Začátek konce napoleonské éry se začal odpočítávat u Moskvy v roce 1812. Na počátku ruského tažení čítala francouzská armáda téměř 700 000 mužů. Domů se jich vrátí pouhá desetina. A někteří z nich brzy zemřou za záhadných okolností!

Je září roku 1812. Před branami Moskvy usilovně přemýšlí „malý velký muž“, který dovedl obrovskou mnohonárodnostní armádu až sem, k srdci Ruska. Vojevůdce a ctižádostivý vizionář, který dal jméno celé historické éře – Napoleon Bonaparte.

Usilovné přemýšlení mu zkrabatilo čelo do řady vrásek. Už se jich nezbaví, právě začal jeho pád, na jehož konci bude v roce 1815 bitva u Waterloo a následné vyhnanství na ostrov Svaté Heleny. Zároveň do hrobu strhne další statisíce životů.

Obsazení Moskvy

Po bitvě u Borodina, kde se střetla francouzská armáda s vojsky generála Kutuzova, Napoleon Bonaparte očekával realizaci podobného scénáře, který ho v rámci jeho vojenské kariéry již mnohokráte potkal:

Buď dojde k další bitvě u hlavního města, nebo se Moskva vzdá a symbolické klíče od městských bran mu naservírují ustrašení Moskvané na stříbrném podnose. Tak tomu bylo kdysi u Káhiry, Turína či Berlína.

Tady je to však jiné a francouzský císař už v ničemu v téhle podivné zemi nerozumí. Moskva je prázdná, vyklizená od vojska i většiny civilních obyvatel. Má do ní vstoupit? Není to past? Nakonec rozhodl Napoleonův pragmatismus.

Obsadí Moskvu a bude mít město jako rukojmí při vyjednávání s carem, Alexandrem I., nebo ji použije jako základnu pro přezimování.

Výbuch jaderné pumy?

Radost dobyvatelů však neměla mít dlouhého trvání. Současně se vstupem Francouzů do Moskvy začaly vznikat ve městě požáry, které se brzy měly spojit v jednolitou ohnivou masu, které podlehlo na 60 procent městské zástavby.

O příčinách požáru Moskvy v roce 1812 se historikové stále přou. Jedni  se kloní k tomu, že jej zavinili samotní Francouzi, druzí hovoří o sabotážích Rusů.

Vzhledem k jeho obrovské síle i některým informacím očitých svědků o podivném záblesku, vypadávání vlasů u vojáků či jejich problémech s hnisavými boláky, a dalších aspektech, které nejsou typické pro klasický požár, nabízí záhadologická literatura vysvětlení, že nad Moskvou v září 1812 explodovala jaderná puma.

Prý se nad městem objevilo druhé slunce, jehož sálavá energie v jednom jediném okamžiku zapálila město. Výbuch jaderné pumy nad Moskvou v roce 1812? Takové informace v oficiálních zdrojích nenajdete.

Kdo mohl v době napoleonských válek znát tajemství jaderné reakce, o tom zase někdy příště.