Možná ani netušíme, jak křehká je živočišná soustava, která obklopuje Českou republiku. Každou chvíli přitom slyšíme neutěšené zprávy na hony vzdálené ideálnímu stavu. Hrozí narušení přirozené rovnováhy.
Co to znamená?
Jako kdyby se ztratilo jedno kolečko v hodinách – přestanou jít úplně! Nejnovější hrozba pro českou faunu přichází z asijských vod. Rozbouří exotický imigrant tuzemské vodstvo do netušených turbulencí?
Obří kontejnery s živočišnými nálevy tentokrát nevezou ryby určené na pulty obchodů. Předmětem poslední zásilky jsou původem asijské ryby určené na chov v evropských podmínkách. Oblíbená a ekonomicky šetrná varianta má však nečekaná úskalí.
Spolu s tolstolobiky či amury tentokrát v kontejnerech nenápadně plují i titěrní vetřelci. Je možné, že ani při vykládce si parazitů nikdo pořádně nevšimne. Exempláře larev asijských škeblí se tak nejprve rozkoukají, dospějí, a pak rozpoutají to pravé biologické peklo!
Může být skutečně na konci malého evolučního souboje převrácený ekosystém, který spustí nevyzpytatelnou lavinu?
ZASTAVÍ SE PRODUKCE RYB?
Jak patrno, do českých řek se dostává vetřelec z Dálného východu a povážlivě v nich ohrožuje přirozenou rovnováhu. Tento nový živočišný nepřítel se nazývá škeble asijská. Nebezpečný živočich reálně hrozí vytlačením původní české škeble.
Kromě toho, že jsou cizokrajní mlži pro naše podmínky nevhodní, mohli by do celé zápletky přivést i ryby. Ty by totiž po vymizení tradičních škeblí říčních neměly kam klást jikry, a tím pádem by byla fatálně ochromena schopnost jejich reprodukce.
Na hrozbu jako první upozorňuje zoologický tým vedený současným vědeckým pracovníkem doc. Martinem Reichardem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně prostřednictvím časopisu Biology Letters.
TVŮJ DŮM, MŮJ HRAD
Údajně nejhorším faktorem cizokrajných parazitů je jejich záludnost. Kruté poměry lze dokumentovat ve vztahu k rybám z rodu hořavek. „Škeble asijská otočila vzhůru nohama vztah hostitel – parazit. Její larvy sice cizopasí na hořavkách, ale jikry hořavky už v těle asijské škeble přežívat nemohou,“ vysvětluje doc. Reichard.
Ryby jsou tak podle odborníků agresivní škeblí přechytračeny a využívány k jejímu dalšímu šíření. Není potřeba dodávat, že pokud by začalo docházet k trvalému nepřirozenému úbytku ryb v našich vodách, odrazilo by se vše i na souši mezi další faunou.
O následcích můžeme zatím jen znepokojeně spekulovat. Jak je možné, že se palčivý problém netěší většímu zájmu odborné veřejnosti?
RACI, VEVERKY – A CO DÁL?
Podobná situace přitom panuje také u českých raků, kteří jsou již delší dobu likvidováni jejich zámořskou obdobou – rakem americkým. Korekce situace se dlouhodobě nedaří a odborníci znepokojeně čekají, co, nebo spíše kdo přijde příště.
Další živočišné války lomcují také světem hmyzu či savců. Například dříve hojně rozšířené veverky obecné jsou vytlačovány agresivními druhy veverky popelavé, jež se k nám dostala ze zámoří. Importuje k nám snad někdo tyto nebezpečné vetřelce záměrně?
Vždyť v nejkrajnějším případě by hrozilo zhroucení celých ekosystémů! Kdo by z toho ale profitoval?
Autor: Zdeněk Pospíšil
