Zřícenina hradu Pecka stojí na skalnatém výběžku nad městečkem stejného názvu a to v severovýchodní části okresu Jičín Královéhradeckého kraje. Jedním z jeho významných držitelů byl také český šlechtic pan Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621). V mládí byl od svých 12 let pážetem arciknížete Ferdinanda Tyrolského (1529-1595) v Innsbrucku. Zde za dobu několika let získal široké vzdělá

Dřevorubci se prodírají okrajem hustého lesa. Náhle nad sebou spatří létat vyděšeného havrana. Děje se snad něco nezvyklého? Na tuto otázku dostávají odpověď již vzápětí. Mezi stromy spatří hrozivé plazí monstrum s tlamou plnou zubů. Jak si poradí s hrozivou saní? Podle staré pověsti uhlíři následně pospíchají do blízké vesnice v podhůří Krkonoš. Na pomoc proti sani zde povolají rytíře Truta. T

Anna Bohuslava Tomanová neměla příliš šťastný život. Když byla malá, upadla při útěku z hořícího domu tak nešťastně, že si poškodila páteř a ochrnuly jí dolní končetiny. Tato událost ji pochopitelně značně poznamenala nejen na těle, ale i na duši. Tomanová se narodila v roce 1907 do prosté rodiny v Pastvinách u Klášterce nad Orlicí. V době dospívání nezískala žádné vzdělání a neuměla číst ani p

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic byl nadaný šlechtic, který znal několik řečí a věnoval se řadě žánrů. Jako vášnivý cestovatel sepisoval a ilustroval svoje cestopisy a byl také skladatelem a interpretem různých hudebních žánrů. Sloužil rovněž u císařského dvora Rudolfa II. Dvě manželky a děti mu zemřely a teprve ve třetím manželství se dočkal potomků a také hradu Pecka, který si velmi oblíbil.

Téměř čtyřicet let hledal potštejnský poklad hrabě Chamaré, kterému hrad patřil v 18. století. Pátral tak usilovně, až tím inspiroval Aloise Jiráska k napsání příběhu jménem Poklad. Hrabě sice neuspěl, ale příběh o loupeživém rytíři Mikuláši, který hrad obýval a také v něm skonal rukou budoucího krále Karla IV., stále jitří fantazii jeho následovníků. Mikuláš přepadával kupce, loupil a kradl.

Zvoník o půlnoci míří na věž kostela, aby rozezněl místní zvon. Cestu mu však zkříží temná postava. Vyděšený muž zavolá faráře, který kolem věže nakreslí svěcenou křídou kruh. V jednu ráno spatří duchovní ve věži nehybné tělo. Vždyť to je přeci Hubner, který zemřel před několika měsíci! Opravdu trutnovský měšťan vstával z hrobu? Mezi nemrtvé, kteří prý řádili na našem území, patří i trutnovský

Jako celá řada jiných, je zámek Staré Hrady na Jičínsku přestavěným původním hradem, čemu odpovídá ostatně i jeho název. První písemná zpráva o něm je někde kolem roku 1340. A hradům velmi často zase předcházely původní tvrze. Obdobný scénář má i současný zámek Staré Hrady. I když historici nejsou jednotní, má se za to, že původními vlastníky tvrze, tehdy nazývanou Stará, byl řád templářů. To, že

Na území Českého ráje se nachází velké množství svatyní a posvátných lokalit patřící Keltům. Je potvrzeno, že oblast dnešního Českého ráje se na rozdíl o okolo zemědělsky nevyužívala. Kraj údajně sloužil k náboženským aktivitám, které prováděli druidové. Místa byla prý určena pouze bohům nebo jiným bytostem, které tamní lidé uctívali nebo se jich obávali. Pro komunikaci s vyššími silami použív

Zastává se utiskovaných, trestá chamtivé pány a vládne nad počasím. Tak představuje vládce Krkonoš populární večerníček. Tuto bytost však znali pod jménem Rýbrcoul naši předkové už před staletími. Prý mu obětovali černé kohouty… V horách zaduní hrom. „Zatracený Rýbrcoul, nemůže s tou bouřkou trochu počkat,“ zlobí se muž, který se do Krkonoš vydal hledat poklady. Vzápětí se strhne strašlivá bouř

Na údolí Plakánek bychom narazili v Českém ráji poblíž hradu Kost. Na první pohled zaujme jeho zvláštní název, který je propojen s celou řadou podivných historek pohádkového i hororového charakteru. Přírodní rezervace Údolí Plakánek byla vyhlášena roku 1990. Nachází se na pomezí okresů Mladá Boleslav a Jičín mezi vesnicemi Podkost, Vesec u Sobotky, Střehom a Dobšín. Odkud pochází název tohoto n