3. prosince 1967: Američan Herbert Schirmer spatří v Nebrasce podivný oválný objekt s červenými světly, jak se vznese a odletí.
Domů     Masové sebevraždy velryb a delfínů: Proč se bezhlavě vrhají na souš?
Masové sebevraždy velryb a delfínů: Proč se bezhlavě vrhají na souš?
od 23.11.2022
2.7tis
Jsou masové úhyny mořských savců výsledkem hromadných sebevražd? Foto Bahnfrend / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
282
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

Vědci si již několik let lámou hlavu nad bizarním chováním některých mořských savců. Jejich početná hejna se záměrně vrhají na mělčinu a pokud se někomu podaří dostat je zpět do vody, nezřídka se mermomocí snaží dostat znovu na pláž. Pokoušejí se o sebevraždu?

Jsou masové úhyny mořských savců výsledkem hromadných sebevražd? Foto Bahnfrend / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 Jsou na vině ropné vrty? Foto Jim Evans / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 K podobným událostem docházelo i v dobách, kdy se člověk na moře vydával jen výjimečně, foto Johannes Wierix / Creative Commons / Volné dílo

Na západním pobřeží Austrálie asi 300 kilometrů od Perthu v březnu roku 2018 na souši uvízlo asi 150 kusů kulohlavce Sieboldova. Když je na ránem objeví místní rybáři, je už většina kulohlavců mrtvá.

reklama

Na místo se okamžitě sjíždějí záchranáři zvířat, kterým se několik z nich se sice podaří dostat zpátky do vody, ale během noci se jejich těla ocitají zpět na souši.

Tato událost zanechává vědce i ochránce přírody ve stavu naprosté frustrace, neboť jde už o několikátý podobný případ.

Někdy jsou zvířata vyplavena na souš shodou nešťastných náhod a přirozených vlivů, jindy se ale zdá, že dělají vše proto, aby už zpět do moře nemusela.

Mezi lety 1960 až 2004 bylo zaznamenáno 121 takových případů a v posledních letech jejich počet nezvykle roste. Proč velryby a delfíni páchají hromadné sebevraždy?

Jsou na vině ropné vrty? Foto Jim Evans / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Jsou na vině ropné vrty? Foto Jim Evans / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Vypudil je z moře hluk?

Již zmiňovaná dvojice německých vědců Vaneslow a Ricklef při svém výzkumu prověřují statistiky vodních tvorů, kteří vpluli na pláže Severního moře od roku 1712 až do roku 2003 a opět sledují souvislost se sluneční aktivitou.

reklama

Proč ale případů přibývá v letech, kdy sluneční aktivita naopak slábne? Podle ochránců zvířat leží vina spíše na bedrech člověka.

Zejména ropné vrty a těžařský průmysl pod mořskou hladinou může být zdrojem hluku, který se pro velryby a delfíny stává nesnesitelným, což je nutí vyplouvat na souš, protože jinak před hlukem není úniku.

Možná souvislost také existuje v případě zatím nevysvětlitelných zvuků vycházejících ze země, jejichž pravděpodobná příčina je spatřována v tření tektonických desek.

To by vysvětlovalo, proč jsou některá hromadná úmrtí zaznamenána dávno před příchodem těžby ropy. Je to ale dostatečné vysvětlení?

K podobným událostem docházelo i v dobách, kdy se člověk na moře vydával jen výjimečně, foto Johannes Wierix / Creative Commons / Volné dílo
K podobným událostem docházelo i v dobách, kdy se člověk na moře vydával jen výjimečně, foto Johannes Wierix / Creative Commons / Volné dílo

Smrtící strach ze sonaru

Zajímavé informace přináší také pitva provedená necelý rok po australském incidentu na dalších vyplavených zvířatech.

reklama

Při ní vychází najevo, že se v krvi velryb nachází bubliny nitrogenu, což by u člověka znamenalo jasný znak dekomprese, která u potápěčů nastává, pokud z velké hloubky vystoupají k hladině příliš rychle.

Evoluce však z velryb udělala bravurní potápěče, kterým se dekomprese přihodit nemůže. Jak tedy přišly k nitrogenu v krvi? Mořští biologové tvrdí, že jde o jev způsobený strachem. Velryby v moři cosi děsí natolik, že se raději vrhají vstříc smrti. Ale co?

Několik nezávislých studií prokazuje, že chování velryb značně ovlivňují námořní sonary používané od 60. let k detekci ponorek. Sonary emitují podvodní signály v rozsahu přibližně 5 kHz, což u velryb vyvolává značný stres a snaží se dostat od signálu pryč.

To také vysvětluje, proč případů v posledních letech přibývá. Jak ale vysvětlit podobné případy, k nimž dochází dlouho před použitím sonarů?

Foto: Creative commons
Lokalita:
reklama
Související články
od 2.12.2022 1.1tis
Rodiče Jarmily K. z Brna bydlí na Vysočině. Jejich dcera se provdá za mladíka z Brna a nastěhuje se k němu. Zprvu za rodiči jezdí o každém volném víkendu, s narozením druhého potomka ale frekvence návštěv pomalu klesá. Na začátku nového milénia se vídají přibližně šestkrát za rok a jednou týdně si zavolají. Tatínkova holčička „S mamkou jsme si obvykle vola
od 1.12.2022 1.4tis
V závěru devatenáctého století začaly oblast západní Afriky děsit záhadné útoky. Těla obětí byla navíc zbavena části vnitřní orgánů. Letmé ohledání těl naznačovalo, že se tito nešťastníci stali cílem brutálního útoku velké kočkovité šelmy – leoparda. Pravda však byla mnohem temnější!   Koloniální úřady se snažily poskytnout nějaké logické v
od 30.11.2022 2.5tis
Moře čas od času vyplaví opravdové podivnosti, které se nedaří úplně jednoduše identifikovat. Tentokrát bylo na jedné brazilské pláži nalezeno cosi připomínající velkou kostlivou ruku. "Myslíme si, že to není člověk kvůli velikosti a množství kostí," říká Leticia Gomes Santiago, která strašidelnou část kostry objevila při procházce společně s přítelem. Ač by mohl někdo tipovat, že jde jen o něj
od 29.11.2022 2.6tis
Je to scéna, při které zalapá po dechu i tak zkušená vyšetřovatelka paranormálních jevů, jako je Lorraine Warren. Z temnoty hlubokých lesů v Tennessee na ní hledí pár nelidských očí. Tak Bigfoot je tedy skutečný… Napjatě čeká, co bude dál. Do toho případu se americkým manželům Edu (1926–2006) a Lorraine (1927–2019) Warrenovým původně moc nechtělo.
od 28.11.2022 2.9tis
Bizarní příběh zaznamenaný v Anglii roku 1912 popisuje neobyčejný případ spontánního a zcela jistě nechtěného přesunu v čase. Ve vlaku do Londýna se náhle objevil a poté zase zmizel záhadný cestující – muž z minulosti.     K velkému štěstí hlavního aktéra trvá jeho nedobrovolné cestování v čase jen krátce, přesto je svým zážitkem těžce poz