Ne všechny staré knihovny, pokladnice moudrosti, se dočkaly úsvitu moderního věku. Některé z nejvelkolepějších a nejúžasnějších knihoven všech dob byly zničeny, a s nimi i tajemství, která strážily. Jiné ještě existují, ale jsou zraku veřejnosti zapovězeny. Proč? A jaké písemné klenoty jsou pro nás navždy ztraceny? Vatikánský apoštolský arc

Dnešní doba umí být pořádně složitá a především psychika zažívá kvůli informační přehlcenosti nebývalou zátěž. Když potom se zdravotními neduhy nepomáhá běžná medicína, často hledáme pomoc v alternativě. Mezi stále populárnější léčebné metody patří také tzv. krystaloterapie. Může skutečně řešit naše problémy? Nebo je to jen zdroj peněz pro podvodníky? I když se může zdát, že Atlantida, lege

Blíží se konec kalendářního roku a s tím spojené oslavy, kdy se hojně jí i pije. Již staří Římané za dob císařů v tomto období hodovali. V prosinci se totiž slavili saturnálie. Tento svátek trval sedm dní a poslední den mizely rozdíly mezi pány a otroky. Páni v tento čas posluhovali svým otrokům. Lidé si také dávali dárky a pořádaly se skutečně opulentní hostiny... Morbidní tradice k uctění bohů

Mithra je zarathuštrický bůh smluv a závazků, stád a patron válečníků. Je mu zasvěcena podzimní rovnodennost Mithrakana a měsíc říjen – mihr. Jméno tohoto božstva lze přeložit jako „smlouva“ či „svazek“ a odpovídá védskému Mitrovi. V určité historické době existovala konkurence mezi mithraismem a křesťanstvím. Oba tyto náboženské směry se vyvíjely v Římské říši v prvních stoletích našeho letopočtu

Vrcholný středověk byl pozoruhodnou etapou, ve které se střetávalo staré s novým. Pohanské tradice a mystika z posledních sil vzdorovaly sílícímu křesťanství a magie stále nebyla nástrojem ďábla, ale zázračnou a mnohdy stále uznávanou disciplínou. Jedním z těch, kteří ji údajně ovládali, měl být i učenec Michael Scot. Opravdu dokázal čarovat?   Michael Scot (1175–1232) nebo také Michael

K Římu se rychle blíží silná bouřka. Když si zlověstných mraků všimne šílený císař Caligula, zavyje a běží se schovat pod postel. Hromů se totiž děsí. Navíc věří, že když blesk uhodí do jeho sochy, nebo do paláce, bude to znamenat jeho brzký konec. „Tak tomu alespoň bylo u mých předchůdců,“ říká si Caligula. Lze z hromů a blesků vyčíst budoucnost? [gallery size="full" ids="134961,134958,134957"

Početný dav věřících upírá v chrámu sv. Petra v Římě zrak na nevelké plátno. Spatřit je na něm možné temný obrys tváře. Podle katolické církve jde o Veroničinu roušku a podobizna na ní patří samotnému Spasiteli. Látka má být navíc nadána zázračnou mocí. Některé legendy dokonce tvrdí, že prý dokáže vzkřísit mrtvé… Turínské plátn

Plačící sošky, nevysvětlitelné úkazy na obloze, či záhadné sny. Takto lidé obvykle popisují náboženská zjevení. Mohou být ale některá z nich tak konkrétní, aby nás varovala před nadcházejícími událostmi? Italka jménem Gisella Cardia tvrdí, že ano! V italském městečku Trevignano Romano (asi 50 km severně od Říma) se každý měsíc scházejí věřící, aby si prostře

Paranormální jev, ve kterém se v lidských příbytcích zdánlivě samovolně pohybují, rozbíjejí se či dokonce vybuchují předměty. Selhává elektronika, svědci slyší zvláštní neidentifikovatelné zvuky, jako je například klepání, bouchání a v některých případech dokonce zvláštní šepot či dokonce hlasy. To všechno lze zahrnout pod slovo poltergeist (v překladu hlučný duch – pozn. red.). Co za ním ale je?

Chvalozpěvy, které svět pěje uznávaným umělcům či vynálezcům, by možná měly patřit někomu zcela jinému! Existuje totiž důvodné podezření, že autorství děl či objevů, které ovlivnily celý svět, si přivlastnil někdo cizí. Kdo možná získal obdiv společnosti za něco, co nestvořil? A kdo je skutečným autorem daných děl?   Albert Einstein a teorie rel