Opatství Lucedio patří mezi nejstrašidelnější stavby v Itálii. Opatství zde vyrostlo ve dvanáctém století poté, co se podařilo vysušit tamní bažiny. Dnes je opředeno nemalým množstvím děsivých příběhů.

Cisterciáčtí mniši tu proměnili neúrodnou oblast v prosperující region, jehož centrem bylo právě panství Lucedio. Až o několik století později, v roce 1684, se v této oblasti začaly dít zvláštní věci.

Mniši jako by se odvraceli od svého boha a podlehli mámení ďábla. Mniši začali na panství pořádat okultní rituály, které měly doprovázet i lidské oběti a mnoho utrpení. Lidé prý zpoza zdí slýchaly výkřiky plné bolesti nebo nelidský řev s ohromnou silou.

Několika vězňům se z panství podařilo prchnout a ti pak mezi lidmi vyprávěli strašlivé příběhy plné temné magie a bolesti.

Přetrvávající zlo

Trvalo století než církev panství uzavřela. I poté mělo ale ve zdech budov zůstat usazené zlo, které mělo proudit z démonické bytosti uzamčené v tajném sklepení. Podzemí má být navěky hlídané čtyřmi mnichy, které nedokázala přemoct ani sama smrt. A v celém panství se dnes prý prohánějí duchové.

V hlavní budově prý například stojí sloup, který je neustále mokrý, ačkoliv nikde kolem něj neprosakuje voda. Sloup prý roní slzy za všechno utrpení, které se v panství událo.

Panstvím se prý také pohybuje podivná světélkující mlha, ze které mají dokonce vystupovat mlžné postavy. V chodbách a sálech se také prý dodnes ozývají bolestné výkřiky mučených, ze kterých i největším odvážlivcům běhá mráz po zádech.

Na mnoha místech panství má také dodnes z nevysvětlitelných důvodů zapáchat síra.