Záhadná Sázava ukrývá jedno z největších tajemství naší historie. Mniši zde před husity ukryli pohádkové klášterní cennosti. Zdivo opředené legendami a neprobádané podzemí střeží cenné relikvie a zlato, které dodnes nikdo nenašel. Kam se poděl bájný poklad?

Když se nad Sázavou stahují husitská mračna, zdejší benediktini propadají panice. Děsuplné zvěsti o plundrování je nutí jednat. Podle starých kronik a lidových vyprávění mniši shromažďují monstrance posázené drahokamy, zlaté kalichy a svaté ostatky.

S těmito cennostmi prý mizí v labyrintu podzemních chodeb. Od té chvíle jako by se po nich slehla zem a dosud se nenašly. Klášter skutečně v roce 1421 obsadí Pražané. Záhadologové v moderní době pátrají po skrytých vstupech.

Zaměřují se na nikdy nedokončený gotický chrám a staré klášterní krypty. Hovoří se o propracovaném systému falešných stěn a zatopených štolách vedoucích hluboko pod koryto řeky Sázavy.

Georadarové průzkumy navíc opakovaně vykazují anomálie a dutiny v místech, kam lidská noha nevkročila po celá staletí. Ztracené bohatství však stále čeká na svého objevitele. Tento rébus přitahuje hledače pokladů jako magnet.

Příběh o obrovském majetku v rukou svatého Prokopa roztáčí fantazii na plné obrátky. Může se ukrývat v prostorách, které otevírají své tajuplné brány jen o půlnoci? Pátrání pokračuje a mrazivá sázavská pověst zůstává živá.

Možná je v jeskyni

Bájný sázavský poklad se podle svědectví hledačů tajemna a lidových vyprávění neukrývá na jednom místě. Legendy ukazují na tři velmi specifické lokace přímo v areálu, který dnes spravuje Národní památkový ústav. Každé z těchto míst je opředeno vlastní záhadou:

První je Svatoprokopská jeskyně (Krypta pod oltářem). Původní poustevna, ve které v 11. století žil zakladatel kláštera svatý Prokop, tvoří dnešní kryptu pod hlavním oltářem. Podle záhadologů právě zde začíná labyrint tajných chodeb.

Mniši měli cennosti snést do nejposvátnějšího místa kláštera a zazdít je v tajné komoře navazující na tyto podzemní prostory.

Zbytek chrámu nebo štoly

Druhou možností jsou základy nedostavěného gotického chrámu. Impozantní torzo trojlodního gotického kostela s monumentální věží z červeného pískovce dominuje celému areálu. Stavbu chrámu přerušily právě husitské války.

Traduje se, že mniši využili rozestavěné pilíře a hluboké základové příkopy k narychlo vybudovaným skrýším, které následně zasypali sutí, aby splynuly s okolním staveništěm. Do třetice jde o zatopené štoly pod korytem řeky Sázavy.

Nejodvážnější hypotézy hovoří o únikových chodbách vedoucích z klášterních sklepů přímo pod koryto řeky Sázavy. Tyto chodby měly sloužit jako úniková cesta v případě obležení.

Mniši zde údajně zanechali nejtěžší truhly s drahými kovy, když zjistili, že je chodba zavalena nebo zaplavena vodou. Právě v těchto místech moderní přístroje nejčastěji detekují anomálie a neznámé podzemní dutiny. Skrývají se cennosti právě tam?