Mapa z roku 1559 zachycuje pozoruhodně přesné detaily tehdy neznámého západního pobřeží Severní Ameriky. A s nimi také 150 km široký pevninský most, který propojuje Aljašku a Sibiř. Ten ale zmizel už před tisíci let.
Jak o něm mohl turecký kartograf vědět?
„Jistě neexistuje absolutní důkaz o původu těchto znalostí, avšak prameny, zejména pokud sahají do vzdálených geologických dob, mohou vést k hypotetickému závěru, že původní znalosti mohly přijít zvenčí, tedy i prostřednictvím mimozemských vlivů,“ prohlašuje německý spisovatel Wolfgang Siebenhaar, když přijde řeč na záhady dávné kartografie.
Jedním z největších mystérií jsou mapy tureckého kartografa jménem Hadži Ahmed.
O životě autora se toho příliš nedochovalo, ale o mapě, kterou v roce 1559 přivedl na svět, se možná bude hovořit ještě dlouho. Zobrazuje totiž nejen neznámé západní pobřeží Severní Ameriky, ale i geologický útvar, jenž existoval před tisícovkami let.
Je mapa důkazem, že na naší planetě vyspělí lidé žili už dávno před námi, nebo snad informace pocházejí od návštěvníků mimozemské civilizace?
PEVNINSKÝ MOST
Východních břehů Ameriky objevitelé dosáhli už před několika desítkami let. Západní severoamerické pobřeží od dnešních Spojených států až po sever Brazílie je v době, kdy mapy vznikají, ještě ne příliš probádanou oblastí.
Hadži Ahmed jej však zakresluje s přesností, kterou novověké kartografy předběhne o celých 200 let. A to vše navíc tvoří, aniž by danou oblast navštívil. Jak to dokázal? Pravděpodobně čerpá z jiných děl.
Na mapě je západní pobřeží napojeno na asi 1600 km dlouhý a 150 km široký pevninský most, který propojuje Aljašku a Sibiř. Tedy další dvě neprobádaná území, o nichž nemá Evropa v 16. století nejmenší tušení.
Až o necelých 100 let později potvrzují mořeplavci existenci jakési úžiny, která leží v místech, kam Ahmed umístil podivný most. Pozdější věda pak odhaluje, že v dávných dobách spojení Aljašky se Sibiří skutečně existovalo, ale zmizelo pod mořskou hladinou v období 12 000 let př. n. l.
Jde tedy o mapu zachycující svět na konci doby ledové!
NEPŘESNOSTÍ JE MNOHO
Odpůrci mapy Hadžiho Ahmeda jsou přesvědčeni, že na ní není nic podivného. Upozorňují na některé nepřehlédnutelné chyby. Například Tichý oceán je příliš úzký a jižní Kalifornie chybí zcela. Vzhledem k tomu, že se autor map k východním břehům ani nevypravil, je možné předpokládat, že shoda je jen náhodná.
Příznivci naopak tvrdí, že přesnost jiných lokací tyto nedostatky převyšuje. Nedokáží ale vysvětlit, jak mohla mapa vzniknout. Někteří proto hledají vysvětlení v dávno zaniklé inteligentní rase, jenže i tato teorie má jisté mezery.
Pokud totiž někdy před tisíci lety existovala, jak je možné, že kromě několika map po tak vyspělé říši nezůstaly žádné další důkazy?
