Vědci věří, že obří mořští tvorové začali vymírat před 65 miliony let. Jejich tvrzení však po znovuobjevení lalokoploutvé ryby latimérie podivné, o níž se věřilo, že vyhynula před 70 miliony let, je nutné brát s jistou opatrností.

O tom, že mořskou faunu možná neznáme tak dokonale, nás přesvědčují i občasné zprávy o pozorování dlouhých mořských hadů. Tvor je popisován od starých Řeků, přes středověk až do moderních dnů téměř stejně. Co to znamená?

Dlouhý neznámý mořský živočich s velkýma očima, mnohdy s hřívou na hřbetě, několika hrby a hadí hlavou vyčnívající jeden až dva metry nad hladinu často doprovází válečné i rybářské lodě.

Podobné popisy přicházejí z celého světa, a mořský had je dokonce zachycen na několika fotografiích. Vědcům přesto stále uniká. Co o něm tvrdí námořníci, kteří se s ním setkali? Jednoznačně se shodují: Gigantický mořský had je stejně reálný jako třeba žraloci či delfíni.

Probudila je válka?

Neobvykle vysoký výskyt mořských hadů je zaznamenán těsně před 2. světovou válkou a v jejím průběhu. Je to způsobeno čilou námořní dopravou v oné době? Nebo snad hady z jejich úkrytů vyhnaly výbuchy děl a torpéd na moři?

Když se po vypuknutí války plaví Jihočínským mořem transportní loď, která evakuovala britské vojáky ustupující ze Šanghaje, na její palubě se nachází i ošetřovatel Alfred Peterson. Před snídaní si dopřává pravidelný běh kolem paluby.

Jednoho rána však jeho pozornost upoutá cosi ve vodě. V prvním okamžiku se mu zdá, že sleduje velký plovoucí kmen. Pak si ale uvědomí, že objekt se plaví stejně rychle jako jeho loď. Tmavošedé tělo tvora je dlouhé asi 7,5 metru.

„Obrátilo se to a vystrčilo to žirafí krk, zakončený hlavou také podobnou žirafě. Viděl jsem dvě uši či rohy podobné bubenickým paličkám,“ líčí Peterson. „Nebylo to zuřivé a necákalo to.

Vypadalo to jako velmi mírný tvor.“ Co může být lepším důkazem existence mořského hada než jeho zcela uvěřitelné chování popsané svědky?

Jsou fotografie pravé?

S podobně klidným obřím hadem se 12. prosince 1964 setkává také Australan Robert Le Serrec, doprovázený rodinou a přáteli.

Během plavby u severovýchodního pobřeží Austrálie si povšimnou, že na dně moře, v hloubce asi 180 centimetrů, leží obrovský tvor. Stavbou těla připomíná pulce. Má silnou hadí hlavu a úzké tělo, jehož délku odhadují na 20 až 25 metrů.

Na pravé straně ocasu je viditelná velká rána a svědkové předpokládají, že právě to je důvod, proč hledá útočiště na mělčině. Oči na temeni hlavy jsou světlé, kůže je černá s hnědými příčnými pruhy.

Tvor nemá ploutve a v jeho bílé tlamě nejsou viditelné žádné zuby. Co to může být? Robert Le Serrec neváhá a pořizuje několik fascinujících fotografií hada. Ten se pak poklidně odplaví pryč.

Když se snímky dostanou do rukou odborníků, je Serrec nařčen z podvodu. Nikdo však nedokáže uspokojivě vysvětlit, jak by je mohl vytvořit. Jiní namítají, že pouze vyfotil mořské chaluhy. Objekt na snímcích však neodpovídá chaluhám barvou ani tvarem. Je na nich skutečné mořské monstrum?

Kde je jeho původ?

Ve skandinávském bájesloví se objevuje mořský had tak dlouhý, že svým tělem omotá celý svět. Obří mořské hady zmiňují starověká, středověká i moderní svědectví.

Zdá se, že patří mezi vzácné tvory, kteří už stovky, možná tisíce let čas od času vyplouvají z temných hlubin k vodní hladině a nechávají se spatřit šokovanými svědky.

Jde o dosud nepoznaný živočišný druh, nebo mohou jejich občasná pozorování mít nějaké jiné vysvětlení? Za původce zpráv o mořských hadech je mnohdy považován hlístoun červenohřívý.

Ryba s hadovitým tělem a červenými výběžky na hlavě, které připomínají rudo-hnědou koňskou hřívu, žije většinou v hloubkách okolo dvou kilometrů a jen vzácně vyplouvá k hladině.

První video hlístouna v jeho přirozeném prostředí bylo natočeno teprve v roce 2010. Dorůstá délky kolem šestimetrů, mořští biologové však nevylučují fakt, že v hlubinách mohou žít jedinci o délce až 17 metrů. Jsou mořští hadi jen velkými hlístouny?

Je však namístě připomenout, že fotografie z roku 1964 hlístouna ani v nejmenším nepřipomínají!