Pokud si myslíte, že vlkodlaci patří jen do říše fantazie, omyl! Jejich existenci dokládají četné záznamy již po celá staletí. A svědectví těch, kteří tvory s hlavou vlka a lidským tělem viděli na vlastní oči, se množí dodnes! Že by se člověk skutečně dokázal měnit v krvelačnou bestii?
Těhotná žena jdoucí po lesní pěšině u německé vesnice Bedburg si prozpěvuje. Dítěti prý takové procházky dělají dobře. Není však sama. Z houští ji sleduje muž. Když žena uslyší praskání větviček, zarazí se:
„Je tam někdo?“ V tu chvíli po ní vyskočí hřmotná bestie podobající se vlkovi, bez milosti jí prokousne hrdlo a začne ji požírat. Z její vraždy je v roce 1589 obviněn sedlák Peter Stumpp.
Ten po mučení na skřipci prohlásí, že se umí měnit ve vlka, a přizná se k pozření 14 dětí, dvou těhotných žen a jejich zárodků. Jeho poprava se stane jednou z nejsurovějších v historii. Je umístěn na kolo, kde je jeho maso odtrháno od těla.
Po pažích a nohou je pálen rozžhavenými štípačkami. Jeho údy jsou zlomeny tupou stranou hlavy sekery. Až pak následuje stětí hlavy a upálení.
Když vlci začnou vycházet z lesů…
Podobné příběhy se v temném období 16. a 17. století v západní Evropě začnou rojit jako včely na jaře. Je to doba, kdy se daří vlčím smečkám, jejichž vytí je slyšet ze všech tamních lesů. Zimy bývají kruté. To vlkům nevadí.
Ostatní zvěři ale ano, a je jí tak zatraceně málo. Vlci si tak zvyknou vycházet z lesů a jsou vídáni v okolí vesnic i měst, kde si pochutnávají na domácích zvířatech. Nezřídka však dochází k tomu, že usmrtí i člověka.
„Stále častější kontakt s vlky a strach z nich začal vést k historkám, že mezi lidmi žijí vlkodlaci,“ vysvětluje Joe Nickell (*1944), muž zabývající se zpochybňováním paranormálních jevů. Jenže brzy se ukáže, že to nemusí být jen povídačky.
Začnou se totiž množit svědectví o spatření nadlidsky silných bytostí s hlavou vlka a chlupatým, svalnatým tělem, připomínající to lidské…
Ano, jsem zvíře!
Podivných lidských zmizení a úmrtí začne přibývat. V okolí vesnic, měst a lesů jsou nacházena zmasakrovaná těla, kterým chybí kusy masa či rovnou celé končetiny.
„Poblíž těchto „míst činu“ jsou často spatřování velcí vlci, kteří mají podle svědků často lidské rysy. Víru ve vlkodlaky ještě zvýší jedinci, kteří jsou ze zabití lidí obviňováni.
Ti se k vraždám často doznají s tím, že je páchají ve vlčí podobě, ovládáni zvířecími pudy,“ tvrdí historici. Většina případů těchto otřesných úmrtí je známá a podložená. Otázkou je, zda je mají na svědomí vlci, nebo lidé.
A pokud lidé – skutečně tito vrazi zabíjejí své oběti ve vlčí podobě, jak později doznávají? Nebo to jsou maniaci trpící lykantropií – nemocí, kdy člověk sám sebe vnímá jako zvíře, nejčastěji vlka? Je vůbec reálné, aby se člověk dokázal měnit v šelmu a zase zpět?
Jak se stát vlkodlakem?
Teoretických představ, jak se člověk může stát vlkodlakem, je mnoho. Tou nejvíce známou je pokousání jiným vlkodlakem. Mezi proslulejší způsoby patří i doba narození, kdy lidé přijdou na svět v určitých astrologických momentech.
Tím je např. úplněk 24. prosince. Tato měsíční fáze je s vlkodlaky dodnes spojována. „Svět blázní, když je Měsíc v úplňku. Na Zemi působí magnetickou silou, která může ovlivnit naše vědomí.
Vlkodlak tak má být během úplňku nejvíce vybuzený,“ říká americká autorka Rosemary Guiley. Vlkodlakem se člověk prý stane také poté, co vypije vlkodlačí moč.
Je však ještě jeden, méně známý způsob, který se v historických záznamech objevuje – podivná mast, která kolovala mezi lidmi. Když se jí pomazali, změnili se prý na vlkodlaka.
Obsahovala tato mast halucinogen, po kterém si pomazaní lidé připadali jako divoké bestie?
Zdravý rozum napovídá, že tato mast musela být skutečně halucinogenní. Ovšem existuje řada případů, které proti tomu svědčí. Jeden z nich se odehrává ve Francii v roce 1733. Použití masti předvádí před soudem jistá žena.
Když se jí namaže, lehne si na zem a začne blouznit. Po 40 minutách údajně vstane a do detailu vylíčí místa, kde ve vesnici, zatímco fantazírovala, byla a jaká zvířata zardousila. „Ta žena je blázen!“ rozesměje se soudce.
Jaké je ale překvapení, když se vrátí muž, jehož vyslali na místa, která žena popsala: „Jsou tam mrtvá zvířata, ze kterých ještě teče krev. A všude kolem jsou velké vlčí stopy,“ potvrdí prý muž. Že by zmiňovaná mast byla nakonec opravdu kouzelná? Jsou vlkodlaci mezi námi?