Patnáct dní v naprostém odloučení divoké sibiřské tundry. Právě takový osud potkal patnáctiletou Svetlanu Evai poté, co se vydala na asi sedmikilometrový výšlap do loveckého tábora za svým bratrem.

Po cestě se však ztratila a příštích patnáct dní tak strávila osamocena v lůnu nespoutané přírody.

S osudem, který by pro většinu z nás znamenal smrt, se patnáctiletá dívka pocházející z rodiny lovců sobů statečně poprala. I přesto byla v době svého znovuobjevení ve zbědovaném stavu. V divočině se jí dařilo přežívat díky nezralým bobulím, které jedla.

Štěstím pro Svetlanu byl fakt, že v tundře není nouze o pitnou vodu, bez které by byla její situace ještě mnohem horší. Po Svetlaně brzy po jejím zmizení začala pátrat její rodina i záchranné složky.

Nalézt ji se nakonec podařilo jejímu strýci, který v blízkosti sibiřské tundry strávil celý svůj život. Svetlana nebyla v přímém ohrožení života, i přesto však byla vrtulníkem přepravena do nemocnice.

“Byla to pro nás velká úleva, když byla nalezena,” uvádí Svetlany teta Irina Yar. “Strýc s jejím otcem ji hledali na saních tažených sobi,” dodává.