reklama
3. července 1969: V 27 letech umírá za nevyjasněných okolností Brian Jones, zakládající člen kapely Rolling Stones.
Domů     Reportáže
Mohla za zkázu Moskvy v roce 1812 jaderná zbraň?
Mirek Brát
od Mirek Brát 14.10.2021
5.6tis
Napoleon Bonaparte sleduje hořící Moskvu. Zdroj obrázku: Альбрехт Адам, Public domain, via Wikimedia Commons
34
SDÍLENÍ
5.6tis
ZOBRAZENÍ

Začátek konce napoleonské éry se začal odpočítávat u Moskvy v roce 1812. Na počátku ruského tažení čítala francouzská armáda téměř 700 000 mužů. Domů se jich vrátí pouhá desetina. A někteří z nich brzy zemřou za záhadných okolností!

Vojáci francouzské armády začali při ústupu z Moskvy trpět záhadnými zdravotními problémy připomínajícími nemoc z ozáření. Zdroj obrázku:   Horace Vernet, Public domain, via Wikimedia Commons Porazila Napoleona síla atomu? Zdroj foto: Eric Pouhier, CC BY-SA 2.5 , via Wikimedia Commons
 
Napoleon Bonaparte sleduje hořící Moskvu. Zdroj obrázku:  Альбрехт Адам, Public domain, via Wikimedia Commons Klasický požár nebo důsledek výbuchu jaderné zbraně? Zdroj obrázku:  Unknown German, Public domain, via Wikimedia Commons

Neslavný ústup napoleonské armády z Ruska. Zdroj obrázku:  Adolph Northen, Public domain, via Wikimedia Commons

Je září roku 1812. Před branami Moskvy usilovně přemýšlí „malý velký muž“, který dovedl obrovskou mnohonárodnostní armádu až sem, k srdci Ruska. Vojevůdce a ctižádostivý vizionář, který dal jméno celé historické éře – Napoleon Bonaparte.

Neslavný ústup napoleonské armády z Ruska. Zdroj obrázku: Adolph Northen, Public domain, via Wikimedia Commons

Usilovné přemýšlení mu zkrabatilo čelo do řady vrásek. Už se jich nezbaví, právě začal jeho pád, na jehož konci bude v roce 1815 bitva u Waterloo a následné vyhnanství na ostrov Svaté Heleny. Zároveň do hrobu strhne další statisíce životů.

Porazila Napoleona síla atomu? Zdroj foto: Eric Pouhier, CC BY-SA 2.5 , via Wikimedia Commons

Obsazení Moskvy

Po bitvě u Borodina, kde se střetla francouzská armáda s vojsky generála Kutuzova, Napoleon Bonaparte očekával realizaci podobného scénáře, který ho v rámci jeho vojenské kariéry již mnohokráte potkal:

Buď dojde k další bitvě u hlavního města, nebo se Moskva vzdá a symbolické klíče od městských bran mu naservírují ustrašení Moskvané na stříbrném podnose. Tak tomu bylo kdysi u Káhiry, Turína či Berlína.

Tady je to však jiné a francouzský císař už v ničemu v téhle podivné zemi nerozumí. Moskva je prázdná, vyklizená od vojska i většiny civilních obyvatel. Má do ní vstoupit? Není to past? Nakonec rozhodl Napoleonův pragmatismus.

Obsadí Moskvu a bude mít město jako rukojmí při vyjednávání s carem, Alexandrem I., nebo ji použije jako základnu pro přezimování.

Výbuch jaderné pumy?

Radost dobyvatelů však neměla mít dlouhého trvání. Současně se vstupem Francouzů do Moskvy začaly vznikat ve městě požáry, které se brzy měly spojit v jednolitou ohnivou masu, které podlehlo na 60 procent městské zástavby.

O příčinách požáru Moskvy v roce 1812 se historikové stále přou. Jedni  se kloní k tomu, že jej zavinili samotní Francouzi, druzí hovoří o sabotážích Rusů.

Klasický požár nebo důsledek výbuchu jaderné zbraně? Zdroj obrázku: Unknown German, Public domain, via Wikimedia Commons

Vzhledem k jeho obrovské síle i některým informacím očitých svědků o podivném záblesku, vypadávání vlasů u vojáků či jejich problémech s hnisavými boláky, a dalších aspektech, které nejsou typické pro klasický požár, nabízí záhadologická literatura vysvětlení, že nad Moskvou v září 1812 explodovala jaderná puma.

Vojáci francouzské armády začali při ústupu z Moskvy trpět záhadnými zdravotními problémy připomínajícími nemoc z ozáření. Zdroj obrázku: Horace Vernet, Public domain, via Wikimedia Commons

Prý se nad městem objevilo druhé slunce, jehož sálavá energie v jednom jediném okamžiku zapálila město. Výbuch jaderné pumy nad Moskvou v roce 1812? Takové informace v oficiálních zdrojích nenajdete. Kdo mohl v době napoleonských válek znát tajemství jaderné reakce, o tom zase někdy příště.

Foto: 1 - Adolph Northen, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Unknown German, Public domain, via Wikimedia Commons, 3 - Horace Vernet, Public domain, via Wikimedia Commons, 4 - Eric Pouhier, CC BY-SA 2.5, 5 - Альбрехт Адам, Public domain, via Wikimedia Commons, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.9tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Mirek Brát 21.5.2022 2.5tis
I v moderní současnosti se objevují zcela nečekané nálezy upomínající na časy druhé světové války. Propast času, která nás dělí od těchto událostí, staví před badatele složité rébusy. Jeden takový se nachází dvacet osm metrů pod hladinou Jaderského moře. Jde o vrak střemhlavého bombardéru Junkers Ju-87„štuka“ (z německého výrazu  das Sturzkampfflugzeug). Letoun se na dně […]
od Mirek Brát 30.3.2022 2.5tis
V zimě roku 1984 začaly ve Špindlerově Mlýně stavební aktivity, jejichž oficiálním cílem byla výstavba nového hotelového zařízení. Na svahu hory Medvědín však mělo vzniknout ještě „něco“, co bylo další roky přísně utajováno. Jednalo se o obří protiatomový kryt, který měl sloužit pro tehdejší politickou elitu.   Podzemní kryt ve Špindlerově Mlýně měl kapacitu 550 osob. […]
od Eva Soukupová 24.2.2022 2.7tis
Stolové hory se od okolního světa se oddělily před miliony let, díky čemuž se na jejich vrcholech vytváří zcela jedinečný ekosystém. V těchto nedostupných, od pravěku nedotčených krajinách se podle mnohých svědectví skrývají záhadní tvorové. Jednou hor, na jejichž vrcholu se má ukrývat bájná ztracený svět, ze Auyán Tepiu v Jižní Americe. Auyán Tepui v […]
od Adriana Vojtíšková 22.2.2022 2.5tis
Pozorování vědců ukazují, že oblasti zalité bílou barvou jsou mnohem zajímavější, než si umíme představit. Ani zdaleka nejde o světy spojené jen s ledem a sněhem. Skrývají totiž mnoho pokladů nejen na povrchu, ale také pod ním!   Arktidu, oblast kolem severního pólu, tvoří ledový příkrov a nezalesněná zmrzlá půda. Průměrná teplota v létě tu […]