Výraz Gehenna se v židovské kultuře používá pro označení místa jakéhosi pomyslného posledního soudu. Duše jsou zde očišťovány podle toho, nakolik byli lidé hříšní.     Zmínka je i v kabalistické knize Zohar (mystický komentář k Tóře – pozn. red.), kde se o Gehenně píše jako o místě, kde nečistí, kteří pošpinili sebe a své duše, jsou souze

Podle přesvědčení středověkého lidu je panovník volen Bohem a chopit se královského žezla nemůže jen tak někdo. Je to však koruna, čeho by se měli mocichtiví lidé obávat. Kdo není hoden nosit na hlavě svatováclavskou korunu, a přesto si ji nasadí, může prý začít počítat dny do své smrti! Jeden z největších českých králů Karel IV. (1316–1378) si v roce 13

Strach z ďábla a s ním spojený hon na čarodějnice se prohnal celým světem, všemi kontinenty. Nejvíce však zasáhl Evropu. Čarodějnické šílenství se nevyhnulo ani českým zemím.     Kladivo na čarodějnice se stává druhou „biblí“ katolické církve. Tuto kontroverzní knihu s latinským názvem Malleus maleficarum píší dominikánští mniši Heinrich

Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla

Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou ne

Hrad v blízkosti Teplic pochází asi z roku 1320 a byl vybudován na příkaz českého krále Jana Lucemburského, jako součást pohraničních opevněných bodů. Když však později ztratil svůj strategický význam a stala se z něho zřícenina, přece jen úplně nezanikl. Nastalo 19. století, které milovalo romantická místa. Zdejší hrad byl k takovému účelu přímo předurčen, a proto jej hojně využívali lázeňští

Jak známo, na špičky nacistického Německa včetně samotného Adolfa Hitlera měly vliv i různé esoterické myšlenkové směry včetně okultismu. Pro velké projekty, plány a cíle se tak hodili nejen inženýři, ale i věštci všeho druhu. Měli nějaký vliv i na stavbu takzvané Hitlerovy dálnice, jejíž pozůstatky stále nalezneme na území České republiky?

I když by se mohlo zdát, že je tajemství jménem poltergeist, kdy dochází k podivnému poletování předmětů či praskání žárovek, je něco vzdáleného, co se nás rozhodně nemůže týkat, minulost ukazuje, že je opak pravdou. Novodobá česká historie nabízí hned několik příkladů. I v případě, že budeme protentokrát ignorovat nedostatečně zdokumentované přípa

Nebývalou ochotu tolerovat vpád cizích vojsk na domovské území prezentuje příklad mariánského zjevení ve Spálově v Moravskoslezském kraji. Psala se léta kruté třicetileté války, když se ve zdejším kraji objevil těžce zraněný švédský voják. Od místních nemohl očekávat zásadnější pomoc a podporu. Obrátil se tedy na „vyšší místa“. Kam? Voják se vroucně

Díky archivům se dochovalo mnoho dokumentů, které přibližují dávné temné doby. Těchto dokumentů později využije i český spisovatel Václav Kaplický (1895–1982) při psaní románu Kladivo na čarodějnice, který věrně líčí procesy s čarodějnicemi na Šumpersku a ve Velkých Losinách.     Zuzanu Voglickovou, hospodyni místního děkana Kryštofa Aloi