Není tajemstvím, že původní keltské svátky byly po příchodu křesťanství uměle nahrazeny novou vírou. Přesto se v našich tradicích do jisté míry keltské svátky, jejich význam a pozůstatky někdejších rituálů dodnes zachovávají. ENIGMA nyní přináší ucelený přehled důležitých keltských svátků a tradičních rituálů! Začátek února a Imbolc: Takto v

Branišovský les zvaný také Bor, ležící u Českých Budějovic, se stal v posledních letech doslova záhadologickým fenoménem. Dnes je již poměrně složité vyznat se v tom, které z místních legend se zakládají na skutečnosti a co je jen pouhou fantazií. Jak ale vlastně tento les přišel ke své strašidelné pověsti? Snad nejstarší je legenda, která vypráví, že za

To, že přání vyslovená na smrtelné posteli by se měla respektovat, ví přece každý. Svoje by mohli vyprávět zaměstnanci Národního muzea. Právě zde jsou totiž uloženy Jirušovy bedny, pozůstatek po šlechtici Bohuslavu Jirušovi. Přestože bedny už zde leží přes dobrých 100 let, nikdo doposud neví, co přesně se v nich nachází. Jirušovo přání znělo jasně - bedny otevřít až za 200 let! Proč?  

Mezi největší východočeská mystéria patří události, které se prý odehrály roku 1866. Někteří obyvatelé Trutnova totiž měli spatřit podivné paranormální jevy. Co se tehdy odehrálo? Hodiny trutnovské radniční věže odbíjejí půlnoc. Starší žena otevírá dveře a dívá se směrem k nedalekému chrámu Narození Panny Marie. Vzápětí vykřikne úžasem. Z interiéru pozdně

Českého spisovatele sci-fi a záhadologa Ludvíka Součka hřeje pocit dobře vykonané práce. Ví, že chystá mistrovské završení své trilogie knih. První dvě, Tušení stínu a Tušení souvislostí, jsou nesmírně populární. Ale ta třetí, Tušení světla, to má být opravdová bomba. Je 18. prosince 1978 a Souček se jde zeptat do nakladatelství Albatros, jak pokračuje přepisování jeho rukopisu. O osm dní později

„To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající.“ Těmito slovy oznamuje praotec Čech svému lidu, že našli nový domov. A dle něj je také pojmenován – Čechy. Alespoň takto je nám to podáváno v pověstech. Jde jen o romantizovanou představu pro mladé čtenáře, nebo muž tohoto jména kdysi skutečně vystoupal na horu Říp? Příchod praotce Čecha popi

Třetí nádvoří Pražského hradu je spjaté s celou řadou záhad. Právě zde se kdysi nacházel tajemný pahorek Žiži, o jehož posvátném a kultovním významu se mluví již delší dobu. Prováděli zde naši předci tajemné rituály? A je možné, že se na pahorku nacházelo jakési energetické centrum?     Pražský hrad s dominantou katedrály sv. Víta je jední

Historie městské části Brno-Tuřany je spojena se zázraky, které zde měla učinit patronka lokality Panna Marie Tuřanská. První sošku Matky Boží sem prý přinesli bratři Cyril a Metoděj v rámci působení jejich misie. Opravdu má Tuřanská madona kořeny až v období Velké Moravy? Soška Tuřanské madony bývá označována i výrazem Diva Turzanensis či jako Mat

Tajuplný kopec Krudum, nacházející se nedaleko města Sokolov, zaujme již svým neobvyklým názvem, který je zřejmě keltského původu. Dnes si již můžeme ruiny místního ztraceného románsko-gotického kostela prohlédnout. V roce 2002 totiž archeologové objevili zbytky kamenných konstrukcí a terénní úpravy. Kostel byl proto znovu nalezen a doslova vykopán ze země… [gallery ids="122940,122939,12293

Pověsti o takzvané Divoké honbě se v našich zemích objevují více v Čechách než na Moravě. Honba má zpravidla podobu vojska mrtvých, které se cvičí ve zbrani nebo hoduje u ohně a okolo půlnoci dramaticky táhne krajem. Příběhy o tomto strašidelném jevu se vyskytují i ve Francii, v Polsku, Irsku nebo na Balkáně. Efekty fenoménu Většinou je tato honba