit? Česká kraji

Královská cesta. Snad žádný turista mířící do matičky měst tu trasu vynechá. Téměř 516metrový Karlův most vítá návštěvníky Staroměstskou mosteckou věží a na druhé straně se loučí její malostranskou sestrou. Jde o raritu: Vždyť jsou na konci věže dvě, navíc propojené bránou! Málokdo ví, že jedna z nich skrývá jednu z největších pražských záhad… Píše se rok

Když se řekne český hrad, většina lidí si představí kamenné věže, cimbuří a rytíře. Jenže první české „hrady“ vypadají úplně jinak. Jsou ze dřeva, hlíny a kamení, obepínají je mohutné valy a příkopy a jejich vznik se ztrácí v době, kdy ještě neexistuje české království. Kdo je staví? Přemyslovci? Nebo na českém území stojí opevněná sídla dávno před nimi? Největší záhada spočívá v samotném slově