Měří 18 metrů a každá z nich váží něco kolem 700 tun. Řeč je o Memnónových kolosech, o dvou majestátních sochách tyčících se v Thébské poušti proti městu Luxor. Sochy původně zobrazují faraona a stavitele Amenhotepa III., ovšem staří Řekové jim začnou říkat Memnonovy sochy. Jméno dostanou kvůli svým tajemným vlastnostem po svém jmenovci. Kolosy ze sebe to

Skvostný chrám zasvěcený bohyni Hathor v Dendeře neunikne pozornosti lovců pokladů, badatelů ani archeologů. Není divu. To, co se totiž rýsuje pod nánosem písku ve vyprahlé poušti, slibuje okázalý úlovek. Čím déle práce na odkrytí monumentálního chrámu pokračují, tím více je všem zúčastněným jasné, že mají před sebou naprostý skvost dávné civilizace. Netuší ovšem, že podzemní chrámová část ukrýv

V egyptské lokalitě Taposiris Magna dochází v posledních měsících k celé řadě záhadných archeologických objevů. Právě zde byly nedávno odhaleny tajemné mumie se zlatými jazyky. A možná zde bude již brzy nalezena i hrobka slavné Kleopatry. Co když je ale celá lokalita prokletá, jak soudí někteří záhadologové?   Tisíce let stará tajemství čekají na svá odhalení. A to na místě známém jako

Prostorná studovna židovského vzdělance Abrahama z Wormsu je napěchovaná až po strop vzácnými spisy. Vousatý učenec sedí za stolem a před sebou má rozložený jeden z nejzáhadnějších magických textů. Jde o Abramelinův grimoár, který sám sepsal. Skutečně do něj zaznamenal mocná kouzla, jak si někteří myslí, nebo jde o pouhou pověru? Už šes

Bývá nazývána osmým divem světa a pyšně se tyčí po boku pyramid coby největší symbol starověkého Egypta. Řeč je o slavné Sfinze z Gízy. Během desítek let výzkumů o ní egyptologové zjistili obrovskou spoustu informací. Nebo si to jen namlouvají? Zdá se totiž, že tahle tvář s neprostupným výrazem si svá největší tajemství dál bedlivě střeží... [gallery size="full" ids="136418,136420,136421,136419

Archeologové v Egyptě kdysi našli artefakt starý 5000 let podivného tvaru. Odborníkům nejvíc připomíná setrvačník nebo lodní šroub. Ty však byly vynalezeny o tisíce let později. Alespoň na naší planetě. Indicie kolem nálezu prý naznačují, že může mít jistou spojitost s mimozemskými návštěvníky. Příznivci teorie, podle které obyvatelé zem

Jeskyně Wadi Sura II v Egyptě je známá pro své působivé skalní malby, které se zde počítají na tisíce. Vědci ale musejí odpovědět na několik nelehkých otázek. Ta nejpodivnější se týká zdejších otisků dlaní. Ukázalo se totiž, že ruce zobrazené na stěnách k,  lidem, ale nějakému druhu plazů. Proč a jak tyto otisky vznikly? V pusté a

Učenec a historik Cotton Mather si s nesmírným zájmem prohlíží obří kosti a zuby, které se našly nedaleko amerického Albany. Záhadné ostatky jsou objeveny roku 1705. „Jde o pozůstatky bájných Nefilů,“ prohlašuje Mather sebevědomě po jejich prozkoumání. Je to pravda a kdo vlastně Nefilové měli být? Ve Starém zákoně se to hemží kouzly, z

„Hospodin šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém, a tak je cestou vedl, v noci ve sloupu ohnivém, a tak jim svítil, že mohli jít ve dne i v noci,“ takový je biblický popis, kdy Hospodin – v roli navigátora vedl Izraelity po poušti. Může mít onen tajemný sloup oblak a ohně nějaké reálné vysvětlení?   Zmínky o zvláštních oblačných a ohnivých

„Podívejte, tohle je jasný důkaz! Pod Sfingou jsou podzemní prostory,“ křičí nadšeně seizmolog Thomas Dobecki. Expedice vedená americkým archeologem Johnem Anthonym Westem se raduje. Jejich nadšení však brzy zchladí rozhodnutí egyptské památkové správy. Ta jim odebírá povolení k vykopávkám pod Gízou. Proč se Egypťané brání výzkumu v této oblasti?