18. listopadu 1978: V městečku Jonestown v Guyaně umírá dobrovolně i nedobrovolně přes 900 členů sekty Chrám lidu Jima W. Jonese.
Domů     Mýtus „divokých mužů“: Byli to přežívající neandrtálci?
Mýtus „divokých mužů“: Byli to přežívající neandrtálci?
od 1.4.2024
2.8tis
Stylizované vyobrazení divokého muže na gobelínu z patnáctého století. Zdroj ilustračního obrázku: nknown, Basel, Public domain, via Wikimedia Commons
297
SDÍLENÍ
2.8tis
ZOBRAZENÍ

Ve středověké mytologii mnoha zemí Evropy se objevují takzvaní divocí muži. Již od dvanáctého století byli tito tvorové také zobrazováni ve výtvarném umění.

Ačkoli byl fenomén divokého muže srovnatelný s mytologickými postavami antiky, středověk jej považoval za reálné stvoření. Je divoký muž skutečně jen mýtus?

Divoký muž. Pravda, na tomto vyobrazení příliš člověka neandrtálského nepřipomíná… Zdroj ilustračního obrázku: Hans Holbein the Younger, Public domain, via Wikimedia Commons Stylizované vyobrazení divokého muže na gobelínu z patnáctého století. Zdroj ilustračního obrázku: nknown, Basel, Public domain, via Wikimedia Commons Setkání se záhadnými „divokými muži“ byla i v moderní době hlášena z odlehlých oblastí Pyrenejí. Zdroj ilustrační fotografie: Carolina Latorre Canet, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Divoký muž jako „chrlič“ – architektonický i funkční prvek využívaný s oblibou ve středověku. Zdroj ilustrační fotografie: Vassil, Public domain, via Wikimedia Commons

Za domovinu divokých mužů byly většinou považovány odlehlé oblasti s jen sporadickým osídlením. Mohlo se jednat o Alpy, Pyreneje a další evropská horstva.

Převládá představa, že zprávy o těchto tvorech mohly vzniknout špatnou interpretací sporých poznatků o lidoopech. Ostatně, už kartaginský mořeplavec Hanno se v rámci své expedice do Afriky v roce 500 před naším letopočtem zmiňoval o divokých mužích.

Ve skutečnosti se mělo jednat o gorily. Udělal středověk podobnou chybu?

Divoký muž jako „chrlič“ – architektonický i funkční prvek využívaný s oblibou ve středověku. Zdroj ilustrační fotografie: Vassil, Public domain, via Wikimedia Commons
Divoký muž jako „chrlič“ – architektonický i funkční prvek využívaný s oblibou ve středověku. Zdroj ilustrační fotografie: Vassil, Public domain, via Wikimedia Commons

Alegorie a symbolika

V kronikách je popsáno mnoho setkání se záhadnými tvory ukrývajícími se v lese či v horách. Příkladem je známý incident z Norska, který se odehrál v roce 1250. Záhadná stvoření byla hlášena i z Německa, Španělska, Francie a dalších zemí.

Historikové zdůrazňují především alegorický a symbolický význam panevropského mýtu divokých mužů. Vysvětlení původu záhadných hominidů, kteří znepokojovali obyvatele Evropy, pracuje však i s jednou nevšední teorií. Jakou?

Divoký muž. Pravda, na tomto vyobrazení příliš člověka neandrtálského nepřipomíná… Zdroj ilustračního obrázku: Hans Holbein the Younger, Public domain, via Wikimedia Commons
Divoký muž. Pravda, na tomto vyobrazení příliš člověka neandrtálského nepřipomíná… Zdroj ilustračního obrázku: Hans Holbein the Younger, Public domain, via Wikimedia Commons

Prý se jednalo o zprávy ze setkání s přežívajícími skupinami neandrtálců. Má tato teorie oporu ve faktech? Populace neandrtálského člověka totiž v Evropě zaniká v období přibližně před třiceti tisíci lety.

Podivná setkání

Vědci ale připouštějí, že v některých lokalitách se komunity neandrtálců udržely ještě déle. Potvrzují to i archeologické výzkumy v lokalitě Gibraltaru. Mohli být divocí muži v horách a lesích Evropy neandrtálci? Ve středověku byla Evropa velmi řídce osídlena.

V této době by na okraji lidské civilizace menší populace neandrtálců mohla nepozorovaně existovat, pokud by byla zachována její reprodukční schopnost. To byl ovšem středověk. Dokázali by neandrtálci přežít i v současné Evropě?

Setkání se záhadnými „divokými muži“ byla i v moderní době hlášena z odlehlých oblastí Pyrenejí. Zdroj ilustrační fotografie: Carolina Latorre Canet, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Setkání se záhadnými „divokými muži“ byla i v moderní době hlášena z odlehlých oblastí Pyrenejí. Zdroj ilustrační fotografie: Carolina Latorre Canet, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Na tuto otázku odpovíme dvěma příklady podivných setkání. V roce 1993 ve španělských Pyrenejích potkává lesník při obchůzce zvláštního chlupatého tvora podobného člověku. O rok později ve stejné oblasti spatří záhadné stvoření i místní zkušený horolezec. Koho to vlastně oba muži spatřili?

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 18.11.2026 404
Město Oděsa, které najdeme na jižní Ukrajině ve funkci hlavního města Oděské oblasti, je dnes spojováno zejména s válečným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Má však také svá tajemství, mimo jiné i mnoho městských legend. Nejzajímavějším fenoménem jsou však bezesporu místní rozlehlé podzemní chodby, v nichž lze objevit snad skutečně cokoliv… [gallery ids="174036,174037,174039,174035,174041,174
od 16.11.2026 2.5tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 2.8tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
od 14.11.2026 3.2tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.4tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
epochalnisvet.cz
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
21stoleti.cz
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, n
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz