Je to jedno z těch sychravých rán, kdy je obloha šedá a mraky těžké, jako kdyby je někdo vytesal z betonu. Po chodnících se míhají stíny vran přistávajících v korunách stromů, odkud na nás pokřikují.
Brána Malostranského hřbitova se se skřípěním otevírá, vcházíme dovnitř. Ať se jim to líbí, nebo ne, i my chceme blíže poznat záhady a tajemné příběhy, které ukrývá.
Musí to být zvláštní pocit. Ráno vykouknout z okna a jako první věc z nového dne vidět hroby. Přesně tak to mají lidé žijící ve vyšších patrech domů obklopujících Malostranský hřbitov, umístěný hned vedle tramvajové zastávky Bertramka na pražském Smíchově.
Ti bydlící na adrese Plzeňská 54 tak každý den vycházejí z domovních dveří a skrze zívající hřbitovní bránu mají jasný výhled na majestátní pomník posledního pasovského knížete a biskupa Leopolda Thun-Hohensteina (1748–1826).
Ten znázorňuje pátera klečícího v modlitbách nad otevřenou knihou. Jenže kdo zná místní pověst, ten se při pohledu na pomník zachvěje – v knize má být totiž napsané datum smrti každého, kdo se opováží do ní nahlédnout!
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
