13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Má vesmír vůbec nějaký konec? A pokud ano, kde?
Má vesmír vůbec nějaký konec? A pokud ano, kde?
od 12.3.2018
6.5tis
667
SDÍLENÍ
6.5tis
ZOBRAZENÍ

Díky moderním technologiím toho o vesmíru víme stále víc a víc, ale přesto toho víme pořád tak málo. Vesmír je obrovský. Tak obrovský že to lidským myšlením ani nelze pochopit. Má tento nesmírný prostor vůbec nějaký konec? A pokud ano, kde?

Všeobecně převládá názor, že je vesmír nekonečný. Vědci však spíše používají termín „rozpínání vesmíru“. Jenže pokud se vesmír rozpíná, jak by mohl být nekonečný.

Je pravda, že vesmírné vzdálenosti jsou pro lidské myšlení tak nepředstavitelné, až se zdá, že vesmír prostě nemůže mít konec. Opak je však pravdou. Podle převládajících vědeckých teorií, je i vesmír konečný.

Na základě pozorování zbytkového kosmického mikrovlnného záření, došli vědci k názoru, že je vesmír starý 13,8 miliardy let. To znamená, že byla doba, kdy vesmír neexistoval. Zde se nabízí další zajímavá otázka: „Co tedy bylo před vesmírem?“. Prázdno? Nicota?

Jiný vesmír? Kdo ví, možná všechno a možná také nic. Odpověď na tuto otázku se možná nikdy nedozvíme, a pokud ano, bude to až za hodně dlouhou dobu, kdy lidstvo bude již zcela jiným druhem.

Za hranicí našeho vesmíru možná existují jiné vesmíry.
Za hranicí našeho vesmíru možná existují jiné vesmíry.

Ale zpět k otázce konečnosti vesmíru. Podle v současnosti převládající teorie došlo ke vzniku vesmíru tzv. „velkým třeskem“. Na počátku byl nepatrný bod (singularita) o velmi velké hustotě, ve kterém vznikla hmota, čas i prostor.

Vlivem obrovských teplot se tento malý bod začal velkou rychlostí rozpínat do okolí, a tak začal vznikat nám známý vesmír. Jenže toto rozpínání dosud neskončilo a pokračuje dále. Podle některých teorií dokonce zrychluje.

Vědci odhadli, že rychlost tohoto rozpínání činí 73 kilometrů za sekundu na megaparsek.

Současné vědecké teorie předpokládají, že nám známý vesmír vznikl tzv.
Současné vědecké teorie předpokládají, že nám známý vesmír vznikl tzv. „velkým třeskem“. Co ale bylo před ním?

A kde je tedy konec vesmíru? To, co my vidíme jako „konec“, je vzdáleno 46 miliard světelných let, jelikož právě z této vzdálenosti pochází nejstarší námi pozorované fotony. Skutečný konec vesmíru bude však mnohem dále.

Vědci uvádějí přibližnou vzdálenost 96 miliard světelných let. Pokud je tedy vesmír konečný, co je za ním? Možná další vesmíry. Možná se jednoho dne rozpínání zastaví a vesmír se místo toho začne hroutit sám do sebe. A na jeho místě pak vznikne nový vesmír.

To všechno jsou však jen teorie, které je nemožné ověřit, a pravda tak může být někde úplně jinde.

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 13.11.2026 61
New York ochromí série brutálních útoků a policie dlouhé měsíce marně pátrá po jejich pachateli. Když je David Berkowitz konečně dopaden, přijde s děsivým vysvětlením. Vraždit mu prý přikazoval démon, který promlouval skrze sousedova psa. Šlo o skutečné posednutí, nebo si chladnokrevný vrah jen připravoval cestu k léčebně? Mezi červencem 1976 a červen
od 12.11.2026 1.6tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 1.8tis
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
od 11.11.2026 2.7tis
Americký senzibil a amatérský vědec Edgar Cayce se celý svůj život zabývá výzkumem zážitků blízké smrti. Zajímá ho zejména to, co se s člověkem děje poté, co zemře. Jeho teorii o oblastech posmrtného života a znovuzrození nyní po letech znovu rozebírají vědci. Jak podle Cayce vypadá posmrtný život? Může být na jeho teorii něco pravdy? Sp
od 11.11.2026 2.8tis
Zvoní. Příliš dlouhá hodina na jedné z amerických základních škol na Long Islandu právě skončila. Za bouřlivého jekotu svých spolužáků ze třídy vychází také zhruba osmiletý chlapec jménem Antonio.  „Jdeme si hrát na hřiště. Půjdeš s námi?“ zeptá se ho jeden z jeho kamarádů. „Hned jsem u vás,“ odvětí Antonio, ale místo toho se vydá na toaletu. Tam se posta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz