Vánoce jsou svátky pohody a klidu, ale také slavnosti oplývající tajuplnou historií. Jejich kořeny totiž možná sahají mnohem dále, než nám říkají křesťanské legendy…
Jak uvádí britská odbornice na magii Cassandra Eason:
„Myšlenka slavnosti zimního slunovratu má své kořeny v dávných dobách, kdy se lidé obávali, že o nejkratším dni v roce (zhruba 21. prosince na severní polokouli) slunce zemře a již nevyjde.“ A právě v tomto období je dnes slaveno narození Ježíše Krista – Vánoce.
Měly by snad být spíše spojované se slavnostmi zimního slunovratu, než se zrozením Syna božího?
Naprosto jedinečný den
Slunovrat je významným přelomem roku. Jak popisuje spisovatel Petr Herynek: „Slunovrat začíná 21. prosince, kdy Slunce vstupuje do znamení Kozoroha. Je to nejkratší den s nejdelší nocí v roce, takzvaný zimní obrat slunce čili slunovrat.
Od toho data se každý den prodlužuje o 6 minut. Začíná kalendářní zima.“ Zimní slunovrat je tedy naprosto jedinečným dnem, a není proto s podivem, že se k němu pojí tolik tajemných legend a zvláštních oslav. Jejich tradice je navíc podivuhodně rozšířena…
Narodí se slunce znovu?
V dávných dobách vzbuzují dlouhé a tmavé noci v lidech pochybnosti o tom, zda se slunce objeví znovu. Jelikož se obávají, že slunce zemře a již znovu nevyjde, zapalují ohně, aby ho přilákali.
„Peršané slavili svátek slunovratu pálením obrovských ohňů, aby oslavili narození slunečního boha Mitry,“ popisuje Eason. Oslavy zrození a vítání slunce se však objevují i u Egypťanů, Peruánců nebo Mexičanů.
Ve druhé polovině prosince navíc pořádají slavnosti i staří Římané. Jsou spojené s úrodou a říká se jim saturnálie. Všeobecné veselí plné hostin a tolerované nekázně má sloužit k oslavě římského boha zemědělství a sklizně, Saturna. Eason dále uvádí:
„V jiných dávných kulturních tradicích bohové úrody a přírody v tento den umírali, jako například staroegyptský Usirev (bůh spojovaný s plodností a smrtí – pozn. red.) či babylonský Tammúz (bůh plodnosti a božský pastýř – pozn. red.).“ Jak je možné, že slavnosti slunovratu probíhají v tolika odlišných kulturách?
Zelené oslavy
Při pohledu na pohanské svátky a jejich průběh je možné říci, že Vánoce mají kořeny v oslavách zemědělského roku. Jako doklad může sloužit i rozšířená tradice zavěšování zelených ratolestí na stromy.
Tento zvyk je spojen s těšením se na zazelenání rostlin a připomíná současné zdobení vánočního stromku. Je to snad jen náhoda? Jak je ale možné, že se období pohanských svátků překrývá s narozením Ježíše Krista i časově?
Mezi prvními, kteří jako datum narození Ježíše Krista označují 25. prosinec, je papež Hippolytus (170–235). Ve Starém zákoně pak nalezneme výrok proroka Malachiáše, který praví, že v Mesiáši „vzejde slunce spravedlnosti“. Co je touto větou myšleno?
Je snad Ježíš obdobou nějakého slunečního boha? Navíc 23. prosince končí Saturnálie – oslavy boha Saturna ve starověkém Římě.
Říká se, že církev vybrala datum Vánoc, tedy oslav Spasitelova zrození záměrně, aby „pokřesťanštila“ římský, respektive pohanský svátek slunce. Je to opravdu tak? Odpovědi je možné jen hádat.
