Archeologové někdy odhalí neuvěřitelné objevy. Jeden takový se v roce 2010 podařil u nizozemského města Maastricht, kde bylo nalezeno 51 koňských koster, zakopaných v řadě za sebou! Zabila zvířata epidemie, či padla v bitvě?
A kdo je pohřbil do masového hrobu, který je prý největším koňským hrobem v Evropě?
![Jaký osud potkal zakopané koně? Foto: sandiegouniontribune.com](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2020/04/kone-768x510.jpg)
Je červen roku 2010 a letní slunce pálí jako o život.
Na poli u Borgharenu asi 3 kilometry od nizozemského města Maastricht je i přesto rušno – brzy tu mají proběhnout stavební úpravy koryta řeky Mázy, proto zde archeologové provádějí záchranný archeologický výzkum.
Když noří lopaty do země a odkrývají tuny zeminy, narážejí na kostru koně! A poté na další a další koňské ostatky! „Už od první lopaty jsme objevovali koně, koně a další koně,“ citují později média hlavní archeoložku Angelu Simons.
Nakonec je odhaleno 51 koster, které jsou zakopány v příkopu, dlouhém více než 40 metrů! Nejsou tu ovšem nalezeny žádné lidské ostatky, sedla ani uzdy, objeveno je jenom několik podkov. Podle nizozemských archeologů jde o největší masový koňský hrob v Evropě! Kdo tu všechny ty koně zakopal?
![Jde o koně z armády Ludvíka XIV.? Foto: Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2020/04/konj-768x1091.jpg)
ZABILA JE BITVA, NEBO NEMOC?
Rozbor pomocí radiouhlíkové metody odhaluje, že ostatky pocházejí ze 17. století, ale není jasné, jestli koně zemřeli na epidemii, či se stali obětí bitvy. V jedné lebce je však nalezena kulka. Archeoložka Simons proto soudí, že kůň byl zastřelen.
Struktura koster naznačuje, že šlo o jezdecké koně. Jejich hrob vykazuje známky spěšného pohřbu, protože těla nejsou uspořádána a často se překrývají. Koně byli zřejmě rychle zakopáni kvůli strachu z nákazy, kterou mohlo vyvolat velké množství tlejících těl.
„Je snadné si představit, že právě takto se muži z kavalerie zbavovali mrtvých koní v době války,“ naznačuje archeoložka.
Pokud koně zahynuli v bitvě, mohlo k tomu údajně dojít roku 1632 při „osmdesátileté válce“ o holandskou nezávislost (1568–1648), kdy holandští rebelové u Borgharenu odrazili útok španělského jezdectva.
Další možností má být rok 1673, kdy armáda francouzského krále Ludvíka XIV. (1638–1715) obléhala Maastricht. Podle archeologů totiž mohou mít koňské kostry souvislost s ostatky francouzských vojáků, nalezenými v Borgharenu roku 2004.
Lenka Kabeláčová