O smyslu kamenných kruhů, které byly stavěny zejména v neolitu, byla vyslovena řada hypotéz. Astronomické observatoře pod širým nebem, místa náboženských ceremonií, lokality určené ke shromáždění většího počtu lidí. Proč se však jednalo o kruh a nikoli o čtverec, obdélník, jiný tvar?
Zajímavou teorii nabízí zkoumání, které se zaměřilo právě a jen na kruhový tvar kamenných prstenců. Není náhodou v tomto tvaru skrytá odpověď na otázku po smyslu těchto dávných staveb?
Geometrie versus magie
Z hlediska geometrie je kruh rovinný útvar omezený kružnicí. Kruh je určen svým středem S a poloměrem r.
Je to množina všech bodů roviny, které mají od středu vzdálenost menší nebo rovnou poloměru… Zahleděli jsme se příliš do exaktních definic a přestáváme vnímat, co „kruh“ znamenal pro naše předky. Možná si však vzpomeneme na legendu o kulatém stolu krále Artuše.
U takového stolu jsou si všichni rovni, nikdo nesedí v čele. Ostatně, symbolika kulatých stolů se užívá stále i v moderní diplomacii.
„Kulaté stoly v krajině“
Někteří badatelé soudí, že bychom se na záhadné prstence kamenných kruhů měli dívat právě artušovskou optikou. Zároveň bychom měli vzít v úvahu i zřetelnou magii kruhu, která fascinovala lidské pokolení od úsvitu dějin. V kruhu je ukrytá cykličnost i dualita.
Kruh byl důležitým symbolem při zakládání antických měst. Kruh mohl být také ideálem dávných rovnostářských společenství v neolitických kulturách.
Zrcadlí se v něm Měsíc a Slunce. Shromáždění konané uvnitř takového kruhu mohlo být semínkem, ze kterého vyrostla legenda o kulatém stolu krále Artuše. A my raději počítáme, přeměřujeme, násobíme a dělíme… Zapomínáme na magii.
Možná je odpověd po smyslu tajemných kamenných staveb na Britských ostrovech a ve francouzské Bretani jednoslovná. Kruh!
