Domů     Náboženství a okultismus
Masakr v Njombe: Proč lidožraví lvi povraždili více než 1500 lidí?
Michal Soukup
od Michal Soukup 24.7.2018
5.1tis
636
SDÍLENÍ
5.1tis
ZOBRAZENÍ

Píše se rok 1932 a africká Tanzanie (tehdy ještě pod názvem Tanganika) je součástí britské koloniální říše. Místní obyvatelé však nemají Brity příliš v lásce a snaží se jim co nejvíce vyhýbat. O útocích vražedné lví smečky se proto koloniální páni dozvídají až s velkým zpožděním. V té době už však mají lvi na svědomí stovky obětí!

Nikdy se již nejspíše nedozvíme, co vedlo k tomu, že lvi začali cíleně útočit na lidi. Místní obyvatelé dávali samozřejmě vinu Britům, kteří se právě v průběhu 30. let 20. století rozhodli radikálně snížit počet býložravců ve volné přírodě.

Ti totiž spásali velké množství travin, které měly být nadále určeny jen pro britský skot, chovaný na zisk. Aby tak Britové nepřicházeli o peníze, rozhodli se vybít část volně žijících zvířat a pastviny si ohradit na ochranu před predátory.

Masožravci tak prý neměli jinou možnost než se přeorientovat na jiný zdroj potravy. A bezbranní domorodci byli snadným terčem…

LVI PŘICHÁZEJÍ NA SCÉNU

První zaznamenaný útok pochází z roku 1932. Lví smečka o přibližně 30 jedincích se v této době usadila na jihu dnešní Tanzanie v regionu Njombe. Tehdy ještě nikdo netušil, jaký masakr tato smečka rozpoutá.

Lvi začali cíleně vyhledávat lidské vesnice. Zpočátku se však pohybovali jen v bezpečné vzdálenosti bez náznaku jakékoli agresivity. Skoro to prý vypadalo, jako by lidi pozorovali a učili se. Domorodci z nich byli sice neklidní, ale lvi se nechovali nijak nepřátelsky, a místní jim proto nevěnovali více pozornosti. Jenže pak se začali ztrácet první lidé…

Africký region Njombe je úrodný kraj, který však byl v minulém století svědkem řádění lidožravých lvů.

PRVNÍ ÚTOKY A PRVNÍ OBĚTI

Nejprve se terčem útoků stávali osamělí domorodci na polích nebo na cestách, kteří neměli možnost se bránit. Lvi takového člověka rychle srazili k zemi, zabili a odtáhli na bezpečné místo, kde svou kořist sežrali.

Úspěšnost těchto útoků byla téměř stoprocentní. Díky absenci jakéhokoli odporu ze strany lidí začali být lvi čím dál více troufalejší a pro svou kořist se vydávali blíže a blíže k lidským obydlím. Postupem času nebylo výjimkou, když zaútočili i uprostřed vesnice.

LVÍ STRATEGIE

Lvi si pro své útoky vypracovali dokonalou strategii. Na rozdíl od běžných lvů, kteří loví za šera nebo v noci za tmy, útočili lvi z Njombe vždy odpoledne. Vytipovali si oběť, kterou bleskově srazili k zemi, zabili a rychle odtáhli do bezpečného úkrytu, kde svou kořist sežrali.

Než se vesničané vzpamatovali, lvi byli dávno pryč. Během noci se poté přesunovali k jiným vesnicím, kde své útoky opakovali. Tímto způsobem rozsévali hrůzu po celém regionu. Domorodci se jich tak báli, že bylo přísně zakázáno o nich i mluvit, aby je náhodou svými slovy nepřilákali do vesnice.

Lvi útočili bez slitování a jejich řádění padly za oběť stovky lidí.

BRITOVÉ POSÍLAJÍ POMOC

Čtrnáct let masakrovali lvi z Njombe obyvatele místních vesnic. Za tu dobu si dle oficiálních britských záznamů vyžádaly jejich útoky na 1500 obětí. Reálné číslo bude však daleko vyšší. Po 14 letech teroru se vyděšení domorodci konečně odhodlali požádat o pomoc tolik nenáviděné Brity.

Ti do oblasti vyslali svého nejlepšího lovce George Rushbyho (1900-1968), aby se se lvy vypořádal. Rushby nejprve pozoroval chování lvů a shromažďoval o nich co nejvíce informací. Trvalo mu to několik měsíců, než pochopil jejich myšlení. Postupně tak polovinu lvů ze smečky postřílel a ostatní se prý rozprchli do savany.

MŮŽE ZA LVÍ ÚTOKY MAGIE?

Během shromažďování informací o lvech však Rushby narazil na podivnou místní zkazku. Mnoho domorodců věřilo, že za řádění lvů mohl jeden místní šaman jménem Matamula Mangera. Toho prý pro jakýsi bezvýznamný prohřešek vyhnali z jeho kmene.

Šaman se proto rozhodl pomstít všem lidem skrze lví smečku, které přičaroval chuť na lidské maso. Zajímavé je, že ve stejné době, kdy Rushby postřílel část lví smečky, byl šaman Mangera svým kmenem omilostněn, a dokonce jmenován kmenovým vůdcem.

Nemohla tak lví teror rozpoutat spíše tajemná voodoo magie? Nebo byly útoky lví smečky jen přirozenou odpovědí na úbytek potravy ve volné přírodě?

Foto: thenewdaily.com.au, en.wikipedia.org, dailymail.co.uk
Štítky:
Lokalita:
reklama
Související články
od Matěj Soukup 26.11.2021 3.2tis
Na to, jestli se zemřelí dokážou za určitých okolností vrátit v nějaké podobě na krátkou chvíli zpět mezi živé, má každý z nás vlastní názor. Někteří věří, že pokud takového navrátilce ze záhrobí nepřivítáme jako živého, mohlo by to mít ošklivé následky. V Asii proto při tradičním svátku lidé své zemřelé členy rodiny uvítají, jako […]
od Eva Soukupová 22.11.2021 2.6tis
Hlavní aktérkou příběhu je Clara de Bugny (1471–1514). Už od dětství je dívka neobyčejně oddána bohu, vede skromný život a straní se všemu světskému.     Dnes, kdy již známe mnoho podobných případů, zřejmě již nikoho nepřekvapí, že se právě u Clary časem začala objevovat stigmata. Pro tehdejší společnost však šlo o znamení, s nímž […]
od Filip Appl 21.11.2021 1.5tis
K zázračným uzdravením dochází podle církevních představitelů poměrně často. Někdy proběhnou zcela mimo pozornost veřejnosti i církve samotné, jindy se z nich ale stanou poměrně podrobně sledované případy. Tak tomu bylo i v roce 2002, kdy měla přímluva u blahoslavené ženy pomoci muži s rakovinou. Jak přesně k tomu došlo? Když v říjnu roku 2002 Španěl Antonio J. Sedano Madrid zjistil, […]
od Matěj Soukup 18.11.2021 1.8tis
Okolo 10. století našeho letopočtu vládli na severu Evropy v dnešní Skandinávii už několik století Vikingové, kteří prosluli jako obávaní nájezdníci a válečníci. Zároveň však v úctě k bohům i ke svým druhům, kteří padli v boji, vztyčovali kameny s runovým písmem. Na každého, kdo by se odvážil tyto kameny poškodit, prý čeká hrozivá smrt. […]
od Mirek Brát 17.11.2021 1.8tis
Legenda o „Věčném Židovi“ je srovnatelná s mytologickými příběhy, v jejichž středu může být například ithacký král Odysseus nebo hrdina Prometheus, který daroval lidem oheň. Přesto se zdá, že legenda o „Věčném Židovi“ může mít i reálné kořeny. „Věčný Žid“ jmenovaný nejčastěji jako Ahasver, má být jeden z židovských obyvatel, kteří se posmívali Ježíšovi, když byl v dubnu roku […]