Mohutné zdi Karlštejna ukrývají množství chodeb, sklepů a prostor, do nichž běžní návštěvníci nikdy nevstoupí.
Není proto divu, že už po staletí kolují pověsti o zazděných místnostech, tajných komnatách i ztracených pokladech Karla IV. Opravdu se někde za kamennými zdmi skrývají dosud neobjevené prostory, nebo jde jen o legendy, které živí tajemná atmosféra nejslavnějšího českého hradu?
Karlštejn vzniká v polovině 14. století jako výjimečné sídlo Karla IV. (1316-1378) a místo určené k uchovávání říšských i později českých korunovačních klenotů, svatých relikvií a důležitých listin.
Už samotné poslání hradu dává vzniknout představě, že jeho stavitelé vytvářejí důmyslný systém tajných prostor.
Ve skutečnosti je hrad od počátku navržen jako mimořádně bezpečná pevnost s několika na sebe navazujícími částmi, silnými zdmi, úzkými průchody a množstvím hospodářských i obranných prostor.
Během dalších staletí navíc prochází gotickými, renesančními i novogotickými přestavbami. Některé dveře se zazdívají, jiné vznikají, mění se schodiště i dispozice místností.

Pověsti o ztracených komnatách
Právě tyto stavební úpravy se později stávají živnou půdou pro legendy o „ztracených komnatách“. Záhadologové rádi upozorňují na staré kroniky, podle nichž se v nitru hradu nacházejí dosud neprozkoumané prostory.
Podle jedné pověsti ukrývá Karlštejn tajnou místnost s částí císařského pokladu, podle jiné zde zůstávají zazděny důležité listiny nebo alchymistické spisy Karla IV. Objevují se i vyprávění o chodbách vedoucích hluboko do skály nebo až do okolních lesů.
Historici však připomínají, že pro žádnou z těchto legend neexistují věrohodné důkazy.
Moderní stavebně-historické průzkumy, geodetická měření i rozsáhlé rekonstrukce v posledních desetiletích skutečně odhalují dříve nepřístupné sklepy, technické prostory či zazděné stavební otvory, nikoli však utajené komnaty s poklady.
To, co lidé považují za záhadné místnosti, bývají většinou později zazděné průchody, odlehčovací dutiny ve zdech nebo části starších stavebních etap.

Poklady tu nenajdeme
Odborníci z Národního památkového ústavu, kteří se dlouhodobě zabývají stavebním vývojem Karlštejna, upozorňují, že hrad patří k nejlépe prozkoumaným středověkým památkám v České republice.
Historici, například architekt a stavební historik Zdeněk Chudárek, popisují vývoj jednotlivých částí hradu velmi podrobně a připomínají, že každá větší rekonstrukce přináší nové poznatky o původní dispozici stavby.
To ale neznamená, že se za každou zazděnou zdí skrývá tajná komnata. Záhadologové namítají, že některé prostory mohou zůstávat nepřístupné dodnes, protože jejich otevření by ohrozilo statiku památky. Takové tvrzení však dosud nikdo nedoložil.
Karlštejn tedy skutečně ukrývá uzavřené a nepřístupné prostory, jejich existence je zcela reálná. Představa, že za nimi čekají ztracené poklady, tajné archivy Karla IV. nebo dosud neznámé sály, ale zatím patří spíše do světa legend než ověřené historie.