Horoměřice u Prahy jsou oblíbenou lokalitou archeologů. Není se čemu divit, vždyť asi tři kilometry odsud leží Únětice, kde byly objeveny pozůstatky dávné kultury z období 2000 až 1500 př. n. l. Přímo v Horoměřicích nebo přilehlém okolí archeologové objevují rovněž nálezy z paleolitu, který skončil asi 10 000 let př. n. l. Po pravěkých obyvatelích tu mož

Nedaleko Mladé Boleslavi najdeme obec Jemníky, která své pojmenování mohla získat po nechvalně známých bytostech. Jamníci totiž byli zlí duchové či skřeti žijící v jámách, kteří páchali zlo a škodili lidem. A je jen pouhou náhodou, že na blízkém vrchu Chlum, zvaném také Švédské šance, se nachází studánka v dolíku, u níž se zjevuje přízrak černého muže a psa?

Vrch Blaník je znám zejména díky legendě o blanických rytířích, které má z nitra hory vyvést kníže Václav, až bude českému národu nejhůř. Že jde jen o legendu?  Proč se však v okolí hory ozývá nevysvětlitelné hučení, dunění a šum neznámých vod? A co jsou zač zdejší podivná zjevení z minulosti? Že by snad bylo nitro Blaníku přece jen duté a střežilo velké tajemství?  [gallery ids="154198,1541

Snad každý v naší zemi zná řeku Sázavu. Oblíbený vodní tok všech trampů, vodáků nebo třeba skautů. Ostatně právě k ní se svým oddílem jezdil i slavný spisovatel Jaroslav Foglar (1907–1999). Jenže v blízkosti romantických meandrů a pěnících peřejí se nachází i několik míst, která mohou být velkým lákadlem pro milovníky záhad. Za některými z nich se právě vydávám. [gallery ids="100068,100066,

Tajemné jevy Malého Blaníku: Působí tu síly nahánějící strach? Je to místo opředené mnoha legendami. Legendami o zakopaném pokladu, přízračných vojácích, hejkalovi bludném kořenu či tajemných světlech. V neposlední řadě se tu měly k různým rituálům scházet keltské druidky. A nyní je to také místo, ze kterého redaktorka Enigmy jen po malé chvilce vzala nohy na ramena. [gallery ids="105887,10

Humoristický román Jaroslava Haška (1883-1923) dobyl svět a představil v něm jednoho dobře známého českého vojína rakousko-uherské armády. Do více než padesáti jazyků byly přeloženy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Zabydlely se v něm i desítky dalších postav a postaviček. Která z nich proslavila Kralupy nad Vltavou? Kralupy nad Vltavou

Zříceninu hradu Valdek najdeme ve Středočeském kraji v okrese Beroun, v brdských lesích, kde se donedávna nacházel vojenský újezd. Je to také jediná dochovaná zřícenina v Brdech. Tyčí se na vysokém ostrohu obklopeném lesem. Jméno Valdek je prý odvozeno ze dvou německých slov Wald a Ecke, což by se do češtiny dalo přeložit jako Lesní kout. Středověká pevnost rodu Zajíců Hrad vznikl v polovině

Nedaleko středočeského města Nymburk najdeme pozůstatky hradu Kostomlaty, též zvaného Mydlovar. Podle historiků byl založen pány z Kostomlat, odkud tedy pochází i jeho první pojmenování. K výkladu názvu se však tradují i dvě pověsti. Podle jedné vznikla obec u zájezdního hostince, kde prý bylo mnoho poutníků a obchodníků zavražděno, proto kosti – mláti. Podle druhé z pověstí zde zase údajně vařili

Vesnici obklíčí němečtí vojáci. Po půlnoci jsou všichni obyvatelé vyhnáni ze svých domovů. Ženy a děti se choulí strachy ve školní tělocvičně a vůbec netuší, že své manžele a syny už nikdy neuvidí. Ani ti nejmenší ale nakonec neuniknou krutému osudu. Je možné, že za hrozným lidickým masakrem je více, než tušíme? Mohlo jít o naplánovaný krvavý rituál?   [gallery ids="149606,149607,149608

Pověst o blanických rytířích, kteří dřímají v hoře nedaleko středočeského Načeradce, je dnes slavná hlavně díky divadelnímu zpracování Zdeňka Svěráka (*1936) a Ladislava Smoljaka (1931–2010). Inspirací jim při psaní scénáře bezesporu jsou Jiráskovy Staré pověsti české. „Na temeni Blaníka zříš ve stínu buků, jedlí a smrků pradávné kamenné hradby, většinou