V polském městě Krakov se nachází pouhých 228 metrů vysoký kopec zvaný Wawel. Nízkému vršku ovšem přidává na velikosti jeho majestátní obyvatel – Královský hrad Krakov, sídlo polských panovníků již od 11. století.

Proudí právě touto středověkou stavbou nejmocnější energie, jakou lze na planetě Zemi najít? A odkud se zde bere?

Díky bohaté historii se zdá, jako kdyby byl Královský hrad místo kamene snad postaven přímo z mýtů a legend. Ta nejpohádkovější z nich říká, že pod ním leží starodávné dračí doupě.

Ta nejaktuálnější je ale okouzlující o poznání méně – jedná se o na první pohled velmi odpudivou skvrnu na jedné ze zdí vtěsnané mezi hrad a k němu přilehlou katedrálu, zvanou kaple sv. Gereona.

Skvrna je obklopená zátarasem, tak aby se k ní nikdo nemohl přiblížit. A proč by to někdo v případě čehosi, co vypadá jako špinavý kus zdi, dělal?

Protože prý má jít o bod, z něhož do okolí tryská jedna z nejúžasnějších fontán spirituální a ezoterické energie na světě!

Dávné tajemství?

Abychom pochopili tajuplný půvab Královského hradu, musíme napřed porozumět základu konceptu čaker.

Podle hinduismu jde o energetická místa v těle popisovaná jako vír či kruh, která slouží coby převodníky prány (společný proud všech životních energií – pozn. red.) v lidském organismu.

Současná věda tuto teorii neuznává, nemá pro potvrzení její pravdivosti žádné důkazy. Naopak s ní pracuje tradiční čínská i indická medicína, využívá se také při některých tantrických a jogínských technikách.

Zároveň se věří, že čakry mají nejen naše těla, ale také planeta. Zemí má tak procházet sedm hlavních čaker, jejichž přítomnost mohou vnímavější jedinci fyzicky vycítit. Duchovní očista a vyléčení i těch nejvážnějších nemocí, to vše prý umí magické čakry.

A nejsilnější z nich údajně vede právě přes kopec Wawel a jeho hrad. Proto jej tu dávní polští stavitelé zbudovali?

Co říká legenda

Původ tajemné moci čaker vede až k hinduistickému bohu Šivovi. Ten podle legendy rozhodil do světa sedm mystických kamenů, které přistály v Dillí, Mekce, Delfách, Jeruzalémě, Římě, českém Velehradu a v Krakově, na kopci Wawel.

Proto sem mají ve 30. letech přijít dva indičtí učenci pátrající po mocné čakře, již podle všeho nachází před vchodem do kaple sv. Gereona.

Slova o jejich úspěchu se rozkřiknou a brzy na místo míří spiritisté a okultisté z celého světa, mimo jiné známé osobnosti svého oboru, jako Britka Annie Besant (1847–1933), či její krajané Charles Leadbeater (1854–1934) a George Arundale (1878–1945).

Všichni tři potvrdí, že z místa skutečně vyvěrá surová energie o neobyčejné síle. Dokonce skvrně na zdi přisuzují podíl na tom, že oblasti pomohla přečkat některé temné a násilné časy, jež tu během dějin zavládly. Dají se ale některá z těchto tvrzení ověřit?    

Zakázat, ale nezničit

Spiritisté, okultisté, jasnovidci, média, čarodějnice, mágové, ti všichni přísahají, že silnější duchovní energii ještě nikde jinde nepocítili.

Lidé se sem sjíždí, jen aby se o zeď mohli opřít, nebo u ní postát a nechat skrze sebe proudit mocnou Wawelskou čakru, jak začne být nazývána. Údajné léčení a zázraky sem k nelibosti místních lákají obrovské množství návštěvníků.

Proto jsou nakonec správci kaple nuceni udělat zásadní opatření – zeď s podivnou, ale prý magickou skvrnou, obehnanou zátarasy, tak aby k ní nikdo nemohl. Úplně odstranit si ji ale netroufají… Co kdyby na legendách přeci jen bylo něco pravdy?