Pod českými hrady se podle starých pověstí otevírají chodby, o jejichž konci nikdo nic jistého neví. Některé měly sloužit jako tajné únikové cesty, jiné jako skrýše pokladů a další možná existují jen v lidské fantazii.

Jenže právě tam, kde se legenda potkává se skutečným podzemím, začíná být příběh opravdu znepokojivý.

Když se řekne tajné podzemí, většině lidí okamžitě naskočí Trosky. Jenže nejzajímavější není představa bájného pokladu, ale skutečná jeskyně ukrytá ve svahu několik set metrů od hradu.

Z ní vede úzká chodba a na jednom místě se prostor rozděluje hned do tří směrů. Dvě chodby končí závalem, třetí pokračuje dál a mizí v zasypané části.

Staré zprávy dokonce vyprávějí o výpravě z roku 1859, při níž se studenti měli dostat dlouhou chodbou do velké podzemní prostory. Tady začíná záhada.

Podle místní tradice se totiž pod Troskami ukrývá podzemní jezero, k němuž má vést chodba zakončená železnými vraty. Jiná pověst mluví o tajném průchodu, který měl umožňovat zásobování hradu nebo útěk jeho obyvatel.

Labyrint vedoucí až do hradu ale zatím nikdo neobjevil. Přesto je těžké ubránit se otázce: Kam vlastně vedou chodby, které se po staletích ztrácejí ve skále?

Malenovice: útěk, který mohl změnit průběh obléhání

Mnohem méně známé, ale snad ještě působivější vyprávění se váže k hradu Malenovice u Zlína. Podle zdejší pověsti vede z hradu podzemní chodba až na kopec Šternberk.

Když hrad obléhali, část posádky prý tajně prošla podzemím, vyšla v lese a zaútočila nepřátelům do zad. Když byla situace beznadějná, chodba měla zároveň sloužit jako úniková cesta. Dnes je údajně zasypaná a její druhý konec nikdo nedokáže spolehlivě určit.

Ještě podivnější je druhá malenovická legenda. Jiná chodba má spojovat hradní studnu s kostelem svatého Mikuláše.

Studna je přitom hluboká 33 metrů a pokus o její průzkum přináší poněkud bizarní výsledek, žádný tajný průchod, žádné dveře ani poklad, pouze utopenou kočku. To samozřejmě tajemství neřeší.

Jen připomíná, jak snadno může skutečné podzemí dát vzniknout příběhu, který se předává z generace na generaci.

Potštejn a chodby, které skutečně existují

Na Potštejně je situace ještě zajímavější, protože tady se legenda opírá o skutečné podzemní prostory. Hrabě Jan Antonín Harbuval Chamaré v 18. století propadl přesvědčení, že se pod zříceninou ukrývá poklad loupeživého rytíře Mikuláše.

Pátrání se postupně měnilo v posedlost a pod hradem vznikl spletitý systém výkopů a chodeb. Některé jsou dnes zavalené, jiné zůstávají nepřístupné. Potštejn ukazuje, proč jsou příběhy o tajných chodbách tak vytrvalé.

Podzemí opravdu existuje, jen nemusí být tím, za co je lidé po staletí považují. U Zvíkova například průzkum podzemí žádnou tajnou únikovou chodbu nepotvrdil.

Odborníci připouštějí pouze spekulativní možnost, že by případná cesta mohla pokračovat z dnes zatopené části hradu pod hladinu Orlické přehrady.