Zkoušeli jste někdy pouhou silou mysli ohnout lžíci? Jde o asi nejznámější psychokinetický pokus na světě (psychokineze – schopnost jen pomocí vůle manipulovat s tělesy na fyzické úrovni – pozn. red.).

Málokomu se úžasné vítězství mysli nad hmotou v podobě deformace kovu povede, jenže existují i lidé, pro které je něco jako ohýbání lžíce hračka.

Jedním z nich je Mónica Nieto Tejada ze západního Španělska. Svou první lžičku ohýbá v roce 1977, tehdy jí je pouhých pět let. Nejde ovšem o žádnou náhodu, Mónica je totiž schopná kousek kdykoliv zopakovat.

Zvěsti o jejích schopnostech se postupně rozkřiknou po světě parapsychologie a zanedlouho se o dívku začnou zajímat vědci.

„Ve Španělsku se podobný případ nikdy dříve neobjevil a badatelé si takovou příležitost nechtěli nechat ujít,“ píše ve své knize Mezi nebem a zemí španělský novinář a spisovatel Bruno Cardeñosa (*1972).

Španělská společnost pro vědecký výzkum paranormálních jevů později požádá Mónicu o povolení ke zkoumání jejích podivuhodných schopností. Po udělení souhlasu v únoru roku 1987 započíná dlouhá série testů.

Pod lupou vědců

Mónica pod dohledem chemiků, fyziků, lékařů a v neposlední řadě i notářů absolvuje ve Všeobecné nemocnici v Cáceres 505 vědeckých testů. Nejprve má jen silou mysli ohýbat kovové předměty, to ale vědcům brzy nestačí.

Vymyslí si proto, do jakých tvarů má Mónica určené objekty deformovat. A aby toho nebylo málo, dané kovové těleso, jehož tvar má děvče s pomocí psychokineze ovlivnit, je nakonec umístěno do skleněné trubice. Ani taková překážka ovšem Móničinu mysl nezastaví.

Testy, jimiž dívka prošla, jsou sice působivé, jenže nejsou v podstatě žádným přínosem v otázce řešení záhady jejího případu. Ani po stovkách experimentů se totiž nikomu nepodaří vysvětlit, co za Moničinými tajemnými schopnostmi stojí. Znamená to, že jejich původ je skutečně nadpřirozený?

Přišli jsme o zázrak?

„Unavená věčnými experimenty a znechucená zesměšňováním ze strany médií přerušila nakonec Mónica vztahy s novináři i vědci (…) V současné době vede klidný život s rodinou a občas ještě ohýbá kovové předměty pro pobavení svých dětí,“ aktualizuje informace

o Mónice Nieto Tejada Álvaro Durán Gracia na záhadologických internetových stránkách Espana Oculta (Tajemné Španělsko).

Nátlak a nedůvěra okolí tedy ve finále donutily možná zázračné děvče skrývat své schopnosti… Neměli bychom být více otevření paranormálnu kolem nás?

Není stoprocentní

Byla by ovšem chyba domnívat se, že každý z 505 Móničiných testů byl podařený. Dívčiny pokusy vykazují průměrnou úspěšnost asi kolem 80 %. Jenže proč ne 100 %?

Pokud je dívka skutečně obdařena nevysvětlitelnou psychokinetickou mocí, měla by přece být úspěšná stále. Na druhou stranu je ovšem potřeba zohlednit v této věci fakt, že děvče nemělo pro svou práci zrovna nejpříhodnější podmínky.

Stres, neustálý dohled a všeobecné podezírání z podvodu jistě nelze považovat za jmenovatele klidné atmosféry. Podepsaly se tedy na Móničiných výsledcích právě tyto faktory? Možná.

Těžko lze po všech těch analýzách předpokládat, že by se za vším mohl skrývat nějaký podvod. V čem tedy tkví Móničino tajemství? Je tato Španělka živoucím důkazem domněnky, že lidská mysl má netušený skrytý potenciál?