22. listopadu 1963: V Dallasu je zastřelen americký prezident J. F. Kennedy. Dodnes se spekuluje, kdo byl skutečný pachatel.
Domů     Magický čas Vánoc: Svátek křesťanů, nebo pohanů?
Magický čas Vánoc: Svátek křesťanů, nebo pohanů?
od 23.12.2022
2.5tis
Moc to dnes nevypadá, ale při pohledu na pohanské svátky a jejich průběh je možné říci, že Vánoce mají kořeny v oslavách zemědělského roku. Foto: Pixabay
275
SDÍLENÍ
2.5tis
ZOBRAZENÍ

Vánoce jsou svátky pohody a klidu, ale také slavnosti oplývající tajuplnou historií. Jejich kořeny totiž možná sahají mnohem dále, než nám říkají křesťanské legendy…

Moc to dnes nevypadá, ale při pohledu na pohanské svátky a jejich průběh je možné říci, že Vánoce mají kořeny v oslavách zemědělského roku. Foto: Pixabay Mezi prvními, kteří jako datum narození Ježíše Krista označují 25. prosinec, je Hippolytus. Foto: BSonne / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 23. prosince končí Saturnálie – oslavy boha Saturna ve starověkém Římě. Říká se, že církev vybrala datum Vánoc, tedy oslav Spasitelova zrození záměrně, aby „pokřesťanštila“ římský, respektive pohanský svátek slunce. Foto: Pixabay

Jak uvádí britská odbornice na magii Cassandra Eason:

„Myšlenka slavnosti zimního slunovratu má své kořeny v dávných dobách, kdy se lidé obávali, že o nejkratším dni v roce (zhruba 21. prosince na severní polokouli) slunce zemře a již nevyjde.“ A právě v tomto období je dnes slaveno narození Ježíše Krista – Vánoce.

Měly by snad být spíše spojované se slavnostmi zimního slunovratu, než se zrozením Syna božího?

Naprosto jedinečný den

Slunovrat je významným přelomem roku. Jak popisuje spisovatel Petr Herynek: „Slunovrat začíná 21. prosince, kdy Slunce vstupuje do znamení Kozoroha. Je to nejkratší den s nejdelší nocí v roce, takzvaný zimní obrat slunce čili slunovrat.

Od toho data se každý den prodlužuje o 6 minut. Začíná kalendářní zima.“ Zimní slunovrat je tedy naprosto jedinečným dnem, a není proto s podivem, že se k němu pojí tolik tajemných legend a zvláštních oslav. Jejich tradice je navíc podivuhodně rozšířena…

Mezi prvními, kteří jako datum narození Ježíše Krista označují 25. prosinec, je Hippolytus. Foto: BSonne / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Mezi prvními, kteří jako datum narození Ježíše Krista označují 25. prosinec, je Hippolytus. Foto: BSonne / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Narodí se slunce znovu?

V dávných dobách vzbuzují dlouhé a tmavé noci v lidech pochybnosti o tom, zda se slunce objeví znovu. Jelikož se obávají, že slunce zemře a již znovu nevyjde, zapalují ohně, aby ho přilákali.

„Peršané slavili svátek slunovratu pálením obrovských ohňů, aby oslavili narození slunečního boha Mitry,“ popisuje Eason. Oslavy zrození a vítání slunce se však objevují i u Egypťanů, Peruánců nebo Mexičanů.

Ve druhé polovině prosince navíc pořádají slavnosti i staří Římané. Jsou spojené s úrodou a říká se jim saturnálie. Všeobecné veselí plné hostin a tolerované nekázně má sloužit k oslavě římského boha zemědělství a sklizně, Saturna. Eason dále uvádí:

„V jiných dávných kulturních tradicích bohové úrody a přírody v tento den umírali, jako například staroegyptský Usirev (bůh spojovaný s plodností a smrtí – pozn. red.) či babylonský Tammúz (bůh plodnosti a božský pastýř – pozn. red.).“ Jak je možné, že slavnosti slunovratu probíhají v tolika odlišných kulturách?

23. prosince končí Saturnálie – oslavy boha Saturna ve starověkém Římě. Říká se, že církev vybrala datum Vánoc, tedy oslav Spasitelova zrození záměrně, aby „pokřesťanštila“ římský, respektive pohanský svátek slunce. Foto: Pixabay
23. prosince končí Saturnálie – oslavy boha Saturna ve starověkém Římě. Říká se, že církev vybrala datum Vánoc, tedy oslav Spasitelova zrození záměrně, aby „pokřesťanštila“ římský, respektive pohanský svátek slunce. Foto: Pixabay

Zelené oslavy

Při pohledu na pohanské svátky a jejich průběh je možné říci, že Vánoce mají kořeny v oslavách zemědělského roku. Jako doklad může sloužit i rozšířená tradice zavěšování zelených ratolestí na stromy.

Tento zvyk je spojen s těšením se na zazelenání rostlin a připomíná současné zdobení vánočního stromku. Je to snad jen náhoda? Jak je ale možné, že se období pohanských svátků překrývá s narozením Ježíše Krista i časově?

Mezi prvními, kteří jako datum narození Ježíše Krista označují 25. prosinec, je papež Hippolytus (170–235). Ve Starém zákoně pak nalezneme výrok proroka Malachiáše, který praví, že v Mesiáši „vzejde slunce spravedlnosti“. Co je touto větou myšleno?

Je snad Ježíš obdobou nějakého slunečního boha? Navíc 23. prosince končí Saturnálie – oslavy boha Saturna ve starověkém Římě.

Říká se, že církev vybrala datum Vánoc, tedy oslav Spasitelova zrození záměrně, aby „pokřesťanštila“ římský, respektive pohanský svátek slunce. Je to opravdu tak? Odpovědi je možné jen hádat.

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 19.11.2026 3.2tis
Za svitu Měsíce se uzavírá magický kruh a velekněžka pozvedá ruce k obloze. Jindy se rituální nůž ponoří do kalichu nebo kandidát se zavázanýma očima skládá přísahu mlčenlivosti. Wiccanské obřady bývají zahaleny tajemstvím a snadno vyvolávají zkreslené představy. Přivolávají jejich účastníci skutečné božské síly? Nebo prožívají symbolické drama moderního náboženství? [gallery ids="174308,174309
od 17.11.2026 3.5tis
Ve Finsku se ukrývá několik desítek záhadných kamenných staveb. Najdeme je především v lesích u Botnického zálivu. Podivné valy zvané Jatulinkirkko zatím úspěšně odolávají snahám historiků a badatelů přisoudit jim tu správnou funkci. Prehistorickým kamenným valům se říká obří kostely či ďábelské kostely. Co o nich víme? Datace kamenné valy dlou
od 11.11.2026 3.2tis
Zlaté jablko se objevuje v příbězích po celém světě a jedná se dokonce o královský artefakt. Kde se víra v jeho moc bere? Po odpovědi můžeme pátrat u severské bohyně Idunn. V říši Ásgardu, ráji severské mytologie, sídlí mocní bohové Ásové, jejichž magické schopnosti za-štiťují celý skandinávský svět. Aby však mohli svůj božský úkol vykonávat, potře
od 6.11.2026 3.3tis
Na panství nedaleko Québecu prý létají kameny a ozývá se hudba neviditelných muzikantů. Mladá služebná spatřuje přízraky a podle duchovních jejími ústy promlouvají démoni. Na podzim roku 1660 začíná případ, v němž nepomohou ani opakované exorcismy. Vysvobození má nakonec přinést lidská kost. Co se s Barbe Hallay vlastně dělo? V Beauportu ve francouzsk
od 4.11.2026 3.3tis
Náboženství voodoo pochází z karibského státu Haiti, bývá často považováno na základě různých pověr za temný kult a formu černé magie. V lidovém povědomí je s ním spojená především představa zombií – oživlých mrtvol – a propichování panenek, což se údajně nejprve používalo k léčebným rituálům, ale později k prokletí a pomstě.    Muzeum voodoo v New Orleans - Voodoo panenky
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz