Nedaleko zurčícího pramene se tyčí obří kamenný blok. „Podle pověstí jde o Merlina, kterého kněžka Vivian proměnila v sloup,“ upozorňuje záhadoložka Danu Forest.

Jiná verze příběhu hovoří o tom, že jde o kouzelníkův hrob. Mýtinu s robustními balvany lze najít v Paimpontském lese na západě Francie. Byl dějištěm artušovské legendy a sídlem Merlina?

Těžko prostupný, protkaný vřesovišti a hlubokými údolími, s ostrými skalisky, blyštivým jezerem a studánkou. Právě tak je popisováno místo, kde podle kronikáře Roberta Waceho (asi 1110–1174) skončila životní pouť kouzelníka Merlina.

„Viděl jsem les a zemi, v níž jsem hledal zázraky,“ dodává. Historik o hvozdu píše jako o Brocéliandu.

Ten se zřejmě rozkládal na území, kde dnes leží Paimpontský les. Napovídá tomu jak popis, tak umístění na dohled od bretaňské metropole Rennes. Zdejší rozlehlé háje mají být už od středověku začarované.

V lese bylo údajně možné narazit na rudého rytíře a zavítat do Údolí bez návratu. Je zde ukrytý i pramen věčného mládí?

Přízračný strážce

Početná skupina turistů se blíží k prameni nevelké říčky. „Pokud ze studánky naberete vodu a vylijete ji na nedaleký kámen, má se spustit bouře,“ říká průvodkyně.

V Paimpontském lese se nachází velké množství magických míst, často navíc spojených s rytíři kulatého stolu. Tak je tomu i v případě Barentonova pramene.

Kdysi se u něj měl zastavit Artušův přítel Calogrenant, který na balvan omylem chrstnul trochu vody. Oblohu prý okamžitě začaly křižovat blesky. Hlavně se ale objevil přízračný strážce pramene, rudý rytíř Esclados, který Calogrenanta porazil.

O pár let později ho sem přijel pomstít chrabrý Yvain. Podle některých nebyl rudý rytíř strážcem pramene, ale ve skutečnosti prachobyčejný loupežník.

Co leží na dně jezera?

Na hladině se odráží fasáda comperského zámku. V Paimpontském lese je možné narazit na honosné sídlo a jezero Lac de Diane. Na svět zde měla přijít víla Vivian, do níž se zamiloval Merlin.

Čaroděj jí podle pověsti na dně vodní nádrže postavil křišťálový zámek, který společně obývali. „Pozůstatky jakési stavby se tu opravdu podařilo objevit,“ upozorňuje francouzský badatel Emmanuel Berthier.

Budova zřejmě kdysi stávala na mělčině v údolí, které později zatopila voda. Své čáry tu měla trénovat i kouzelnice Morgana. Ta údajně oblast zaklela. Když do ní vkročí muž, který byl nevěrný své partnerce, navždy zabloudí…

Množství pozitivní energie

Stromy se rozestoupí a odhalí oválnou mýtinu. Uprostřed ní stojí kamenný blok, obsypaný květinami. Má jít o místo Merlinova posledního odpočinku. Vivian zde kouzelníka nechala podle jedné z verzí příběhu proměnit v balvan, podle jiné ho zavřela do hrobky.

Ta se tu skutečně nachází. Místo totiž kdysi sloužilo jako mohyla. Je možné, že v útrobách ukrývá i ostatky slavného artušovského mága? Moc pravděpodobné to není.

K místu dnes nicméně proudí davy novodobých druidů a milovníků záhad, kteří tu Merlinovi nechávají vzkazy a květiny. Podle ezoteriků z něj vyvěrá množství pozitivní energie. Kousek od mohyly má být navíc ukrytý pramen věčného mládí. Objevit ho mohou jen lidé s „čistým srdcem“.

Straší zde i bílá paní

Nad vodním zámkem Trécesson, který se nachází na okraji hvozdu, se třpytí měsíc. Je úplněk. Právě tehdy se na sídle má zjevovat zdejší nejslavnější duch – bílá paní.

Ve středověku totiž na zámku došlo k děsivému mordu. V noci sem v kočáře přijeli dva zabijáci, kteří z něj vyvlekli mladou dívku ve svatebních šatech. „Svázanou ji hodili do vykopané díry a pohřbili zaživa,“ dozvídáme se

od záhadoložky Danu Forest.

Místní vesničan, jenž vše sleduje z křoví, sice zalarmuje hraběte, než však odhází hlínu, dívka zemře. Od té doby se prý při úplňku zjevuje u zámku. Klid najde, až se zjistí, kdo ji sprovodil ze světa.