Na českých hradech a zámcích se po staletí šeptá o tajemné Bílé paní, éterické postavě v dlouhém šatu, která se zjevuje v tichých chodbách i zámeckých komnatách. Někdy varuje před neštěstím, jindy jen tiše bloudí minulostí. Kde ji můžete „potkat“ i dnes? Na jihočeském hradě Rožmberk má Bílá paní své nejslavnější působiště. Legenda ji spojuje s Perchtou z Rožmberka, šlechtičnou, která prožila ne

Záhadologové a autoři, kteří se pohybují na pomezí folkloru, historie a „mysteria“ se na Bílou paní dívají trochu jinak než běžní historici. Neberou ji jen jako literární legendu, ale jako tzv. „reziduální jev kolektivní paměti. Jde tedy o stopu skutečné historické osoby (Perchty z Rožmberka), která se v lidovém vyprávění proměnila v opakující se „přízrak“ vázaný na konkrétní místa. V záhadolog

Temná silueta v černém závoji se tiše pohybuje po hradních chodbách. Neohlásí se zvukem kroků, jen náhlým chladem a tíživým pocitem, že se něco blíží. Černá paní není jen legenda – její příběh má konkrétní historické kořeny, svědectví i výklady záhadologů, kteří se ji snaží vysvětlit dodnes. Nejstarší a zároveň nejlépe doložený příběh se odehrává roku 1582 na Hrad Buchlov. Tehdy je nedaleko hra

Hrad Buchlov není jen architektonickým skvostem, ale i místem, kde se tradují tajemné příběhy o Bílé (či spíše Černé) paní. Ačkoliv u Buchlova najdete spíš verze legend o Černé paní, místní lidé i záhadologové vyprávějí o zjeveních, která jako by byla stínem starých dějin a tragédií, někdy bílým mihotáním v temných chodbách, jindy chladivým závanem, který nemá jednoduché vysvětlení. Noc na Buch

V místnosti cinká sklo a halasí výkřiky podnapilých třeboňských mladíků. „Jestli přijde, já ji tákhle obejmu,“ zvedne se ze židle jeden z nich, budoucí právník, a názorně předvádí vroucí objetí. „Bude moje nevěsta,“ ušklíbá se a naznačuje polibek.  Jeho dva kamarádi, kteří sedí u stolu, se hlasitě smějí. „Bílá paní, přijď za námi, ať se s tebou potěšíme,“

V těsném sousedství kostela Navštívení Panny Marie v Horní Polici se nachází hřbitov, na němž stojí tzv. Jakenova zeď.  Po různých stavebních úpravách se ocitla nedaleko oltáře. A právě tato zeď má být místem, kde dochází k paranormálním jevům.  Ze zdi se údajně ozývá nářek, vřeštění a z jejích skulin občas vystupuje kouř. Tyto jevy údajně způsobuje zámec

Patrně nejznámější českou Bílou paní je Perchta z Rožmberka (1429–1476), která se údajně zjevuje na zámku Český Krumlov. Tato šlechtična byla v 15. století provdána za bohatého pána, se kterým nikdy nebyla šťastná. Manželství s ním prý bylo hotové peklo! Spokojenost měla najít po mužově smrti, kdy život zasvětila pomáhání chudým a nemocným. A její poslání

V okrese Semily v Libereckém kraji najdeme zříceninu hradu Trosky. Pod jeho věžemi Pannou a Babou se údajně mají nacházet až do dnešních dnů neprozkoumané chodby… Podzemní chodby s pokladem? Vchod do jeskyně Apoleny, která vede k těmto chodbám, se nalézá přibližně půl kilometru východně od Trosek. Kdo se z jeskyně vrátil, vypráví, že cesta je lemována

Zříceninu hradu Valdek najdeme ve Středočeském kraji v okrese Beroun, v brdských lesích, kde se donedávna nacházel vojenský újezd. Je to také jediná dochovaná zřícenina v Brdech. Tyčí se na vysokém ostrohu obklopeném lesem. Jméno Valdek je prý odvozeno ze dvou německých slov Wald a Ecke, což by se do češtiny dalo přeložit jako Lesní kout. Středověká pevnost rodu Zajíců Hrad vznikl v polovině

Jako pověstná červená nit se českou historií táhnou legendy, ve kterých vystupují ženské přízraky a démoni. Svědectví o tajemných bytostech, které páchají ty nejhorší skutky, nebo naopak pomáhají všem lidem, kteří prokážou dobrou vůli. Jde ale vždy pouze o legendy? Nebo snad mohou být některé z těchto bytostí, třeba Černé paní, skutečné?   Po pě