18. ledna 1986: Končí podivuhodný případ Kena Webstera, který si měl dopisovat s mužem ze 16. století.
Domů     Záhady historie
Lovili indiáni šavlozubé tygry?
Mirek Brát
od Mirek Brát 8.1.2022
1.7tis
Šavlozubý „tygr“ byl jistě hrozivě vypadající kočkovitou šelmou. Zdroj obrázku: Internet Archive Book Images, No restrictions, via Wikimedia Commons
172
SDÍLENÍ
1.7tis
ZOBRAZENÍ

Jako šavlozubého tygra si nejčastěji představíme vyhynulého smilodona. Jeho fosilní nálezy pocházejí z Ameriky. Smilodon vyhynul před 10 000 lety. S Kryštofem Kolumbem se smilodon nepotkal, ale co takhle původní obyvatelé amerického kontinentu? Lovili indiáni i šavlozubé tygry?

Člověk a smilodon se v evoluci druhů skutečně potkali. Zdroj obrázku:  Aledgn, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Šavlozubý „tygr“ byl jistě hrozivě vypadající kočkovitou šelmou. Zdroj obrázku:  Internet Archive Book Images, No restrictions, via Wikimedia Commons

Srovnání velikosti člověka se třemi druhy smilodonů. Zdroj obrázku: Edgar Rice Burroughs, Public domain, via Wikimedia Commons

Smilodon byl obávaným predátorem. Zdroj obrázku:  Dantheman9758 at English Wikipedia, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons

Setkání člověka se smilodony řešila i dobrodružná literatura. Zdroj obrázku:  Edgar Rice Burroughs, Public domain, via Wikimedia Commons
 
Smilodon jako inspirace pro umělce. Zdroj obrázku:  Lotse, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Smilodon patřil mezi největší kočkovité šelmy. Byl to dobře stavěný predátor s hmotností přesahující i 400 kilogramů. Jeho poznávacím znakem jsou extrémně dlouhé špičáky, kvůli kterým si také vysloužil přívlastek „šavlozubý“-

Od „drobečka k mackovi“

V současné době věda rozlišuje tři druhy smilodonů. Prvních z nich je Smilodon gracilis. Z rodu smilodonů to byl pratáta „prcek“, dosahoval hmotnosti jen 55 – 100 kilogramů.

Srovnání velikosti člověka se třemi druhy smilodonů. Zdroj obrázku: Edgar Rice Burroughs, Public domain, via Wikimedia Commons

Dal však základ zbývající dvojici druhů, která ovšem značně povyrostla: Smilodon fatalis (hmotnost max. do 220 kilogramů) a Smilodon populator (vážil i přes zmiňovaných 400 kilogramů). Smilodon fatalis i Smilodon populator vyhynuli před 10 000 lety. Prokazatelně se tak dostávali do interakce s člověkem.

Pád rodu smilodonů

Podle stop na nalezených kostech smilodonů usuzujeme, že je indiáni opravdu lovili. Občas tomu bylo jistě i opačně, a člověk se stal kořistí těchto šelem. Někteří výzkumníci jsou však přesvědčeni, že to byl právě člověk, který stojí za „pádem“ rodu smilodonů. Není to však z důvodu, že by lovci dokázali v Americe decimovat výrazně jejich populaci.

Setkání člověka se smilodony řešila i dobrodružná literatura. Zdroj obrázku: Edgar Rice Burroughs, Public domain, via Wikimedia Commons

Spíše to vypadá, že se lidé zaměřili na získávání potravy, která byla rovněž na jídelníčku šavlozubých tygrů. Spekuluje se i o zavlečení nějaké neznámé choroby do populace smilodonů. Jiní vědci přísahají na změny v krajině na konci doby ledové a výkyvy v rámci ročních obdobích, které ztížily smilodonům přístup k potravě: extrémní zimu a sníh střídala horká léta s nedostatkem vody.

Smilodon byl obávaným predátorem. Zdroj obrázku: Dantheman9758 at English Wikipedia, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons

Rovněž smilodoni používali vysoce specializovaný styl lovu. Ten byl účinný především na velká zvířata. Suma sumárum, když ubylo mamutů, smilodoni se pokoušeli přeorientovat na menší kořist. Ovšem, vzhledem k jejich robustní stavbě těla a extrémně předimenzovaným špičákům to nebylo vůbec jednoduché.

Smilodon jako inspirace pro umělce. Zdroj obrázku: Lotse, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Epilog

Na otázku položenou v titulku odpovídáme kladně. Ano, indiáni určitě lovili smilodony. Občas jistě čelili i jejich útoku. V kombinaci se změnami klimatu se původní obyvatelé Ameriky možná postarali i o vyhynutí těchto kočkovitých šelem. Na další reálné setkání člověka-lovce se šavlozubou kočkovitou šelmou si musíme počkat.

Člověk a smilodon se v evoluci druhů skutečně potkali. Zdroj obrázku: Aledgn, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Evoluce už zase pracuje. Chce to trpělivost. V džunglích jihovýchodní Asie žijí dva druhy levhartů, kterým se šavlozubé špičáky rychle vyvíjejí. Za nějakou dobu možná z pralesa na Borneu vyběhne hrozivý šavlozubý levhart. Otázkou je, zda v tom čase bude na planetě přítomen ještě i druh Homo sapiens…

Foto: 1 - Edgar Rice Burroughs, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Edgar Rice Burroughs, Public domain, via Wikimedia Commons, 3 - Dantheman9758 at English Wikipedia, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons, 4 - Lotse, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, 5 - Aledgn, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 6 - Internet Archive Book Images, No restrictions, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Filip Appl 17.1.2022 1.2tis
Odvážný král Artuš, mocný čaroděj Merlin a bájný hrad Camelot, kde se scházeli rytíři kulatého stolu. To vše patří do legendy, kterou zná bezpochyby téměř každý. Už jen málo lidí však tuší, že s ní souvisí ještě jiný, mnohem méně známý příběh. Příběh o tajemném království Lyonesse. V malé pracovně osvětlené svíčkami sedí zamyšlený anglický učenec Richard […]
od Lucie Kubešová 16.1.2022 862
Runy jsou znaky, které údajně pochází z písma Etrusků a Řeků. Runové nápisy jsou velice staré, používaly se přibližně od 2. století našeho letopočtu a omezeně je bylo možno najít až do roku 1100. Runy se objevují především u Germánů, ve Skandinávii a Británii. Vyřezávaly se do dřeva, tesaly do skal či kamenů. Runový kámen […]
od Pavel Polcar 15.1.2022 2.0tis
Hledat mezi našimi předky makaka nebo třeba šimpanze by bylo velice mylné. Vše se má totiž tak, že jak lidské pokolení, tak i druh např. goril má pouze „společného předka“. Oba druhy se následně v průběhu let vyvíjely a měnily odděleně. K mylnému přesvědčení mnohé jistě vede známé vyobrazení evoluce člověka, kde je v jedné řadě […]
od Matěj Soukup 15.1.2022 2.5tis
Japonský hrad Maruoka je jeden z mála, který si dodnes zachoval svou tradiční podobu. Postaven byl v roce 1576 poblíž města Sakai na severním pobřeží Japonska. Hrad vystavěný Shibato Katsutoyem však skrývá jedno děsivé tajemství. Podle legendy je pod jeho základy pohřbena chudá vdova. NUTNOST OBĚTI PRO BOHY Traduje se, že když se Katsutoyo v […]
od Jiří Nechanický 14.1.2022 2.5tis
Přitahují vás tajemná místa obestřená záhadami? Nemusíte za nimi cestovat přes půlku světa. Víc než dost jich najdete i v Evropě. Třeba taková Itálie. Archeologické nálezy na Apeninském poloostrově, Sicílii a Sardinii nepřestávají udivovat dodnes. Když před vámi někdo pronese „dovolená Itálie“, nejspíš si jako první vybavíte moře, pláže a pizzu. Stát na Apeninském poloostrově […]